Smutný příběh nejoblíbenější československé herečky: Ve filmech se smála, doma slzy a trápení
Usměvavá herečka měla mimo kamery ne úplně růžový život. Ztratila první dítě, kvůli politice ji šikanovali a velkou lásku našla až v šedesáti. Když to konečně vypadalo, že si užije zasloužené štěstí, zasáhl nemilosrdný osud. Její příběh je plný bolesti, kterou před diváky dokonale skrývala.
Bylo to v roce 1926, když šestiletou Danušku vzali rodiče poprvé do divadla. Malá se dívala na Radúze a Mahulenu a už tehdy pocítila, že tohle je její místo, kam patří. Když se vrátila domů, oznámila rodičům, že bude herečka.
Tatínek Jaroslav pracoval u firmy Brouk a Babka a o herecké dráze pro dceru nechtěl ani slyšet. Naštěstí maminka Marie Danu v herectví podpořila. Společně pak tatínka přemluvily, ale pod podmínkou, že holka nejdřív dokončí gymnázium.
Tajné hraní a falešná jména
Rok 1939 konečně přinesl vytouženou konzervatoř. Ale i tam na Danu čekaly překážky. Studenti nesměli nikde vystupovat, tak hrála tajně pod jménem Dana Čechová. Už jako gymnazistka si zvykala na divadelní prkna, a to v bubenečské sokolovně nebo v holešovické Uranii.
Po necelém roce přišla nabídka z Brna, kterou nemohla odmítnout. Jenže nacisté divadlo v roce 1941 zavřeli a Dana musela hledat nové místo. Skončila v Plzni, odtamtud to bylo už jen krůček do Prahy.
Největší triumf díky šikaně
Nejvíce se proslavila paradoxně díky tomu, že ji chtěli zničit. Po roce 1968 vrátila stranickou knížku na protest proti okupaci a komunisté jí to chtěli pořádně spočítat. Vedení Národního divadla vymyslelo rafinovanou pomstu. Dali jí hlavní roli v mizerné Kočičí hře a Medřická se měla před publikem úplně znemožnit.
Jenže Dana společně s Vlastou Fabiánovou udělaly z tohoto maďarského dramatu naprostou senzaci. Erži Orbánová se stala rolí jejího života a hra se hrála devět let s více než čtyřmi sty reprízami.
Ve filmu jen okrajově
Ve filmu se Dana objevovala od roku 1944, ale většinou jen v menších rolích. Skutečný filmový úspěch přišel až v roce 1953 s „Měsícem nad řekou“. Jinak nedostávala role, které by odpovídaly jejímu talentu. Zato už v prvním seriálu „Tři chlapi v chalupě“ zabodovala a pak přišly další úspěchy. Tak trochu ztřeštěná maminka Hanáková z „Takové normální rodinky“ nebo sympatická doktorka Fastová z „Nemocnice na kraji města“, to byly role, které si lidé pamatovali celý život.
Posledním velkým televizním projektem měl být seriál „My všichni školou povinní“. Dana ale natáčení nestihla dokončit.
Ztráta, která nikdy nepřebolela
Osobní život Dany poznamenala tragédie hned na začátku. Roku 1945 si vzala kolegu Václava Vydru, o osmnáct let staršího herce. Narodil se jim syn, ale chlapec bohužel zemřel před prvními narozeninami.
Tahle ztráta oba manžele úplně zdrtila. Celých deset let pak čekali, jestli se jim podaří mít další děti. Až v roce 1956 se konečně narodil vytouženém Václav, dnešní známý herec Václav Vydra.
Nečekaná láska v šedesáti
Léto 1979 přineslo další ránu. Po dlouhé nemoci zemřel manžel Václav. Měl roztroušenou sklerózu, tak se na to rodina připravovala, ale i tak to byla rána.
Ale ve svých šedesáti se Dana znovu zamilovala. Španělský obchodník Artemio Ugarte ji obdivoval už dlouho. Chodil na její představení, posílal jí anonymní kytice, ale nikdy se nesblížili. Nicméně pak, když oba ovdověli, se rozhodl jednat.
V roce 1981 se vzali. Následující měsíce pak cestovali mezi Prahou a Madridem a Dana prožívala něco, co se v jejím věku málokterému člověku podaří. Stála ale před těžkým rozhodnutím, přestěhovat se natrvalo do Španělska, nebo zůstat doma kvůli synovi a divadlu.
Poslední natáčení a první varovné signály
Konec roku 1982 znamenal natáčení posledního filmu v Budapešti. Dana každý večer volala do Madridu s manželem a kolegyně viděly, jak je po těch hovorech rozrušená. Začala si stěžovat na bolesti na hrudi, ale k doktorovi nechtěla. I po návratu do Prahy odkládala lékařské vyšetření. Raději se chtěla jít podívat do divadla, jenže bolesti byly už tak silné, že nakonec musela do nemocnice.
V lednu 1983 ve věku 62 let Dana Medřická zemřela. Bylo to pravděpodobně už třetí infarkt v pořadí a její srdce to už nevydrželo. Své španělské manželství si užívala pouhé tři roky.
Zdroje: zena-in.cz, csfd.cz, idnes.cz
