Kvíz: Kabátec, chmelovina nebo bradýř. Znáte vůbec význam staročeských slov? Od otázky číslo 7 se řádně zapotíte

V době, kdy se místo chytrého telefonu psaly dopisy a místo e-mailů posílaly pohledy, zněla čeština úplně jinak. Lidé mluvili jednodušeji, ale s větší lehkostí a obrazností. Každé slovo mělo svou váhu a často i úplně jiný význam než má dnes. 

Slova jako kabátec, chmelovina nebo bradýř patřila ke každodennímu životu stejně jako kamna v kuchyni či kbelík na dvoře. Byla to řeč, která zněla domácky a měkce. A přesně na tuhle verzi naší rodné řeči se teď podíváme. Některá slova nám asi budou dnes znít humorně, ale znáte jejich skutečný význam? 

Slova, která voní staročeskou minulostí 

Dnes už tahle slova mizí z běžného jazyka, a přesto mají stále své staročeské kouzlo. Občas se vrátí v pohádkách, jindy ve starých písničkách nebo je najdeme v historických knihách a my si uvědomíme, jak barevná čeština kdysi byla. Tento kvíz vás vezme do časů, kdy ženy nosily drdoly, muži kabátce a v hospodě vládl šenkýř. 

Nekonečný vývoj naší mateřštiny 

Jazyk je jako živý organismus, protože se neustále mění, přizpůsobuje době a lidem, kteří jím mluví. Staročeština z dob Karla IV. zněla úplně jinak než čeština, kterou známe třeba z první republiky, a ta se samozřejmě zase liší od dnešní. Slova zanikají, nová vznikají a stejně jako naši předkové nerozuměli slovu „selfie“ nebo „chatbot“, my se občas ztrácíme ve starých výrazech typu „chmelovina“ či „žentour“. 

Teď je řada na vás! 

Zkuste si, kolik těchto výrazů byste zvládli přeložit, kdybyste se náhle ocitli v 19. století. Kolik z nich dokážete poznat po paměti, podle intuice nebo jen podle citu pro jazyk? Možná zjistíte, že ve vás dřímá pořádný kus staré češtiny. Hodnocení: 

• 9-10 správných: Mistr staročeštiny! S Karlem IV. byste si dobře pokecali. 
• 6-8 správných: Výborně, máte jazykový cit. 
• 0-5 správných: Nevadí! Jazyk se mění a vy jste právě objevili jeho kořeny. 

Zdroje: zpravy.aktualne.cz, poznatsvet.cz, prozeny.cz