Důchodci se budou divit, až v lednu zapnou televizi. Vláda chystá velký zvrat, který může všechno převrátit naruby

Zatímco letos v květnu jsme začali platit 205 korun měsíčně místo 175, příští rok v lednu by mohly poplatky za televizi a rozhlas úplně zmizet. Alespoň to nová vláda slibuje ve svém programu. Pro důchodce by to byla úspora přes dva tisíce korun ročně. Něco na tom ale přeci jen nesedí. 

Když vám letos v květnu přišel vyšší účet za televizi a rozhlas, možná jste si jen povzdechli. V posledních letech se zdražovalo, co se dalo, takže to asi nikoho zas až tak z míry nevyvedlo. Ale pravděpodobně se dočkáme další změny.

Nově vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů totiž ve svém programovém prohlášení slibuje, že tyto poplatky úplně zruší. Ovšem jak říká naše známé přísloví, není všechno zlato, co se třpytí.

První změna přišla v květnu

Vraťme se ale nejdřív k tomu, co se odehrálo letos na jaře. Zákon se nezměnil jen v částkách, ale hlavně v tom, kdo všechno musí platit. Dřív stačilo nemít doma televizi ani rádio a bylo vymalováno. Teď už to tak jednoduché není. Povinnost hradit koncesionářské poplatky má každá domácnost, která má cokoliv s přístupem k internetu. Může to být mobilní telefon, tablet, počítač nebo notebook. 

Počítalo se s tím, že se díky tomu okruh plátců rozšíří o šest set tisíc domácností. Pro spoustu seniorů se ale vlastně nic nezměnilo. Když máte doma jen starý tlačítkový telefon na volání, který přístup k internetu nemá, poplatky vás nemusí trápit. Zákon rozlišuje mezi chytrými zařízeními a klasickými telefony, co umí maximálně tak posílat SMS a zavolat vnoučatům.

Problém s roční platbou

Mnoho domácností si zvyklo platit koncesionářské poplatky najednou za celý rok. Je to jednodušší než každý měsíc posílat peníze a navíc vás to netrápí dvanáctkrát do roka. Ovšem ti, kteří uhradili poplatky v lednu ještě podle starých sazeb, měli po květnu nepříjemné překvapení. Zjistili totiž, že jim vznikl nedoplatek.

Jak je to možné? Proto, že od května se platí víc. Kdo v lednu uhradil za televizi 1 620 korun na celý rok, musel během roku doplatit 120 korun navíc. Ti, co platí přes SIPO, to měli o něco jednodušší. Česká pošta jim automaticky částku zvýšila.

Poplatky měly růst s inflací

Novela měla zavést i automatické navyšování. Fungovat to mělo tak, že kdykoliv od posledního zdražení inflace naběhne celkem na šest procent, poplatky by se samy zvedly také o šest procent. Tahle valorizace měla zajistit, aby příjmy České televize a Českého rozhlasu neztratily hodnotu kvůli zdražování všeho kolem. 

Koncem října minulého roku však doputovalo na Pražský hrad programové prohlášení nové koalice. A v něm stojí, že se poplatky za veřejnoprávní média zruší. Pro běžnou rodinu by to znamenalo ušetřit těch 2 460 korun ročně. Problém je v tom, že programové prohlášení sice mluví o zrušení, ale neříká ani slovo o tom, jak se ta televize a rozhlas budou financovat dál. 

Motoristé šlapou na brzdu

Andrej Babiš a ANO dlouhodobě říkají, že chtějí převést financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. Podobně to vidí i SPD. Jenže Motoristé mají jiný názor. Ve svém volebním programu jasně napsali, že financování přímo ze státního rozpočtu odmítají. Podle nich by se tím televize a rozhlas staly vládními. 

Pro důchodce, kteří teď posílají 205 korun měsíčně, by zrušení poplatků byla jasná finanční úleva. To je jako čtrnáct menších nákupů nebo třeba měsíční léky, které pojišťovna neplatí. Ale co když by se kvůli tomu zhoršilo vysílání? 

Pokud by financování začalo záviset na politické vůli, televize a rozhlas by se mohly dostat do situace, kdy budou muset škrtat programy nebo jiné důležité věci. Programové prohlášení hovoří o nezávislosti televize a rozhlasu. Jenže když vláda bude rozhodovat o penězích, o jaké nezávislosti se pak bavíme?