Dnes večer nezůstane jediné oko suché. ČT2 nasazuje film, který se hned po premiéře stal v Česku hitem
Kdo říká, že dnes večer není co sledovat, zřejmě ještě neviděl program ČT2. Od osmi tam totiž dávají film, který se v době normalizace stal v českých kinech hitem a jehož hlavní hrdina nosí černou masku a kord. A ne, nejde o superhrdinu z Marvelu.
Diego není žádný hloupý šlechtic, který se náhodou ocitne ve špatnou dobu na špatném místě. Je to chytrý, vypočítavý muž, který přijíždí do mexické kolonie Nová Andalusie s jediným cílem, a to pomstít zavražděného přítele Miguela, plus převzít jeho místo guvernéra.

Za Miguelovou smrtí stojí plukovník Huerta, bezohledný tyran, který si sám brousil zuby na guvernérské křeslo a odstraňoval každého, kdo mu stál v cestě. Diego hlupáka jen hraje. Nechává Huertu, ať si myslí, že má situaci pevně v rukou. V noci se ale převléká do černého a jako Zorro bourá Huertovu moc, osvobozuje nevinné a mstí se všem, kteří si myslí, že jsou lepší než ostatní.
Delon tuhle roli opravdu chtěl
Alain Delon nebyl do role Zorra obsazen proto, že by nebylo moc jiných možností. Byl to on, kdo o roli aktivně usiloval. Zalíbila se mu totiž podobná postava z filmu Černý tulipán z roku 1964 a chtěl si zkusit něco podobného znovu. A tahle chuť do role je na plátně vidět.
Sledovat Delona v téhle roli je trochu jako hrát šachy se někým, kdo vás nechá myslet, že vyhráváte. Diego se usmívá, přitakává, zkrátka říká přesně to, co chce Huerta slyšet, a přitom připravuje pomstu.
Herecký souboj, který Delon o vlásek nevyhrál
Plukovník Huerta v podání Stanleyho Bakera má přesně tu míru arogance a chladnokrevnosti, která z něj dělá přesvědčivého záporáka. Baker byl tehdy jedním z nejrespektovanějších britských herců své generace, který prošel desítkami rolí, od válečných dramat přes thrillery.

Český divák ho mohl znát z filmů Kruté moře nebo Nehoda a Zorro byl bohužel jednou z jeho posledních velkých příležitostí před kamerou, protože v roce 1976 zemřel, tedy pouhý rok po premiéře.
Za filmem stojí víc než jen dobrý scénář
Natáčení probíhalo v létě 1974 ve Španělsku například v historických městech Carmona a Ronda, interiéry guvernérského sídla pak v madridském Museo Cerralbo. Finální souboj, na který diváci dodnes vzpomínají, vznikl na přímé přání Delona.
Inspiroval se šermířskou scénou z amerického filmu Scaramouche z roku 1952 a trval na tom, aby měl závěrečný duel podobné tempo a napětí. Výsledkem je několikaminutová sekvence, která je pro někoho trochu zdlouhavá, ale takových lidí je naštěstí jen málo.
Za zmínku stojí i jedna méně známá zákulisní historka. Při natáčení ve Španělsku se Delon setkal s Léonem Degrelleem, belgickým válečným zločincem odsouzeným v nepřítomnosti k trestu smrti, který po válce uprchl a dožil právě ve Španělsku.
Schůzka tehdy vzbudila vlnu kritiky, Delon však jakékoliv bližší vazby vždy odmítal.
Češi si tento film zamilovali
V roce 1975 přišel do českých kin maskovaný šlechtic, který celé dvě hodiny dělal z mocných hlupáky a vycházel z toho vždycky bez škrábance. Těžko říct, jestli lidé chodili do kina kvůli Delonovi nebo kvůli tomu pocitu. Možná za to mohlo obojí, protože v době, kdy se u nás určité věci říkat nesměly, měl tenhle příběh o spravedlnosti, která nakonec vyhraje, trochu jiný rozměr než v Paříži nebo Římě.
Zorro nám ukazoval, že i jeden odvážný člověk může zatopit celé armádě uniformovaných hlupáků. Není proto žádné překvapení, že film patřil tehdy k nejnavštěvovanějším a že se k němu čeští diváci opakovaně vraceli.
Jeden divák to ve své recenzi popsal tak, že Zorra viděl v kině víckrát než Vinnetoua. Mimochodem, film měl nečekaný kulturní dosah i daleko za hranicemi Evropy. Stal se jedním z prvních západních filmů, které se dostaly do Číny, kde ho v roce 1978 vidělo přes 70 milionů diváků.
ČT2 film spouští dnes ve 20:00.
Zdroje: tvprogram.idnes.cz, en.wikipedia.org, csfd.cz
