Zpráva, která během chvíle obletěla celé Česko: Dům Karla Gotta navždy zmizel z mapy

Karel Gott patří k nejvýraznějším postavám české populární hudby. Zlatý hlas Prahy, držitel rekordních 42 Slavíků, umělec s mimořádným dosahem v zahraničí i doma. Za kariéru vydal stovky titulů, prodal desítky milionů nosičů a stal se ikonou v Československu i v Německu. Jeho život ale nejsou jenom úspěchy a vystoupení, ale také osobní příběhy a místa, kde je prožíval.

Některé se dochovaly, jiné změnily a jiné doslova zmizely z mapy.

Rodný dům v Plzni

Rané dětství prožil v plzeňské Nepomucké ulici. Na sklonku druhé světové války, ale rodný dům zničilo americké bombardování Škodových závodů; rodinu tehdy ze sklepa vyprošťovali záchranáři, podle dobových svědectví to trvalo několik dní. Po válce se Gottovi ještě na čas v Plzni přesunuli o dům dál, v červenci 1948 však natrvalo odešli do Prahy. Dům z dětství už tedy nenajdete, z mapy totiž opravdu fyzicky zmizel. Ačkoliv už od té doby uplynuly roky, tato zpráva Česko obletěla teprve nedávno – krátce po jeho smrti.

Začátky kariéry v rodinném domku

Po přestěhování do Prahy žili společně v rodinném domě. Právě odsud se mladý Gott plížil po nočních produkcích v kavárně Vltava, aby nebudil přísného otce, který byl proti kariéře zpěváka. Tady také pořádal první poslechové večery z hudebních desek pro přátele. Adresa zůstává pevnou součástí mapy Gottova života, i když už dávno neplní roli rodinného bydlení.

Muzeum Gottland a dnešní hotel

O několik let později, když už prorazil v Německu, pořídil letní sídlo v Jevanech, prvorepublikovou vilu z přelomu 20. a 30. let. V domě, který měl mimo jiné saunu, bazén a velkorysé zázemí, trávila čas především zpěvákova maminka Marie. Vila během let několikrát změnila majitele, a v roce 2005 ji získal podnikatel Jan Moťovský a zřídil zde muzeum Gottland. Projekt skončil po Moťovského záhadném zmizení v srpnu 2008. Bývalé Gottovo jevanské sídlo dnes funguje po rekonstrukci jako luxusní objekt nabízející komerční ubytování. O přeměně na hotel v letošním roce psalo hned několik médií a cena za noc se pohybovala kolem 35 tisíc korun.

Životní domov

Nejdelší a nejdůležitější kapitola Gottova bydlení se píše na smíchovské Bertramce. V historické vile z roku 1912 prožil zpěvák podstatnou část života, vychoval zde dvě dcery a roku 2019 v domě i zemřel. Interiéry laděné do art deco a výhled na Hradčany z terasy patří k identitě místa, které veřejnost dlouho znala jen z fotografií. Plány proměnit vilu ve stálou expozici Villa Gott s vitrínami všech 42 Slavíků, zlatých a platinových desek či autorových obrazů překazil zdravotní stav jeho ženy, Ivany Gottové. Vila tak zatím zůstane rodinným sídlem a nikoli veřejným muzeem.

Náměstíčko Karla Gotta

V létě 2025 podpořila Rada městské části Prahy 5 návrh, aby se plácek na rozhraní ulic U Mrázovky, U Blaženky a Nad Bertramkou nově jmenoval Náměstíčko Karla Gotta. Podnět vzešel od jeho vdovy Ivany, a nyní jej posuzují orgány hlavního města. Případné pojmenování by symbolicky ukotvilo Gottův odkaz ve veřejném prostoru nedaleko jeho někdejšího domova.

Stopa ve veřejném prostoru

Příběh domů Karla Gotta je vlastně příběhem celé jedné historické éry. Rodný dům v Plzni zničila válka, strašnický bungalov zůstal jen krátkou epizodou, jevanská vila se proměnila v hotel a z Bertramky se navzdory plánům nejspíš nestane muzeum. Všechny tyto adresy mají společné jediné: nesou stopy života zpěváka, který se stal symbolem české kultury a neobyčejného úspěchu.

Domy mohou mizet z mapy, měnit majitele či účel, ale svou historii jen tak nesmažou. Karel Gott dokázal překročit hranice doby i politiky, a jeho hlas se stal pro mnohé jistotou, ke které se rádi vracejí. A existence míst, kde pobýval nás může v tomto komfortu ještě víc podpořit.

Zdroje: living.iprima.cz, irozhlas.cz, cnn.iprima.cz