Petr Pavel má vedle prezidentského platu nárok na další peníze od státu. Mluvčí Hradu se k jejich výši vyjádřil

Hlava státu má letos nárok na hrubý plat 383 200 korun měsíčně a k tomu na paušální náhrady. Peníze, které jí stát posílá, tím ale nekončí. Na další pravidelnou částku vznikl současnému prezidentovi nárok dávno před nástupem na Hrad a výkon funkce ji nijak nekrátí.

Na její výši se letos zeptala redakce INFO.CZ.

Kolik v tomto roce bere hlava státu

Platy ústavních činitelů od ledna vzrostly zhruba o pět procent. Prezident republiky má nárok na základní plat 383 200 korun hrubého měsíčně, což je nejvíce ze všech českých politiků. Premiér dostává 308 700 korun, ministr 219 300 a řadový poslanec či senátor 115 000 korun.

Kdo sedí na více židlích, více si nevydělá. Platy se totiž podle zákona nesčítají. Vedle platu má prezident víceúčelovou paušální náhradu. Od loňska z ní část připadá i manželce, Petr Pavel ale zdůrazňoval, že nežádal peníze navíc, jen převod části svých náhrad.

https://www.facebook.com/SeznamZpravy/photos/prezident-petr-pavel-se-vyj%C3%A1d%C5%99il-k-n%C3%A1vrhu-podle-kter%C3%A9ho-by-prvn%C3%AD-d%C3%A1ma-mohla-dost/954168693413309/

Co stát platí bývalým prezidentům

Zákon o zabezpečení prezidenta po skončení funkce platí od roku 2004 a jako první z něj pobíral peníze Václav Havel. Bývalé hlavě státu náleží doživotní renta 50 tisíc korun měsíčně a dalších 50 tisíc na nájem kanceláře a plat asistenta. Dnes peníze chodí Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi, kteří k nim mají i běžný starobní důchod.

Částka se od roku 2004 nezměnila. Fialova vláda ji v roce 2023 chtěla v úsporném balíčku navázat na plat poslance a tím ji zhruba zdvojnásobit. Záměr tehdy shodili ze stolu hlavně Piráti a podle letošních přehledů zůstává renta stále na padesáti tisících.

Když člověk nahlédne do minulosti, nabízejí se i štědřejší příklady. Tomáš Garrigue Masaryk dostal k doživotnímu užívání zámek v Lánech a k osmdesátinám od státu dvacet milionů korun. Antonín Novotný po odchodu z funkce v roce 1968 pobíral penzi pět tisíc korun, přičemž průměr se tehdy pohyboval kolem 2 200.

Jak jsou na tom ministři?

Členové vlády doživotní rentu nemají. Po konci ve funkci jim náleží odchodné ve výši jednoho platu, ke kterému se přičte další plat za každý celý rok ve funkci, nejvýš za čtyři roky. Bývalý ministr tak může odejít až s pěti platy a tři měsíce smí dál využívat služební auto.

Kdo do tří měsíců dostane plat za jinou ústavní funkci, nárok ztrácí. Z Fialovy vlády proto loni na odchodné dosáhli jen čtyři lidé, Martin Dvořák si například přišel na 626 700 korun. Petr Pavel má ale ještě jeden zdroj příjmů, který běžní politici nemají.

Do armády vstoupil v roce 1983 a odešel z ní v roce 2018 po 35 letech služby jako armádní generál, výše se v české armádě postoupit nedá. Vedle prezidentského platu mu proto stát vyplácí vojenskou výsluhu, na kterou mu vznikl nárok ještě před vstupem do politiky.

Na její výši se letos v lednu ptal novinář Marek Kerles. Svůj text na webu INFO.CZ nadepsal „Ministr Zůna i prezident Pavel tají výši armádních výsluh. Proč?“. Mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vojtěch Šeliga redakci INFO.CZ odpověděl až po třech dnech.

Jeho odpověď zněla: „Výsluhy jsou soukromá věc prezidenta, nikoliv KPR, děkuji za pochopení.“

Podobně se zachoval i ministr obrany Jaromír Zůna, generálporučík, který v armádě strávil 41 let. Jeho resort na dotaz INFO.CZ odpověděl: „Co se týče detailů výsluhových náležitostí, ty nesdělujeme.“ Na výplatu podle ministerstva nemá vliv ani to, že Zůna dnes sedí ve vládě. Výsluhu by ztratil jen tehdy, kdyby ho armáda znovu povolala do služebního poměru.

Jak se počítá vojenská penze

Nárok na výsluhu vzniká po 15 letech služby. Generálové mohou dostávat až 55 procent průměrného služebního platu. Kolik ale chodí prezidentovi, Hrad neprozradil.

Zdroje: info.cz, arecenze.cz, e15.cz, seznamzpravy.cz