Televize Nova oprášila archivní film a diváci šílí. Stačilo pár dní a už je v TOP 3. Navíc má doma rovnou 4 Oscary

Televize Nova sáhla do archivu a nasadila akční trhák z roku 1999. A trefila se do černého, sledovanost vystřelila tak vysoko, že film během pár dnů skončil na Oneplay v TOP 3 nejsledovanějších pořadů. Čtyři Oscary jsou zkrátka jasnou známkou kvality.

Sourozenci Wachowští natočili film, u kterého diváci nevěděli, jestli mají dříve tleskat vizuálním efektům, nebo se zamýšlet nad filozofickými otázkami. Perfektní totiž bylo obojí. 

Nic není, jak se na první pohled zdá

Hlavní hrdina pracuje jako zaměstnanec softwarové firmy MetaCortex, kde tráví dny programováním. Po nocích se ale věnuje hackování pod přezdívkou Neo. Netuší však, že ani jedna z těchto realit není skutečná a že brzy dojde ke změně jeho vnímání celého světa. Pak ale přijde moment, kdy se všechno sesype. 

Skupina povstalců v čele s Morpheem mu nabídne dvě pilulky, modrou pro zapomenutí a červenou pro poznání pravdy. Neo si vybere červenou a probudí se v roce 2199 ve světě ovládaném stroji, které zotročily lidstvo. 

Film čerpá z Platóna, křesťanské symboliky i japonského anime. „Výborný film, který spojuje skvěle natočené akční scény se zajímavým a originálním příběhem, plným víceznačných symbolů. Když jsem šel z kina, chvíli jsem se paranoidně rozhlížel kolem sebe,“ popisuje ve své recenzi jeden z diváků.

Revoluce vizuálních efektů

Choreografie bojových scén měl na starosti mistr Yuen Woo-ping, který si prosadil čtyřměsíční přípravu herců ještě před začátkem natáčení. Tvůrci mu odsouhlasili všechno, a to včetně nesmírně vysokého honoráře. Přestřelka v mramorové hale patří mezi nejlepší akční momenty devadesátých let. 

Hlavní roli dostal Keanu Reeves

Čekaly ho čtyři měsíce tvrdého tréninku bojových umění, musel si nastudovat tři filozofické knihy, aby se dostal do role, a na závěr přišla i drobnost, která vlastně tak drobná nebyla, tedy úplně se oholit a shodit sedm kilo kvůli scéně, kde se probouzí v lidské baterii.

Carrie-Anne Moss jako Trinity se postarala o postavu silné bojovnice, kterou diváci milovali. Roli přitom původně nabízeli Madonně, která ji ale odmítla.

Barvy mají svůj důvod

Každá scéna v simulovaném Matrixu má zelenkavý tón, zatímco skutečný svět je modrý. Zelená měla připomínat staré počítačové monitory a ještě více podtrhnout pocit, že jde o digitální iluzi. Filmaři si přitom dali záležet i na drobnostech. 

V Oaklandu museli přetřít všechny modré a červené prvky na ulicích a natáčeli v zimě, kdy listí na stromech nevykazovalo příliš mnoho barev. Dokonce i kabely na palubě lodi dostaly červenou a modrou barvu, tedy jako tepny a žíly. 

Červená, nebo modrá? Tahle volba už dávno přesáhla film a dostala se do běžného slovníku. Dnes ji používáme jako symbol rozhodnutí, jestli chceme žít v příjemné iluzi, nebo čelit nepříjemné pravdě. Vtipné je, že samotní režiséři by podle svých slov sáhli po modré. 

Raději by zůstali v klidu a nevěděli. Scénář ale snadný rozhodně nebyl, vznikal déle než pět let, prošel čtrnácti verzemi a nakonec se rozrostl na více než 500 stran.

Čtyři zlaté sošky z Hollywoodu

Film dostal Oscary za střih, zvuk, vizuální efekty a střih zvuku. Stalo se tak dokonce v roce, kdy měly premiéru i nové Star Wars. Rozpočet 63 milionů dolarů se brzy proměnil ve zlatý důl. Jen v Americe film vydělal 172 milionů a celosvětově se vyšplhal až k 467 milionům. Kultovní černý kabát, ve kterém Neo zachraňoval svět, se pak roky poté prodal v aukci za 66 tisíc eur.

Úspěch prvního Matrixu samozřejmě nezůstal bez odezvy. Chvíli nato dorazila hned dvě pokračování, Reloaded a Revolutions. Do toho ještě vznikl Animatrix, série devíti animovaných příběhů, které rozšířily mytologii filmu o další vrstvy. A když už se zdálo, že je definitivně konec, po osmnácti letech se Neo a Trinity znovu objevili v Matrix Resurrections.

Zdroje: csfd.cz, abicko.cz, cs.wikipedia.org