Na Novu se v sobotu 7. listopadu vrací seriál starý 40 let. Manželka Marka Ebena v něm ztvárnila jednu ze svých posledních rolí

Nova v sobotu 7. listopadu ve 15:45 odvysílá první díl seriálu z roku 1985. Šest zhruba hodinových dílů se odehrává na pražském učilišti a jeho internátu. Scenárista do příběhu přenesl skutečné příhody z návštěv učňovských škol.

Pamětníci budou mít důvod znovu zapnout televizi, protože se vrací seriál, který Československá televize poprvé vysílala na podzim 1986. Na ČSFD si nyní drží hodnocení 63 %, což není úplně špatné. Ale jakmile si člověk rozklikne recenze, zjistí, že se tam lidé dohadují, zda jde o odpovídající obraz dané doby, nebo o značně upravené dílo.

Kolik z vás chodilo na učňák nebo bydlelo na internátu? Kdo tam chodil, jistě v seriálu pozná leccos ze svého mládí, od společných pokojů až po přísné vychovatelky.

Martin se vrací z vojny

Po dvou letech základní vojenské služby přijíždí hlavní hrdina Martin Brázda domů. Hanka na něj celou dobu čekala a počítá se svatbou. Její otec mu dokonce sehnal místo v kanceláři v továrně, kde sám pracuje.

O papírování ovšem Martin nestojí. Nástup na pražské učiliště, kde se kdysi vyučil, má podepsaný dřív, než se o nabídce dozví, a chce tam dělat mistra odborného výcviku. Místo prvního ročníku mu však ředitel Beran přidělí třeťáky se špatnou pověstí, kteří jsou od něj mladší jen o pár let.

Seriál sleduje jeden školní rok na učilišti. Učni řeší první lásky, spory s rodiči a vztahy mezi staršími a mladšími na internátu. Martin se mezitím sblíží s vychovatelkou Veronikou, zatímco Hanka zůstává mimo Prahu.

Příběhy, které psal sám život

Scenárista Ivo Pelant se pro příběh inspiroval na skutečných učilištích, mimo jiné na pražském Zeleném pruhu a v učňovském zařízení Dopravního podniku. Podle Pelanta se většina příhod ze seriálu skutečně stala. Námět vznikl tak trochu na objednávku tehdejší moci a scenárista se do něj zpočátku moc nehrnul.

Názor změnil, až když objel několik učilišť a mluvil s učni, učiteli i mistry. Zjistil přitom, že život učňů se s tehdejší ideologií v mnohém neshoduje. Pelantův scénář převedl na obrazovku režisér Karel Smyczek a výsledkem je seriál Třetí patro.

Smyczek měl tehdy za sebou úspěšné snímky o dospívajících, například Sněženky a machry, a později natočil i oblíbené Bylo nás pět.

Za lavicemi sedí budoucí hvězdy

Do role mistra Martina obsadil Smyczek třiadvacetiletého Lukáše Vaculíka, pro kterého to byla první opravdu velká televizní příležitost. Mezi jeho učni se ocitli tehdy devatenáctiletí Jiří Langmajer a Jan Potměšil, o rok starší Jan Antonín Duchoslav si střihl vůdce party Mikyho Kadlece.

Šestnáctiletý Michal Dlouhý kvůli natáčení dokonce riskoval vyhazov z konzervatoře, protože tím porušoval školní řád. Zbystřit by měli i lovci známých tváří. V drobnějších rolích se mihnou Daniel Landa, David Novotný jako prvák Michal nebo Lucie Zedníčková a Filip Renč na plese. Smyczek si navíc dopřál malou radost po vzoru Hitchcocka a v jedné epizodě se objevil sám, v titulcích titulovaný jako Kája Smyczek.

Mladí herci trávili večery po natáčení často u piva a flámování se neobešlo bez následků. Režisér Karel Smyczek je proto musel občas umravňovat.

Lukáš Vaculík později pro Expres.cz přiznal: „Byl jsem z toho bujarého života úplně nateklý a zavodněný.“

Co přišlo po natáčení?

Vychovatelku Veroniku hraje Markéta Fišerová, manželka Marka Ebena. Rok po natáčení prodělala cévní mozkovou příhodu a od té doby se pohybuje na invalidním vozíku. Kromě Třetího patra natočila potom už jen film Krajina s nábytkem.

Jan Potměšil, který hraje učně Vojtu, se na vozík dostal po autonehodě krátce po sametové revoluci. Hrát však nepřestal a dodnes se objevuje na divadelních prknech.

Viděli jste už Třetí patro, nebo zatím ne?

Zdroje: tvprogram.idnes.cz, csfd.cz, kinobox.cz, expres.cz