Od poplatků za televizi a rozhlas už nikdo neuteče. Novela zákona zasáhne od roku 2026 každou domácnost v Česku

Rozhlas a televize tvoří nedílnou součást našich životů. Vstupují do našich domácností každý den, přinášejí nám zábavu, kulturu a vzdělávání. A možná tím nejdůležitějším je přísun informací. Z domova i ze zahraničí. Jenže kdo to všechno zaplatí…

Aby však mohly tyto veřejnoprávní instituce spolehlivě fungovat, potřebují stabilní a pokud možno také transparentní systém financování. S dostatkem peněz mohou tato média produkovat kvalitní obsah a dokáží plnit svou hlavní roli: zůstat důvěryhodnými, nezávislými a dostupnými médii v každé době.

Zvýšené poplatky za veřejnoprávní média

Právě z těchto důvodů bylo zapotřebí navýšit koncesionářské poplatky za rozhlas i televizi. Vždyť naposledy se poplatky za televizní vysílání navyšovaly v roce 2008, tedy před 17 lety. V té době se částka ustálila na 135 Kč. Zvýšení od května 2025 tedy činí pouhých 15 korun. Platba za rozhlas se naposledy zvyšovala dokonce už v roce 2005, tedy před dvaceti lety. Tehdy byla nastavena částka 45 korun měsíčně a dnes je zvýšená o deset korun.

Lidé tedy uhradí za svá média, která denně využívají celé hodiny, jen o 25 korun více. To dělá 300 Kč ročně. A to i přesto, že průměrné mzdy i náklady na provoz médií za tu spoustu let výrazně vzrostly. A ruku na srdce: nevyházíte mnohem víc než tři stovky za věci, které ke spokojenému životu vůbec nepotřebujete?

Poplatek jako záruka nezávislosti médií

Právě dnes máme volby do Poslanecké sněmovny. A kdo ví, jak to bude potom. Některé politické strany, které by se mohly do příští vlády dostat, mají ve svých programech zrušení poplatků za rozhlas a televizi. Navíc chtějí tato dvě média sloučit v jeden celek. Proti tomu je generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Chce zachovat rozhlas s nezávislým zpravodajstvím a investigativou. A podle průzkumů i značná část národa. Sloučení s televizí by rozhlas výrazně omezovalo. „Mým cílem a cílem managementu je uchovat nezávislý, samostatný Český rozhlas, financovaný z rozhlasových poplatků. Systém je funkční, spravedlivý a transparentní,“ říká René Zavoral.

Poplatky za rozhlas a televizi jsou výrazem jakési společenské dohody, že kvalitní a nezávislá média mají v demokratické společnosti své místo. Informace, kultura a vzdělávání, zprostředkované těmito médii, mají být dostupné každému. Ovšem za takovou službu je zapotřebí také nést určitou odpovědnost. A to i ze strany veřejnosti.

Kdo všechno je povinen platit

Schválená mediální novela rozšířila povinnost hradit televizní a rozhlasové poplatky i za ty domácnosti, které televizor ani rádio nevlastní. Dnes už téměř každý má nějakou další elektroniku, která jako přijímač může sloužit. To znamená tablet, notebook, mobilní telefon či jiné zařízení s přístupem na internet. Tady však vyvstává jedna z častých otázek: Lidé, kteří sledují televizi a rozhlas přes internet, musí k němu platit připojení, případně si ještě uhradit nějakou internetovou televizi. Neplatí tedy vlastně dvakrát?

Vzhledem k tomu, že zůstal zachován princip jediné platby za domácnost, to znamená, že nezáleží na počtu přijímačů, nezdají se být poplatky tak neúnosné. Jsou-li v domácnosti čtyři osoby a každá sleduje v danou chvíli jiný program, má to za jedny peníze. A to je dobré, ne?

Automatický růst poplatků zlomí srdce všem Čechům

Nepříjemný je možná fakt, že mediální novela rovněž zahrnuje automatický růst televizních a rozhlasových poplatků, který bude navázán na výši inflace. Vzhledem k tomu, že inflace snižuje kupní sílu peněz, tzn., že za stejné peníze si toho koupíte méně. A ještě budete muset zaplatit víc za rozhlas a televizi… To by už některým rodinám mohlo udělat čáru přes rozpočet. Nebo je to přinejmenším rozčílit…

Kdo může být od platby osvobozen

Přestože se okruh poplatníků vlastně rozšířil, stále existují výjimky, na jejichž základě mohou být někteří jedinci, domácnosti či organizace od těchto poplatků osvobozeni. Tyto výjimky však nejsou automatické! O osvobození je nutné požádat u příslušných institucí, tedy u České televize a Českého rozhlasu.

Domácnosti se zdravotně postiženými osobami: Osvobození platí pro domácnosti, kde všichni členové trpí úplnou nebo praktickou slepotou obou očí, případně oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou. Tento typ zdravotního postižení musí být lékařsky doložen, aby mohla být žádost uznána.

Nízkopříjmoví jednotlivci a domácnosti: Další, kdo může žádat o osvobození, jsou jednotlivci a domácnosti, jejichž příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí nepřesáhl 2,15násobek životního minima. Příjem musí doložit každý člen domácnosti.

Za určitých podmínek mohou být od poplatků osvobozeny i firmy a instituce. Podrobnosti se dozvíte kupříkladu na webu PortálMojeDaně.