Večerníček, který jsem dřív milovala, bych svým dětem nepustila. Obsahuje scény, které jsou v roce 2026 tabu

I když jsou klasické české pohádky na spaní určeny pro děti a vysílají se kolem 19. hodiny, některé z nich mají zcela nežádoucí atmosféru. Některé Večerníčkovy příběhy vyvolávají napětí a prvky v nich jsou místy až hororové. Jejich zařazení by bylo vhodnější po 22. hodině. Svým dětem bych je dnes nepustila, v roce 2026 by byly tabu.

Večerníček je tradiční český rituál, který už šedesát let symbolizuje klidné zakončení dne, návrat do rodičovské náruče a bezpečí dětského světa. Večerníčkova znělka, známé postavičky a krátké pohádkové příběhy mají za úkol děti potěšit, pobavit a připravit na spánek.

Nesprávně zvolená pohádka může dítě budit ze spánku

Jenže ne všechny večerní pohádky jsou plné smíchu, barev a laskavých slov a hrdinů. Některé z nich se vydávají mnohem temnější cestou: jsou plné podivných neznámých postav, zla a strachu. A právě takové pohádkové příběhy před spaním mohou vyvolávat noční neklid, budit děti ze spánku, ba dokonce v nich zasít strach. A i když nakonec skončí dobře, prožitý strach dítěti už nikdo neodpáře.

Je jasné, že české pohádky jsou téměř všechny o boji dobra se zlem. A když dobro zvítězí, všichni jsou šťastní. Takové pohádky by děti měly ale vidět spíš odpoledne, aby na zlo do večera zapomněly. Obsah pohádek před spaním by měl být čistě uklidňující. Tedy žádný zápas dobra se zlem, ale pouze laskavé příběhy. Děti stejně nejvíc ukolébá, když je v pohádce klidný hlas a tichá písnička. Anebo hlas rodičů, když jim před spaním čtou či pohádky vyprávějí.

Strašidelné a ponuré pohádky před spaním raději ne

Mělo by se více zvažovat, jak pracuje dětská fantazie, zejména když se setmí. To se pak všude objevují strašidelné stíny. A když dítě před spaním vidí místo veselého lesa plného zvířátek temný rybník s vodní příšerou, bude se mu o tom zdát. A to přece žádný rodič pro své dítě nechce. Dost večerníčků pracuje s různými náznaky, absurditou nebo surrealistickými prvky, a to může být pro dětskou psychiku velmi náročné.

Nám tyto pohádky tak nepřipadají, protože jsme dospělí. My dokážeme ocenit jejich uměleckou hloubku či symboliku, ale dítě se může cítit naprosto vystrašeně a nejistě. A to, co se pak v té malé hlavičce odehrává, může dítě poznamenat na celý život. Večerníčky tohoto typu si zaslouží zvláštní pozornost, protože na dětskou představivost mohou působit v negativním smyslu.

Nejlepší by bylo, kdyby se na Večerníček s dětmi dívali i dospělí a vše potřebné jim rovnou vhodným způsobem vysvětlili. Jenomže většina dětí sedí u Večerníčku proto, aby rodiče mohli připravit večeři a provést další potřebné práce. Tak ale většina rodičů vůbec netuší, o čem vlastně večerní pohádky jsou a co si z nich dítko do noci odnáší.

Večerníčky, které mohou vyvolávat v dětech strach

Za mě to určitě byli Broučci z roku 1967. To, že v knize nakonec zmrzli, by mi ani tolik nevadilo; u nás doma rodiče vždycky v zimě říkali: „Musíme zatopit, ať nezmrznem…“ Takže zmrznutí v případě chladu jsem nejspíš už jako dítě přijala jako fakt.

Ovšem některé loutky a celá krajina byly hodně pochmurné. Jen ten malý brouček byl roztomilý. Moc dobře si vzpomínám, že jsem tyto příběhy jako dítě neměla ráda a ani svým dětem jsem je nepouštěla. Zůstalo po nich ve mně cosi nepříjemného. Jakási podivná obava.

Atmosféra, která vyděsí víc než samotný děj

Na některé, obzvláště malé děti, by mohly strašidelně působit Pohádky ovčí babičky, které se ale dnes už pravděpodobně nevysílají. Ty vlčí reje, když se chystali sežrat ovečku, mohly nejednomu dítěti nahnat pořádný strach. A protože to byly pohádky na dobrou noc ještě z dob černobílého vysílání, vypadali vlci jako temné a děsivé stvůry. A sugestivní hlas Jiřiny Bohdalové to ještě podtrhl. Přestože to byly pohádky krásné, myslím, že byly dost strašidelné.

Lepší Večerníček než počítačové hry

Na druhou stranu je většina českých Večerníčkových pohádek laskavá a veselá. Ve srovnání s počítačovými hrami, u nichž vysedávají už čtyřletá dítka, jsou Večerníčky pohlazením po duši dítěte. Nenatropí v ní ani zlomek toho, co dokáže zásoba zbraní hrdiny v PC hře, aby mohl zabít ty ostatní.

Zdroje: ČSFD, ČSFD, Wikipedia