Z hrozby, která se právě děje u našich sousedů, zůstává rozum stát. Česko se bohužel blíží ke stejnému scénáři

Ještě před pár lety jsme považovali za samozřejmé, že klíčové služby budou fungovat kdykoli, kdy je potřebujeme. Nikdo příliš neřešil, co by se stalo, kdyby se dodávky narušily. Dnes se ale začínají ozývat hlasy, které varují: tato jistota může brzy skončit. Česká republika se dostává do situace, kdy by se mohla poprvé po desetiletích setkat s výpadky, které zasáhnou každodenní život.

Krize, o které se dnes mluví, by mohla zasáhnout každého z nás. Nejde o vzdálené hrozby, ale o realitu, která by mohla narušit fungování běžného života. Od domácností až po průmysl. Mnozí odborníci upozorňují, že jde o hrozbu, která se může dotknout každého bez ohledu na místo či povolání. V médiích se objevují varování, že jde o problém, jenž dokáže změnit běžný rytmus společnosti během několika málo hodin. A právě zde se dostáváme k tématu, o kterém se nyní hovoří nejvíce: elektřina a možné blackouty.

Provozovatel přenosové soustavy ČEPS vydal analýzu, podle níž bude do roku 2035 nutné zajistit nové zdroje v rozsahu 1600 až 1900 MW. Pokud se tak nestane, může Česku hrozit, že nedokáže pokrýt svou spotřebu. Už dnes se přitom země stává stále více závislou na dovozu elektřiny, což s sebou nese nejen vyšší ceny, ale i závislost na okolních státech.

Studie ENTSO‑E, evropského sdružení provozovatelů sítí, navíc uvádí, že už kolem roku 2028 mohou nastat situace, kdy spotřeba nebude pokryta až 20 hodin ročně. To znamená, že během nejchladnějších zimních dnů by mohly nastat krátkodobé výpadky nebo nucené omezení odběru. Podobná čísla v minulosti zaznívala jen v souvislosti s krizovými scénáři, dnes se ale objevují přímo ve strategických dokumentech.

Léto 2025: připomínka, že to není jen teorie

Varování odborníků dostalo konkrétní obrysy v létě 2025. Část Prahy a několik krajů na severu Čech postihl rozsáhlý výpadek elektřiny, způsobený kombinací technické závady a odstavení výrobního bloku v elektrárně Ledvice.

Ačkoliv dodávky byly obnoveny během několika hodin, ukázalo se, jak křehká je stabilita celé soustavy a jak rychle se může teorie proměnit v realitu. „Je to něco na rozhraní blackoutu a rozsáhlého výpadku,“ říká Jiří Gavor, energetický analytik a šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií. Podobná událost navíc nastala v letním období, kdy je spotřeba nižší.

Co by se stalo během mrazivé zimy, si odborníci raději ani nepředstavují.

Proč je situace složitá

Situace je složitá hned z několika důvodů. Česko se zavázalo k postupnému útlumu uhlí, ale nové jaderné bloky nebudou k dispozici dříve než za dvacet let. Vzniká tak časová propast, která představuje největší riziko pro stabilitu celé sítě. Do toho rychle roste spotřeba. Elektromobilita, tepelná čerpadla i digitalizace zvyšují poptávku a domácnosti i průmysl se spoléhají na elektřinu i v oblastech, kde dříve hrály roli jiné zdroje energie.

Investice do obnovitelných zdrojů sice rostou, ale ne tak rychle, aby nahradily uhelné kapacity, navíc výstavba solárních či větrných parků často naráží na zdlouhavé povolovací procesy. A k tomu všemu se přidává závislost na dovozu. Pokud by nastala krizová situace v celé Evropě, není jisté, že sousední státy budou schopné dodat potřebné množství. Každý by v takové chvíli chránil především svou síť a své občany.

Jak se připravit

Experti doporučují několik kroků, které by mohly situaci zmírnit:

• Investice do nových zdrojů: zejména flexibilních plynových elektráren a obnovitelných technologií. Plynové zdroje mohou rychle reagovat na výkyvy a fungovat jako záloha při nedostatku jiných zdrojů.
• Zrychlení výstavby jádra: i za cenu mimořádných opatření a podpory ze strany státu. Pokud se nezačne stavět včas, bude vzniklá mezera v dodávkách čím dál větší.
• Lepší řízení spotřeby: chytré sítě a motivace k úsporám v době špičky mohou pomoci snížit riziko výpadků. Jde o drobné změny chování, které v součtu ušetří velké množství energie.
• Posílení mezinárodní spolupráce: společné evropské projekty a záložní zdroje mohou poskytnout jistotu v případě regionální krize. Přesto je nutné spoléhat především na vlastní kapacity.

Co to znamená pro občany

Pro běžné domácnosti je těžké představit si život bez elektřiny, dokud výpadek skutečně nenastane. Blackout neznamená jen zhasnuté světlo. Zastaví se vodárenské systémy, přestanou fungovat výtahy, zkolabuje doprava i komunikace. Při delším výpadku by mohly nastat potíže se zásobováním potravin a základních služeb. Proto experti doporučují, aby si lidé doma udržovali základní nouzové zásoby. Patří sem baterie, svítilny, powerbanky, pitná voda a trvanlivé potraviny.

Poslední varování

Česko stojí na křižovatce. Buď včas investuje a zajistí si stabilní energetickou budoucnost, nebo se za pár let může ocitnout v situaci, kdy elektřina přestane být samozřejmostí. A právě to je varování, jaké jsme tu neslyšeli od devadesátých let. Nejde o strašení, ale o realitu, na kterou je nutné se připravit dřív, než se opět ponoříme do tmy. Pokud se nepodaří změnit trend, hrozí, že slovo blackout se stane součástí naší každodenní zkušenosti, nikoli jen vzdáleným pojmem ze zpráv.