„Já mám starou Fabii a na dávku nedosáhnu, soused s drahým autem ano.“ Pravidla superdávky přinášejí nečekaný paradox

Spojení několika sociálních dávek do jedné superdávky mělo usnadnit pravidla pro jejich získání. Jenže některé součásti mohou působit dost protichůdně. Například majetkový test způsobuje, že člověk se starou ojetinou na pomoc od státu nedosáhne, ale majitel nového auta ano. Rozhodující v tomto případě totiž není jen cena auta.

Superdávka není pro každého tak výhodná, jak se může zdát. A pravidla superdávky přinášejí nečekaný paradox.

Sociální dávky už nejsou jen o příjmu

V roce 2025 vznikla tzv. superdávka neboli dávka státní sociální pomoci. Ta měla postupně nahradit několik samostatných sociálních dávek. Cílem bylo zjednodušit proces žádosti o státní pomoc. Časem ale došlo k úpravám a odteď se například rozšířila ochrana samoživitelů. Jenže ne pro každého je superdávka výhodná.

Jakmile dojde na posouzení nároku na pomoc, stát se nedívá jen na to, kolik si domácnost vydělá. Velkou roli hraje i samotný majetek. Úřad práce tak zajímá i počet nemovitostí, finanční rezerva nebo třeba počet automobilů v domácnosti.

Stát ale neurčil hranici podle ceny auta. Neznamená to tedy, že člověk se starou Fabií dostane peníze a soused, který si může dovolit nový Mercedes, ne. Rozhodující je hlavně počet osobních aut v domácnosti a kolik členů ta domácnost má.

Jedno auto na jednoho zletilého

Pravidla jsou celkem jednoduchá. Domácnost může mít tolik aut, kolik má zletilých členů. Pokud jste tedy matka samoživitelka se dvěma dětmi, můžete pro nárok vlastnit jedno osobní auto. Zajímavé je to, že už se neřeší, jak staré a v jakém stavu auto je. Úřad práce tedy nezajímá, jestli je to auto za 200 tisíc, nebo za milion. Vysvětluje to i Kateřina Jirková z MPSV:

„Ty automobily jsou nastaveny poměrně velkoryse, protože počítáme počet zletilých členů domácnosti vůči počtu automobilů. Kolik je zletilých členů domácnosti, tolik mohou mít automobilů.“

To na první pohled vůbec nedává smysl. Představme si domácnost s jedním dospělým, který vlastní 15 let starou Fabii. Auto už dávno zaplatil, v dokladech je uveden jako vlastník a po tolika letech se hodnota auta rapidně snížila. Na dávku ale dosáhnout nemusí.

Naproti tomu máme souseda, který si udělal radost a pořídil si nové auto za tři čtvrtě milionu. Pokud by si zažádal o státní pomoc, mohl by ji získat. Záleží totiž na tom, kdo je majitelem. A tady vzniká paradox toho, kdo by na peníze dosáhl a kdo ne.

Majetek je důležitý, ale cena ne

Superdávka samozřejmě není jen o počtu aut. Majetkový test zahrnuje více faktorů, například vlastněné nemovitosti nebo finanční úspory. Finanční rezerva má navíc své limity. Pro jednočlennou domácnost je to maximálně 200 tisíc korun a hranice roste až na 400 tisíc korun pro domácnosti s pěti a více členy.

Nemovitosti mají také svá pravidla. Byt, ve kterém domácnost bydlí, je za určitých podmínek v pořádku. Pokud ale domácnost vlastní další nemovitosti, které například pronajímá, tak už může nastat problém.

U osobních aut je to jinak. Není žádná cenová hranice. Pokud jste majitelem auta, spadá do majetkového testu. To je dost podstatný detail, protože 15 let staré auto není žádným velkým bohatstvím, ale do majetku se prostě počítá.

Drahé auto může být „neviditelné“

U automobilů tak vzniká paradox v tom, že člověk s dražším autem má možná větší šanci na státní příspěvek než člověk se starou ojetinou. Hlavní problém je totiž ve vlastnictví. Pro majetkový test superdávky je důležité, kdo je v papírech uveden jako vlastník.

Pokud je tam člen domácnosti, auto se jako majetek započítá. A nezáleží na tom, za kolik ho koupil nebo jak je staré. Jakmile si ale auto pořídíte na leasing, auto do majetku nepatří, protože vlastníkem je leasingová společnost. Z právního hlediska tedy domácnosti nepatří a může to být klidně auto za milion korun.

Podnikatelé mají výhodu

Zajímavé je i to, že do majetkového testu se nezapočítávají ani auta, která jsou registrovaná na podnikající fyzickou osobu. Pravidla tak nestojí na tom, jaká je hodnota auta, ale na tom, na koho je psané. Pro někoho je to možná nelogické, což je celkem pochopitelné.

Superdávka měla jasný cíl usnadnit lidem žádost o příspěvek. V některých ohledech se to ale úplně nepovedlo a jedna dávka je pro spoustu lidí nespravedlivá. Pokud se tedy rozhodnete o státní pomoc požádat, nebuďte překvapeni, že i staré ojeté auto je bráno jako majetek, zatímco sousedův Mercedes není. Žádali jste si už o superdávku?

Zdroje: peníze.cz, superdavka.cz, regiony.rozhlas.cz