Tohle jsme jedli za socialismu, když bylo daleko do výplaty. Dnes je to hit za 300 Kč za porci

Za socialismu to byly pokrmy z nouze. Když nebylo maso, musela stačit zelenina v trojobalu. Doma je dodnes uvaříte za hubičku, jenže v pražských restauracích stojí tyhle retro speciality klidně přes tři stovky. Jak se z jídla, které jsme jedli, protože nic jiného nebylo, staly hvězdy moderní gastronomie? A dává smysl platit za ně tolik, co za maso?

Když táta přišel z práce domů a v ledničce nebylo žádné maso, maminka vytáhla z kredence mouku, vejce a strouhanku a pustila se do kuchtění. V osmdesátkách se zkrátka vařilo z toho, co bylo po ruce, a člověk byl rád za teplý oběd. Hlávka zelí, květák ze zahrádky nebo špenát od sousedky musely stačit. 

Dneska těmto pokrmům dáváme lákavé pojmenování nebo je nazveme vegetariánskou variantou pokrmu a v pražských podnicích za ně nenecháte i tři stovky. V menu je najdete třeba jako „křupavý květák s domácí tatarkou“ za 285 Kč nebo „špenátové placičky s medvědím česnekem a microgreens“ za 320 Kč. 

Od poslední záchrany před prázdným talířem k menu za 320 Kč

Začněme špenátem, který se už dávno zbavil pověsti neoblíbené zeleniny z dětství. Špenátové karbanátky dokazují, že i zeleninové pokrmy mohou být stejně lákavé a chutné jako klasický řízek. V dobových kuchařkách se jim přezdívalo zelené placky a patřily mezi osvědčené recepty, které zachraňovaly rodinný rozpočet ke konci měsíce.  

Dnes se v prestižních pražských restauracích servírují tři malé kousky na talíři za 320 Kč. A hosté je nadšeně sdílejí na svých sociálních sítích.

Jak na dokonalé špenátové karbanátky

Základem je čerstvý špenát, kdy potřebujete zhruba půl kila čerstvých listů. Jako první na rozpáleném oleji osmahnete najemno nakrájenou cibuli, přidáte česnek a pak ten špenát. Když špenát vychladne, přimíchejte dvě vejce, hrst strouhanky (asi tak 100 gramů), nastrouhaný sýr (čedar nebo eidam, co máte rádi) a klidně i trochu medvědího česneku. Osolte, opepřete a vytvořte placičky, které obalíte ve strouhance.

Teď přichází dilema, jestli smažit, nebo péct. Naše babičky obvykle smažily, protože trouba spotřebovávala zbytečně moc elektřiny. Dneska lidé preferují pečení, protože je to zdravější. V troubě na 200 °C to chce asi 20 minut (10 minut z každé strany), na pánvi to máte hotové za chvilinku.

Květáková pochutina potěší i dnes

V osmdesátkách byl smažený květák jednou z nejčastějších náhrad masa. Maminy ho připravovaly, když bylo v obchodě jako vymeteno, nebo když zrovna byla na zahradě slušná úroda. Květák musí být po uvaření al dente, tedy měkký, ale doplněný křupnutím, jinak se vám při smažení rozpadne.

Růžičky vařte v osolené vodě maximálně 5-7 minut. Pak je rychle zchlaďte ve studené vodě. Základem je osvědčený trojobal: nejprve mouka, následují rozšlehaná vejce a nakonec strouhanka. Pro jemnější texturu stačí do vajec přimíchat trochu mléka, strouhance zase prospěje špetka česnekového prášku nebo papriky.

Klíčem k úspěchu je správně rozehřátý olej na 170-180 °C. Květák se smaží dozlatova a poté jej nechejte okapat na papírové utěrce. Klasicky se smažený květák podává s tatarskou omáčkou, skvělé jsou ale také různé bylinkové dipy.

Kapustovými řízky také nešlápnete vedle

Nejprve je třeba připravit kapustové listy. Z hlávky šetrně sejmete 8-10 větších listů, které uvařte ve vroucí osolené vodě. Oblíbené jsou jak varianty bez masa, tak s uzeným masem či šunkou. Vesměs výběr surovin záleží jen na vaší fantazii a chuti. Náplň můžete obohatit o kvalitní sýry, sušená rajčata nebo středomořské ingredience. Takové možnosti naši prarodiče neměli. 

Zvolené suroviny společně s pokrájenými listy a kořením smíchejte a v případě potřeby doplňte moukou. V tuto chvíli vytvarujte placičky, obalte je ve strouhance a z obou stran osmažte.

Zdroje: toprecepty.cz, fresh.iprima.cz, makova-panenka.cz