Vlasy měl jak hřebíky a košili věčně propocenou skrz naskrz. Přesto po něm ženy v Československu šílely

Západní a hollywoodské produkce nám v průběhu dekád věnovaly celou řádku mužů, kteří se stali sex-symboly své doby. Na obrazovkách jsme mohli sledovat jejich lesklé svaly, zatímco se hravě vypořádávali s hordami nepřátel. Ženám se z nich podlamovala kolena a muži se jimi často chtěli stát. I v našich končinách se však našla celá řádka mužů, kteří definovali standard mužské krásy a charismatu.

Zatímco v západních produkcích se (hlavně v průběhu osmdesátých let) stali mužskými symboly krásy svalnatí kulturisté, v našich končinách jsme měli vlastní pojetí charismatického muže. Často mlčenlivý, tajuplný, mírně zanedbaný štramák, který si svět kolem sebe měřil tvrdým a vyrovnaným pohledem. Ženy byly z takových chlapů paf, a to i bez toho, aby pracně sháněly západní filmové videokazety. Jeden takový muž pochází hned ze sousedního Slovenska a svého času byl skutečným symbolem mužnosti.

Charismatický muž zpoza hranic

Juraj Kukura je slovenský herec, který se narodil 15. března roku 1947 v Prešově. Zprvu nic nenapovídalo tomu, že jeho kroky povedou směrem k herectví. Narodil se totiž do úřednické rodiny a po dokončení základní školy nastoupil ke studiu stavební průmyslové školy v Bratislavě.

Již během studií střední školy pronikl do světa herectví jako elév časopisu Film. Toto odvětví jej natolik oslovilo, že se posléze rozhodl nastoupit ke studiu herectví na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě. Už během vysokoškolských let zahájil svojí hereckou kariéru v rámci angažmá v Divadle na Korze, kde působil mezi lety 1971 až 1976. Vysokou školu úspěšně absolvoval v roce 1973.

Po svém angažmá v Divadle na Korze působil mezi lety 1976 až 1984 v činoherním souboru Slovenského národního divadla. V roce 1984 však emigroval do Německa, kde pokračoval například v mnichovském divadle Kammerspiele. Během svých divadelních let si však přičichl i k filmu a to pořádně.

Za život si střihnul desítky rolí

Svoji první roli získal tento charismatický štramák s hlubokým hlasem už v roce 1968 ve snímku Zbehovia a pútnici. V té době mu bylo pouhých dvacet jedna let, ale byl to jen náznak toho, co ho ve světě filmu ještě čeká. Během své kariéry si totiž střihnul hned desítky rolí, z nichž poslední přišla v roce 2018. Jednalo se o slovenský film Inšpektor Max, kde ztvárnil postavu Zoltána Maxe.

Jeho asi největší herecký úspěch v oblasti filmu přišel na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Z tohoto období má totiž herec na kontě pěknou řádku filmů, v kterých se zapsal jako charismatická, mužská ikona. Pamatovat si ho můžeme z takových děl, jako je Trhák z roku 1980 nebo z pohádky Sůl nad zlato z roku 1982.

Na Slovensku, ale i v našich končinách, byl Kukura považován za skutečný idol žen. Jeho charismatický hlas v kombinaci s elegantním vzezřením z něj učinily ikonu, na kterou se ženy vždy s radostí podívaly, jakmile se naskytla příležitost. Obzvláště pamětihodný je jeho výkon ve filmu, za který si vysloužil i ocenění.

Léto s ním bylo opravdu horké

Snímek, skrze který se Juraj Kukura zapsal do srdcí mnoha žen, nesl název Stíny horkého léta. Jednalo se o drama-thriller z roku 1977, v kterém herec ztvárnil postavu sedláka jménem Ondřej Baran. Právě skrze jeho ležérní, upocený vzhled, nacházející se v přímém kontrastu vůči jeho přirozenému charismatu, se z něj zejména díky tomuto snímku stala ikona.

Ve filmu jeho postava zastává roli milujícího otce od rodiny, ale také tichého a neohroženého zabijáka. Při pohledu na jeho chladnou rozvážnost se tak ženám podlamovala kolena ještě mnoho let od premiéry snímku.

Film byl natolik úspěšný, že si za něj Juraj Kukura v roce 1978 vysloužil ocenění za nejlepší mužskou roli v rámci Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Juraj Kukura se do vlasti vrátil po pádu Sovětského svazu a dodnes srší charismatem, ačkoliv je to již muž v pokročilém věku.

zdroje: super.cz, filmovyprehled.cz, csfd.cz