Zaměstnanci mohou dostat až 50 000 Kč ročně navíc. Mnozí tuto možnost u svého zaměstnavatele vůbec nevyužívají

Existuje benefit, o který může zaměstnanec svého zaměstnavatele požádat, přesto ho řada lidí vůbec nevyužívá. V průběhu roku přitom může jít o několik tisíc korun, které by pokryly část nájmu, výlet nebo třeba rodinnou dovolenou. 

Tento příspěvek bývá běžnou součástí zaměstnaneckých benefitů, jen se o něj musí zaměstnanec sám přihlásit. 

Na cizí výplaty jsme experti, u té svojí naopak zvláštně krotcí

Jakmile naskočí večerní pořad, rázem víme, kdo si za novou roli řekl o majlant, který moderátor prý bere nejvíce a jestli se hvězdě vyplatilo kývnout na reklamu, která zrovna běží v TV. Cizí honoráře probíráme s chutí a bez ostychu, u vlastní výplaty nám ale najednou dojde řeč. 

Také jsem dlouho měla pocit, že o penězích se v práci nemluví a o benefity se extra nežádá. Jenže v řadě firem existují příspěvky, které zaměstnanci mohou získat, ale bez vlastního dotazu se k nim nedostanou. Přitom někdy opravdu stačí jen jedna otázka a člověk zjistí, že mohl tuto možnost využívat už několik let.

Říct si o více peněz je instinkt

Když už konečně přijde řeč na peníze, většina lidí začne u toho nejjednoduššího: požádá o zvýšení mzdy. Vyšší hrubá výplata ale neznamená, že stejnou částku skutečně uvidíte na účtu. Část navýšení totiž spolknou odvody a daň, takže z každé stokoruny navíc zůstane zaměstnanci v čistém jen její část.

Za celý rok proto může i na první pohled zajímavé zvýšení mzdy znamenat menší rozdíl, než se původně zdá. Existují ale i jiné způsoby, jak může zaměstnavatel zaměstnanci přidat peníze nebo mu uhradit určité výdaje. Právě na některé z těchto benefitů se přitom často zapomíná. 

Odměna, o kterou si spousta lidí nikdy neřekne

Tou cestou je příspěvek zaměstnavatele na penzijní spoření. Firma člověku může posílat peníze rovnou na penzijní smlouvu a stát z nich na rozdíl od mzdy neukrojí ani halíř. Zákon o daních z příjmů takto dovoluje přispět až 50 000 korun ročně. 

Tisícovka poslaná na penzi doputuje celá tam, kam má, zatímco stejná tisícovka připsaná ke mzdě se cestou ztenčí. Příspěvek nemusí mířit jen na jediný produkt. Firma ho může poslat na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění i na takzvaný dlouhodobý investiční produkt. 

U penzijního spoření navíc může přispět i stát. Při vlastním vkladu 1 700 korun měsíčně činí státní příspěvek až 340 korun za měsíc. K tomu lze za splnění zákonných podmínek u vlastních příspěvků využít také daňový odpočet, a to až do výše 48 000 korun ročně. 

Zaměstnanec tak může získat peníze navíc nejen od státu, ale také od svého zaměstnavatele, pokud firma tento benefit nabízí. I pro zaměstnavatele může být příspěvek na penzijní spoření výhodnější než stejné navýšení mzdy, protože se na něj nevztahují všechny odvody spojené s běžnou mzdou.

„Určitě to není povinné…protože málokomu, koho znám, to platí. Vlastně teď mi to platí v tomto zaměstnání poprvé…dřív ani ťuk,“ píše uživatelka Mikitaa v diskuzi.

O tomhle je dobré vědět

Od letoška k tématu přibyla novinka přímo z české legislativy. Nový zákon nařizuje zaměstnavatelům přispívat na penzi lidem v rizikových profesích třetí kategorie, tedy tam, kde se pracuje v příliš velkém hluku, chladu, horku nebo pod velkou fyzickou zátěží. Takový povinný příspěvek činí 4 procenta z vyměřovacího základu. 

U dobrovolného příspěvku od zaměstnavatele je potřeba o něj aktivně požádat, sám od sebe se na výplatní pásce neobjeví. U smluv uzavřených od roku 2024 navíc platí nová pravidla pro výběr peněz bez sankcí. K naspořeným prostředkům se lze bez ztráty nároku na státní podporu dostat nejdříve po deseti letech spoření a zároveň až po dosažení 60 let věku. 

Kdo zaměstnavatelský příspěvek dlouhodobě nevyužívá, může tak během let přicházet o desítky tisíc korun. Přitom často stačí zjistit, zda firma tento benefit nabízí, a požádat o něj. A následně mohou zaměstnanci dostat až 50 000 Kč ročně navíc. Věděli jste o tom?

Zdroje: financnisprava.gov.cz, finance.cz, mf.gov.cz