Po úspěchu Samotářů už nechtěl o herectví ani slyšet. Český herec odjel do Španělska a změnil profesi

Hrál cynika, který kamarády pořád natáčel na kameru, a jeho film viděly v kinech statisíce lidí. Pak se sebral a odjel na jih Španělska. Rozhovory, premiéry a objíždění republiky mu tehdy vůbec nesedly a dnes přiznává, že na slávu nebyl připravený.

Čtvrtek 22. října byl pro fanoušky českého filmu malý svátek. Do kin totiž vstoupila komedie Davida Ondříčka Kluci to vidí jinak než holky, jež volně navazuje na jeho starší snímky Šeptej a Samotáři. Hrají v ní například Jaroslav Plesl, Martha Issová, Václav Neužil nebo Denisa Barešová.

Režisér k novince poznamenal: „Nikdy jsem netočil filmy do prázdna.“ S novou komedií se přirozeně vrací i chuť pustit si originál, který kdysi zachytil pocit celé jedné generace. A spolu s ní přichází otázka, co dnes dělají herci.

Hlášky ze Samotářů znala na přelomu tisíciletí celá republika

Premiéra proběhla 13. dubna 2000 a z filmu se rychle stal hit. Scénář napsal Petr Zelenka podle námětu, na němž se podílela i Olga Dabrowská, hudbu dodal Jan P. Muchow. Do kin vyrazilo přes čtyři sta tisíc diváků a snímek si odnesl rovnou deset nominací na Českého lva. 

Příběh ale nestál jen na skvělých hláškách nebo na zapomnětlivém Jakubovi. Snad nejbizarnější nápad filmu patří Robertovi, který v cestovce prodává Japoncům prohlídku obyčejné české rodiny u večeře. Stejně ochotně se Robert plete i do životů kamarádů, třeba když pomáhá Hance rozejít se s Petrem.

Arogantní floutek s kamerou v ruce

Diváci Roberta tak trochu nesnášeli, a přesto si ho zapamatovali. Muž, jenž ho hrál, herectví nikdy nestudoval, i když před kamerou stál už jako tříletý chlapec. Pochází totiž z kameramanské rodiny. A první výraznou dospělou roli dostal v dramatu Kanárek, kde ztvárnil narkomana.

Jak moc lidé věří tomu, co vidí na plátně, si pak vyzkoušel na vlastní kůži. Po Kanárkovi za ním zazvonil soused obkladač a chtěl si půjčit čtyřicet tisíc, protože v něm viděl spřízněnou duši se stejnými trably. Marně mu vysvětloval, že jeho postava na konci filmu umřela. Po Samotářích ho zase spousta lidí měla za sukničkáře, přestože takový podle svých slov vůbec nebyl.

Nakonec před slávou utekl do Španělska

Řeč je o Mikuláši Křenovi, plzeňském rodákovi, který letos v září oslavil čtyřiapadesáté narozeniny. Krátce po premiéře, kdy se z něj mohla stát hvězda první kategorie, si sbalil kufry a odjel na jih. Po úspěchu Samotářů už nechtěl o herectví ani slyšet. Český herec odjel do Španělska a změnil profesi, místo natáčení se totiž pustil do obchodu s nemovitostmi.

„Ten humbuk kolem toho mi tady nedělal dobře,“ přiznal pro Víkend Hospodářských novin.

Kolečko premiér, výjezdy po republice a jeden rozhovor za druhým ho vyčerpávaly a na slávu zkrátka nebyl zralý. Na jihu pendloval mezi Gibraltarem, Kanárskými ostrovy a pevninou, kde dělal delegáta, překladatele a dost rychle i manažera různých projektů. Sám to nebere jako zoufalý útěk, s realitami podnikal už před Samotáři a odjezd zkrátka využil jako možnost na chvíli zmizet. 

Ke kamerám se navíc úplně zády neotočil a mihl se třeba v zahraniční minisérii Hitler: Vzestup zla. A nyní už se objevuje i v dalších a dalších českých snímcích.

Nabídku z nekonečného seriálu odmítl

Později dorazila nabídka z Velmi křehkých vztahů a Křen ji bez velkého váhání odmítl. Jako syn filmových kameramanů nesnášel hlavně tehdejší televizní obraz, podle něj snímaný ošklivě jako zprávy. Seriálový závazek mu připadal jako tetování a nálepku z kultovního filmu nosí mnohem raději.

Firma na virtuální realitu i loď na Vltavě

Sám o sobě říká, že je neofil, tedy člověk, jenž musí být u všeho nového a jakmile věc přestane být novinkou, jde dál. Podle toho vypadá i jeho životopis. Působil jako DJ v Rádiu 1, režíroval videoklipy a reklamy, s jedním Angličanem provozoval na Vltavě loď Kamýk a založil firmu na virtuální a rozšířenou realitu, s níž se dostal mezi nominované na Czech Grand Design.

Viděli jste Samotáře? Napište nám do komentářů.

Zdroje: magazin.aktualne.cz, vikend.hn.cz, cnn.iprima.cz, csfd.cz