V Československu je měl v kredenci každý, dnes za ně dostanete klidně 50 tisíc. Pokud je máte, utíkejte s nimi do bazaru
Na první pohled nenápadná součást tehdejší domácnosti, která po celá desetiletí stávala v kredencích a často také na slavnostních stolech. Její jemný design a historie v sobě nesou příběhy mnoha rodin, a přestože se zdají být pouhou dekorací, dnes do nich sběratelé investují desítky tisíc.
Porcelánové dózy a misky byly po staletí nedílnou součástí domácností. Sloužily k uchovávání cukrovinek, tabáku či k servírování domácích polévek a jejich vizuál s propracovaným zdobením byl vizitkou rodiny. Zatímco na dělnických stolech v ČSSR kralovaly praktické svačinové boxy, v zámožnějších kruzích šlo o opravdové umělecké kousky, a právě ty dnes patří k vyhledávaným sběratelským artiklům.
Poklady mezi dózami
Míšeňský porcelán (1710 – dodnes) patří k nejslavnějším porcelánovým manufakturám Evropy. Je známý svým znakem dvou zkřížených mečů a precizní ruční malbou. Malá ozdobná dózička s motivy květin a motýlků, lemovaná zlatou linkou, sloužila kdysi na drobnosti či cukrovinky. Dnes se prodává za 25 600 Kč. Z českých zemí pochází také hranatá dóza z modrého opálového skla, zhotovená kolem poloviny 19. století v Čechách v období Biedermeieru. Kvádrovitá dóza připomínající malý kufřík byla určena k uchovávání sladkostí či drobných cenností. Cena této starožitnosti je nyní 9 990 Kč. Velkou sběratelskou raritou je také masivní dóza Biedermeier s motivem ptáčků, vyrobená v Harrachově v 19. století. Tento porcelánový kousek, bohatě zdobený malbou, se na aukci prodává za krásných 21 500 Kč. Na diskusních fórech se velmi často objevují uživatelské komentáře, ohledně investování do starožitných nádob:
„Sbírám míšeňský porcelán už roky, je to dobrá investice a zároveň i radost.“

Skutečný klenot představuje porcelánová miska na polévku z manufaktury Sèvres (1763). Tento typ nádoby měl dvě ucha, pokličku a podšálek a sloužil, jak samotný popis napovídá, k podávání polévek. Dokonce nese i značku mistra Germaina-Jeana-Baptista Censiera, který ve své době v Sèvres dohlížel na kvalitu výroby. Tento exkluzivní kus je v současnosti nabízen za neuvěřitelných 50 000 Kč.
Když se sbírá i obyčejnost
Nejen luxusní porcelán má dnes hodnotu, protože i obyčejné předměty, které provázely dělníky v ČSSR, se stávají občas sběratelskými artefakty. Plechový svačinový box, ve kterém si lidé nosili chleba se salámem na šichtu, se v jedné uzavřené aukci na Aukru prodal za více než 15 000. Šlo totiž o box s dochovaným původním potiskem Tatry, který je mezi sběrateli považován za vzácný, podobné kusy se na trhu bohužel objevují jen zřídka. Takové krabičky se přitom ještě před pár desítkami let válely po půdách nebo garážích. Na sběratelských fórech se často objevují názory uživatelů jako například:
„Můj děda měl přesně tuhle plechovku. Ležela u nás roky ve sklepě a já si myslel, že nemá žádnou hodnotu. Teprve když jsem ji ukázal na sběratelském fóru, dozvěděl jsem se, že podobné kusy se na aukcích prodávají za tisíce korun.“

Jak poznat, že máte doma starožitnou dózu?
Pokud doma objevíte podobnou dózu, věnujte pozornost jejímu celkovému stavu, případným prasklinám, odštípnutým okrajům nebo zda má i víčko. Stav ovlivňuje cenu nejvíce. Dále je dobré zkusit ji porovnat s aktuálními nabídkami na ověřených webech a v případě pochybností se poradit přímo ve starožitnictví, kde vám mohou poskytnout odborný odhad.
Důležité je nespěchat s čištěním a rozhodně nepoužívat agresivní prostředky, zkrátka někdy je lepší předmět ponechat v původním stavu. Pokud se rozhodnete dózu prodat, nejlepší cestou bývají aukční portály nebo antikvariáty, kde zjistíte reálnou tržní cenu. Jak trefně napsal jeden uživatel na sběratelském fóru: „Nikdy bych nevěřil, že miska po babičce z kredence má cenu desítek tisíc.“
Ať už jde o luxusní porcelán, sklo, nebo o obyčejnou plechovou krabičku, všechny tyto předměty v sobě nesou pořádný kus historie. Přece jen zdobily stoly našich předků a dnes nám připomínají, že i zdánlivě všední „bezcenné“ věci mohou mít vážně nečekanou hodnotu.