Anička a Jakub končí. V českých porodnicích teď vládnou jména, která by klidně mohla mít hlavní roli na Netflixu

Když se narodí dítě, první otázka bývá jasná: „Jak se jmenuje?“ Na těch pár slabik se upíná tolik emocí, že jejich výběr bývá pro rodiče skoro posvátný. Proto není divu, že si Češi oblíbili právě jedno jméno.

Někdo má jasno dávno předtím, než se objeví na testu dvě čárky, jiní hledají celé měsíce, přehrávají si jména v hlavě, zkoušejí, jak zní s příjmením, a nakonec skončí u něčeho, co je napadne v tu nejméně očekávanou chvíli.

Jenže v posledních letech se něco změnilo. Češi, kteří dříve dávali dětem jména po prarodičích, začali být odvážnější. Nechtějí, aby jejich synové a dcery zapadli do davu. Ve školkách dnes vedle sebe sedí Vojtíšek a Mateo, Adélka a Vivien.

Nová vlna originality

Zatímco dřív bylo cílem nevyčnívat, dnes je to přesně naopak. Rodiče hledají jména, která znějí světově, mají šmrnc a působí jedinečně. Často se inspirují filmem, hudbou nebo jednoduše tím, jak jméno „zní na první dobrou“. Mozek totiž podle psychologů reaguje na melodická jména jinak než na tvrdé a úsečné, vzniká okamžitý pocit sympatie, který se podobá dojmu z oblíbené písně. Možná právě proto dnes slyšíme čím dál víc dětí se jmény, která by dřív působila nezvykle.

V dívčí kategorii kralují něžná, zpěvná jména s exotickým původem. Mnoho rodičů sahá po variantách, které dříve v matrikách skoro neexistovaly. Místo tradiční Stely vítězí Stella se dvěma L, oblíbené jsou také Mia nebo Ella. Každé z těchto jmen má svůj půvab a každé z nich se do paměti zapíše už při prvním vyslovení.

Z nenápadnosti do top čtyřicítky

A pak existují jména, která zaznamenala opravdový zlom. Ještě před pár lety jste je slyšeli jen výjimečně, dnes se řadí mezi čtyřicet nejoblíbenějších v celé republice. Tam, kde kdysi vládly Anna a Kateřina, se dnes objevuje nová favoritka s jemným, orientálním nádechem.

U chlapců se vývoj ubírá podobným směrem. Tradiční jména jako Jan, Jakub, Tomáš nebo Vojtěch sice stále dominují žebříčkům, protože rodiče u nich oceňují jejich stálost a nadčasovost, přesto se mezi nimi začínají prosazovat i modernější varianty. Matyáš, Tobiáš nebo Jonáš jsou dnes stejně běžní jako dřív Petr nebo Josef. Vedle nich se ale objevují i jména, která přinášejí nový zvuk a příběh. Zatímco jedno jméno evokuje vůni jasmínu a letní večery, to druhé připomíná dávné legendy a postavy s hlubokým hlasem.

Dvě jména, která dnes u mnoha českých rodičů vítězí na celé čáře, jsou Jasmína a Damián. Obě mají měkkost i sílu, jsou mezinárodně srozumitelná, přitom si uchovávají jistou vzácnost. Podle dat Českého statistického úřadu se Jasmína vyšvihla z 120. místa až na 31. a stala se jedním z nejrychleji rostoucích dívčích jmen posledních let. Damián si vede podobně, posunul se o více než třicet příček a v žebříčku už dávno není outsiderem.

Květ, který ovládl svět

Ženské jméno Jasmína má perský původ a jeho kořeny sahají hluboko do starověké Asie. Květy jasmínu jsou symbolem lásky, čistoty a krásy, a v mnoha zemích se staly součástí národních tradic. Na Filipínách je jasmín národním květem, v Indonésii je spojován s bohem Višnu, v Sýrii a Pákistánu je považován za symbol duševní krásy.

V Indii je jeho vůně vnímána jako vůně lásky, na Jávě se jím tradičně zdobí novomanželé a v hinduistické kultuře se z jeho květů pletou věnce pro vážené hosty. Na Havaji se z květů arabského jasmínu vyrábějí pikake, jemné květinové šňůry, které provoní celé ulice.

Trend, který nekončí

Sociologové tento posun vysvětlují generační změnou. Dnešní rodiče chtějí, aby jejich děti měly jména, která budou znít dobře doma i v zahraničí, ale zároveň si zachovají jistou poetiku a osobitost. A právě to Jasmína i Damián splňují dokonale. Zní přirozeně, mají melodii a rytmus, díky nimž se do nich mozek jednoduše zamiluje.

A tak se může stát, že v budoucnu budou v první třídě místo Lukášů a Katky sedět vedle sebe Damián a Jasmína. Dříve by to působilo neobvykle, dnes to zní naprosto samozřejmě.

zdroje: Wikipedie.cz, TN.cz, csu.gov.cz