Než ji vyhodíte, raději se podívejte. Tahle stará a nenápadná knížka může mít cenu přes 60 tisíc korun
Zažloutlé listy, nemoderní grafika na přebalu a zastaralé ilustrace nejsou nic, co by v nás vzbudilo touhu takovou knížku v knihobudce zachránit a odnést si ji domů. Zvlášť, když jsme starými knihami obklopeni na každém kroku, je můžeme vnímat jako něco bezcenného. To bychom se ale šeredně spletli.
Po rodičích a prarodičích zůstávají leckdy stovky knih, které za svůj život nashromáždili. Knihy ale nejsou zlato, nemáme z nich na první dobrou pocit, že by mohly znamenat víc než kus papíru nesoucí nějaký budovatelský příběh. Jenže s knihami je to jako s obrazy. Mezi hromadou obyčejně působících se může najít jedna, kterou sběratelé dlouhodobě hledají jako opravdový poklad. Proto než ji vyhodíte, raději se podívejte.
Ne každá stará kniha má hodnotu
Většina knih z první poloviny minulého století žádnou závratnou hodnotu skutečně nemá. A to často ani když jsou vázané v kůži. Některé tituly totiž vycházely v obrovských nákladech a v českých domácnostech jich pořád kolují tisíce. O tom, která kniha má hodnotu, rozhoduje hned několik faktorů: konkrétní vydání, nakladatel, stav vazby, úplnost knihy a někdy také papírový přebal. A to často všechno najednou.
Ruku na srdce, právě papírové přebaly bývají první částí knihy, která naše zacházení nepřežije. Při čtení je sundaváme, protože padají nebo překážejí. Odložené jsou pak vystavené riziku, že na ně někdo nepozorný hodí třeba časopis. Anebo je na knížce necháváme. Přebal klouže, posouvá se, hrany se potrhají. Přitom tenhle kus potištěného papíru tvoří podstatnou část sběratelské hodnoty, a to někdy i v řádu desetitisíců korun.

Dětská knížka v dobrém stavu je vzácnost
Ještě vzácnější bývají z tohoto pohledu dětské dobrodružné knihy. Děti všech generací bývají stejné. Než přijdou na to, jak s knihami zacházet, několik knih jejich zacházení odnese. Navíc právě děti čtou knížky častěji opakovaně, na rozdíl od dospělých. Oblíbenou knížku pak půjčují kamarádům, vozí na tábory a ani doma se k ní nechovají nejlépe. Nechávají knihy ležet rozevřené hřbetem vzhůru a nejmenší děti do nich často nakreslí vlastní obrázek.
Když se taková dětská knížka zachová kompletní, s původním přebalem, bez politých stránek a dětských kreseb, mezi sběrateli může vyvolat mimořádný zájem. A když k tomu přidáte ještě požadavky na konkrétní vydání, nakladatele nebo autora ilustrací, můžete v ruce držet opravdový sběratelský poklad. Jedním takovým je třeba zdánlivě obyčejná foglarovka.
Foglarovka za šedesát tisíc
V říjnu loňského roku se na aukčním portálu Aukro vydražila kniha Jaroslava Foglara s názvem Boj o první místo s přebalem od Aloise Ludvíka Salače. Kniha vyšla v nakladatelství Jana Kobese a prodávající ji popsal jako výborně zachovalou. Soutěžilo o ni 9 zájemců a vítěz ji nakonec získal za neuvěřitelných 60 499 korun. Čím byl právě tenhle výtisk tak mimořádný?

Pravděpodobně tomu tak bylo kombinací stavu knihy, oblíbenosti spisovatele a autorem výtvarné úpravy. Tahle kombinace sice cenu zvýšila, neznamená to ale, že stejné hodnoty dosahují i ostatní knihy s tímto názvem. V případě draženého kusu šlo nejspíše o první knižní vydání z roku 1936, prodávající tuto informaci neuvedl. První vydání vyšlo hned v sedmi variantách desek a dvou přebalů. Tehdy kniha vyšla ve značném spěchu a ilustrátor Salač nestihl obálku dokončit. První část nákladu tak dostala provizorní žlutý přebal, teprve pozdější výtisky byly opatřené Salačovým přebalem.
Foglarovy knihy oslovily několik generací
Boj o první místo vycházel v letech 1933 a 1934 na pokračování v časopise Skaut-Junák. Román vypráví o Petru Solnarovi a jeho střetu s oblíbeným, ale nečestným spolužákem Rudou Lorencem. Foglar do příběhu vložil pro něj typická témata přátelství, poctivosti a života ve skautském oddíle. Oblíbenými se staly i pozdější knihy a dodnes jsou díla Jaroslava Foglara inspirací pro současné autory. Ostatně právě popularita spisovatele je jedním z faktorů, které zvyšují hodnotu jeho knih.
Kdo doma knihu Boj o první místo najde, měl by zkontrolovat údaje v tiráži, zejména rok vydání, jméno nakladatele Jana Kobese, stav vazby a také přebalu. Čím více kniha vypadá jako nová, tím lépe. Jestliže ale začíná připomínat salátové vydání, do domácích oprav je lepší se nepouštět. Možná by to spravil kus izolepy, jenže právě tohle může knihu ve výsledku spíše poškodit.
Patřili jste mezi čtenáře foglarovek? Mají podle vás šanci oslovit i dnešní mládež?
Zdroje: Foglarweb, Aukro, Seznam Médium
