Téměř polovina zpráv byla „vycucaná z prstu“. Odborníci zjistili, že slavné televizní relace dlouhodobě zkreslovaly realitu

Sledujeme je každý den s pocitem, že informace, které dostáváme, jsou pravdivé. Věříme jim, že mají informace z první ruky a sami je ověřují. Většina z nás považuje zprávy za nejdůvěryhodnější zdroj informací. Jenže co když je to celé jinak? Realita není tak růžová, jak jsme si ji všichni malovali. Podle nejnovějších studií zprávy, které měly za úkol informovat, byly spíše zkreslené a dávaly nám nepravdivé informace.

Miliony lidí si každý den sleduje zprávy s očekáváním, že se dozví ty nejdůležitější informace z domova i ze světa. Co se událo, na co máme připravit a co nás v budoucnu může čekat. Nacházíme v nich novinky týkající se politiky, životního prostředí, ekonomiky, dopravy, sportu nebo počasí. V množství informací, které denně konzumujeme, jsou to právě zprávy, ke kterým se rádi vracíme, a od kterých očekáváme, že nám podají přehledné detaily jednotlivých problémů. 

Média by měla být nestranná a ukazovat informace takové, jaké ve skutečnosti jsou. Přesnost, fakta a nestrannost jsou tři základní pilíře, které by všechny zprávy měly mít. Bohužel tomu tak ne vždy je. Nejnovější data ukazují, že zprávy nejsou neomylné, ba naopak.

Asistent, který nadělal více škody než užitku

Výzkum koordinovaný Evropskou vysílací unií (EBU) a vedený BBC odhalil, že ve více než 40 % případů došlo ke zkreslení faktů při tvorbě zpravodajských textů pomocí asistentů. To se týkalo titulků i samotného obsahu. Nejedná se tedy o pouhé překlepy, mírné nepřesnosti nebo jiné přehlédnutelné detaily. Naopak se jednalo o chyby, které zkreslily celé zprávy. Pokud jste si mysleli, že ve zprávách prezentují jen ověřené a pravdivé informace, pak vás výsledek zmíněného výzkumu nejspíš překvapil či ještě překvapí.

Na první pohled bychom si mohli říci, že chyby jsou naprosto běžné, a že za nimi pravděpodobně stojí nepozorní nebo spěchající novináři. Jsme přece jen lidé a chybovat je lidské, že? To je samozřejmě pravda, akorát že v tomto případě za problémem nestojí lidský faktor, ale umělá inteligence. 

Výsledky výzkumu jsou alarmující

Výzkumu se účastnilo celkem 22 veřejnoprávních médií z různých zemí, včetně našeho Českého rozhlasu. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak moc umělá inteligence dokáže zkreslit zpravodajský obsah. Novináři těchto médií zkoumali odpovědi asistentů jako je ChatGPT, Gemini nebo Perplexity. Odpovědí bylo více než 3000 a ve 14 různých jazycích. 

Soustředili se na přesnost informací, citování zdrojů, rozlišování názorů od faktů a kontextualizaci. A jak výzkum dopadl? Rozhodně ne dobře. „Výsledky výzkumu ukazují, že téměř polovina odpovědí – konkrétně 45 % – obsahovala alespoň jednu závažnou chybu,” uvádí portál Mediaguru vyjádření Martiny Májiček Poliakové, ředitelky strategického rozvoje Českého rozhlasu. 

Špatně uvedené zdroje nebo zastaralé informace nebyly výjimkou

Mezi nejčastěji odhalené problémy patří zavádějící zdroje nebo jejich nedostatečné uvádění. Dále to byly nepřesně uvedené či zastaralé informace. Z testovaných AI asistentů nejhůř dopadl Gemini, u kterého bylo zaznamenáno pochybení v 76 % odpovědí. Jedná se o vysoké číslo, které by se do budoucna mělo rozhodně snížit. 

Ze zpravodajských textů, které by měly být důvěryhodné a měly by lidi informovat, se rázem může stát směs zkreslených dat. Pečlivé ověřování informací je tak klíčové pro zachování důvěryhodnosti médií. V krajních případech by to mohlo vést až k úplné nedůvěře ze strany lidí, což by neznačilo nic dobrého. 

Patří vůbec tito asistenti do zpravodajství?

K výsledkům výzkumu se vyjádřil také generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Ten uvedl, že ke zpravodajství přistupují s pečlivostí, ověřují fakta a pracují podle jasně daných pravidel. Mimo to chrání veřejnost před zkreslením a dezinformacemi. Informacím z Českého rozhlasu tak snad můžeme věřit i nadále. Co si o umělé inteligenci myslíte vy? Mají podle vás ve zpravodajství místo?