Manžel bere 80 tisíc, ale dovolenou tráví v rozpadlé chatce jako z filmu S tebou mě baví svět. Příběh rodiny rozdělil celé Česko

Když nám do redakční schránky dorazil mail od čtenářky, která si potřebovala vylít srdce, čekali jsme klasický partnerský příběh. Jenže tahle zpráva nás přinutila odložit kafe a přečíst ji dvakrát. 

Psala v něm o manželovi, který bere víc než většina lidí v téhle zemi, o rodině, která by si klidně mohla dovolit týden u moře, a přesto každé léto končí v chatce, kde by se Satinský s Postráneckým cítili jako doma. Položme si tedy otázku, kde vlastně končí rozumná šetřivost a začíná obyčejná lakomost?

Vysoký plat nerovná se luxusní dovolená

Naše čtenářka, říkejme jí třeba Petra, nám napsala v neděli pozdě večer. Popsala situaci, kterou podle ní řeší spousta žen v jejím okolí, ale málokterá o tom mluví nahlas. Její muž pracuje v oboru, kde se platy pohybují vysoko nad naším průměrem. Ona sama přiznala, že rozhodně nestrádají, když manžel bere 80 tisíc, krásně s tím vyjdou celá rodina.

A přesto, rok co rok, míří celá rodina na dovolenou do chatky, která má nejlepší léta za sebou. Teplá voda je tam spíš sprosté slovo, záchod najdete venku za rohem a vlhké dřevěné stěny na vás dýchnou hned, co otevřete dveře.

Petra přitom netouží po žádném přepychu, chce jen jednou za čas normální rodinnou dovolenou, kde si děti zaplavou a ona nebude muset každé ráno řešit, jestli z kohoutku vůbec poteče voda.

Chatařská tradice, nebo úsporný manévr?

Česko je národ chatařů a chalupářů, zkrátka tohle máme v krvi. Podle dat CzechTourism volí dovolenou v tuzemsku zhruba 65 procent Čechů a spousta z nich míří právě na chaty a chalupy. Pronájem chaty je dokonce populárnější než pobyt v hotelu. A to nemluvíme jen o lidech, kteří šetří každou korunu. 

Chatařina je pro mnohé způsobem, jak se odpojit od civilizace a konečně společně strávit čas bez telefonů a mailů. Jenže je rozdíl mezi tím, kdy si člověk chatu vybere dobrovolně, protože ho baví grilovat a chodit po lese, a situací, kdy jeden z partnerů chatování miluje a ten druhý by dal cokoliv výměnou za týden u moře. 

Expedice Apalucha pro každou českou rodinu

Kdo by neznal komedii S tebou mě baví svět od Marie Poledňákové z roku 1982, ve které trojice tatínků vyráží s dětmi na chalupu do hor. Film, který diváci v roce 1998 zvolili komedií století, ukazuje přesně ten typ dovolené a chatky, o které Petra píše. Ve filmu je to samozřejmě k popukání. V reálném životě, když se to opakuje patnáctým rokem po sobě a vy byste chtěli alespoň jednou za ty roky vidět slunečník na pláži, už to tak vtipné není.

Vrátíme se ale k našemu příběhu. Petra totiž nepopisuje jen nevinný spor o destinaci. Její manžel podle ní upřímně nechápe, proč by měli jezdit jinam. Chatka mu připadá naprosto dostačující, dětem se tam líbí, příroda kolem je krásná a co víc by si člověk mohl přát. 

Ona na druhou stranu cítí, že celá rodina přichází o zážitky, které by si za ten plat klidně mohli dovolit. Nejde jí přitom o pětihvězdičkový resort. Chtěla by zkrátka jen občas změnu, třeba týden u Jadranu nebo poznávací výlet do města, které nikdy v životě neviděla.

Když však Petra svou situaci nadhodila mezi kamarádkami, polovina jí řekla, ať je ráda, že vůbec někam jedou, a druhá polovina kroutila hlavou, jak může někdo s osmdesátitisícovým platem nutit rodinu k dovolené na úrovni skautského tábora. 

Na čí stranu se tedy přiklonit?

Příběh rodiny rozdělil celé Česko, protože spousta rodin si nemůže dovolit ani ten pronájem chalupy na týden a dovolenou je pro ně víkend u babičky na zahradě. Z téhle perspektivy je Petra tou, která si stěžuje zbytečně. Druhá skupina ale namítá, že partnerství je o kompromisu. Pokud jeden z manželů rok co rok rozhoduje o podobě dovolené a druhý se přizpůsobuje, něco tam nefunguje. 

Dovolená totiž není jenom o tom, kde člověk přespí. Je to hlavně o společných vzpomínkách, o zážitcích, které děti budou vyprávět svým dětem, a také o respektu k potřebám toho druhého.

Šetřivost přestává být ctností ve chvíli, kdy se z ní stává nástroj kontroly nebo pohodlná výmluva pro toho, komu chatka stačí. A co vy? Jste spíš chatař, nebo dáváte rovněž přednost moři?

Zdroje: csfd.cz, denik.cz, czechtourism.cz