Při natáčení naší kultovní komedie chybělo jen 20 centimetrů k obrovské tragédii. Známý herec tehdy riskoval život

Při natáčení filmů občas vznikají situace, které diváci na obrazovce vůbec nepoznají. Nejinak tomu bylo i u jedné oblíbené československé komedie. Během natáčení totiž došlo k nebezpečnému okamžiku, při kterém byl jeden z hlavních herců jen krůček od vážného zranění. 

Přitom ve filmu působí celá scéna lehce a bezstarostně. 

Za úsměvem se skrývala pořádná makačka

Málokdo si při sledování oblíbené komedie uvědomí, kolik práce se skrývá za zdánlivě jednoduchými scénami. Právě ty bývají často technicky i herecky nejnáročnější. Divák pak vidí jen výsledek a nemá důvod přemýšlet nad tím, co všechno se odehrávalo během natáčení.

Na staré komedie přitom koukáme jako na bezpečný přístav plný hlášek a dobré nálady. Skoro nikoho nenapadne, že se za některými záběry skrývalo riziko, které by dnešní produkce jen těžko připustila. 

Přesně to se stalo i během natáčení jedné z nejoblíbenějších československých komedií. Scéna, která na obrazovce působí nenuceně a skoro bezstarostně, mohla skončit vážnou nehodou. Hlavní herec se tehdy ocitl v situaci, na kterou později vzpomínal s velkým respektem.

Bláznivá jízda časem, kterou si zamilovaly celé generace

Řeč je o sci-fi veselohře Zabil jsem Einsteina, pánové z roku 1969, kterou natočil mistr české filmové parodie Oldřich Lipský. V hlavních rolích se sešla pěkná sestava, v jejímž čele zářil Jiří Sovák po boku Ivy Janžurové a Jany Brejchové. 

Příběh o cestování časem, kvůli kterému ženám po jaderných pokusech rostou plnovousy, byl na svou dobu dost odvážným nápadem. Tvůrci v jedné scéně dokonce předpověděli selfie tyč, a to celá desetiletí předtím, než ji svět skutečně začal používat. Námět vymyslel uznávaný spisovatel Josef Nesvadba, jehož fantazie zaujala později i Hollywood.

Zákulisí ovšem zdaleka nebylo tak hravé jako výsledek. Natáčení provázely odřeknuté zahraniční dohody, vleklé stavby kulis i pověstné Sovákovy výlety, na které ho prý vozili rovnou z pražských vináren. 

Okamžik, kdy se smích proměnil v hrůzu

Sovákova postava měla v jedné scéně utíkat četníkům vzduchem pomocí speciálních pistolí, a aby iluze letu fungovala, použili filmaři těžký jeřáb. Ten herce vyzvedl na obyčejných dřevěných deskách vysoko nad zem. 

Nahoře, v nepříjemné výšce a bez dnešních bezpečnostních opatření, Jiří Sovák náhle ztratil rovnováhu, zmocnila se ho silná závrať a zhroutil se. Už jen samotná představa, že by herec spadl z takové výšky, je děsivá. Šlo o muže, kterého milovalo celé Československo.

Stačilo tehdy málo a národ mohl přijít o jednoho ze svých nejoblíbenějších komiků uprostřed natáčení neviňoučké veselohry. 

Visel mezi nebem a zemí a štáb se modlil

Když herce konečně dostali z mrákot, podle vzpomínek kameramana Ivana Šlapety se Sovák hystericky rozkřičel. Šlapeta později přiznal, že měl v tu chvíli o kolegu vážný strach. Hrůzu z té scény ostatně cítil i samotný protagonista, kterému se výška a celý kaskadérský kousek vůbec nezamlouvaly. 

Kromě toho pozorný divák může v samotném závěru u kraje obrazu zahlédnout kus oné konstrukce, která Sováka vynesla do výšky. Stroj, který málem zavinil neštěstí, se tak nakonec omylem prozradil rovnou na plátně. 

Doba, kdy se na place ještě tolik nehledělo na bezpečí

Při pohledu na podobné záběry si člověk uvědomí, jak moc se filmová produkce za poslední desetiletí změnila. Dnes by každou rizikovou scénu doprovázela řada bezpečnostních opatření a pečlivých příprav. A rozhodně by se jen tak nedopustilo, aby k tragédii chybělo tak málo, jako je jen 20 centimetrů.

V době vzniku filmu se ale na podobné situace nahlíželo jinak a herci často podstupovali věci, které by dnes už nebyly běžné. I proto působí některé starší snímky z dnešního pohledu až překvapivě odvážně.

Která česká komedie podle vás nejvíc skrývá drama za kamerou?

Zdroje: filmovyprehled.cz, csfd.cz, cs.wikipedia.org