Už víme, kdo má na svědomí krutou zimu. Teploty v Česku spadnou až k -20 °C

Blíží se zimní období. Za 12 dní tu máme začátek prosince, tedy zimu meteorologickou. Prakticky po celý listopad svůj příchod zima naznačovala jen nesměle. Přinesla velké množství dní, kdy se teploty pohybovaly vysoko nad dlouhodobým průměrem. Jenže to se má zakrátko změnit. Podle mnohých zdrojů se blíží krutá zima, kdy chlad pronikne do každého zákoutí.

Při letošním vývoji počasí nevíme dne ani hodiny. A je tedy docela možné, že takové bude i zimní období. Cirkulace nad Evropou se rychle mění a stejně tak tlakové systémy. Svou roli v tom hraje tryskové proudění a očekává se oslabení polárního víru. A to by mohlo i do střední Evropy přinést větší mrazy. Takže titulek článku, že se blíží krutá zima, je nám varováním, že se musíme připravit na nevyzpytatelný až divoký scénář. Letošní zimní období může během okamžiku obrátit naruby náš každodenní rytmus.

Krutá zima na obzoru

Zima 2025/2026 by mohla přinést úplně všechno: od sněžení a mrazů po mrznoucí déšť a náledí. Budou-li se teploty rychle měnit, pak skutečně hrozí ledovka. Takové počasí je vždycky zkouškou naší odolnosti. Dříve jsme za krutou zimu považovali období, kdy venku ležela trvalá sněhová pokrývka a mrazy byly dlouhodobě pod -5 °C. Dnes lze za krutou zimu považovat spíš nestálé počasí s prudkými výkyvy v teplotách i ostatních meteorologických jevech. A přijde-li krutá zima, připomene nám to skutečnost, že člověk je pouhou součástí přírody, a nikoliv jejím pánem.

Konec listopadu nás zřejmě pořádně zaskočí

Podle dlouhodobých prognóz by se v Česku měla pravá zima objevit až koncem prosince. Ale pozor, podle aktuálních radarových snímků se na nás nečekaně něco chystá už příští týden. Podle Windy.com má sněžit na celém území od 24. listopadu až skoro do konce měsíce. A do toho v nižších oblastech ještě přijde mrznoucí déšť. Tak to by mohlo být skutečně ukrutné.

Přijde to až po Vánocích

Ale už zpět k zimním měsícům. Pořádné ochlazení má udeřit na přelomu prosince a ledna. Jak už jsme zmínili, jedním z meteorologických jevů, které by mohly vpád studeného vzduchu ze severu způsobit, je oslabení polárního víru. Což je obrovská masa arktického vzduchu, která běžně cirkuluje kolem severního pólu. Při jejím oslabení však dochází k pronikání chladu až do střední Evropy. Numerické modely naznačují, že denní teploty v nižších polohách se mohou pohybovat kolem –2 až –5 °C. A v noci mohou klesat pod –10 °C.

A co lze očekávat v mrazových kotlinách a horských oblastech? Tam se mohou teploty propadnout až na –20 °C. Kdo z vás pamatuje zimu 2010, ví, o čem je řeč. Tehdy to byla poslední mrazivá zima s bílými Vánocemi. A také plná náročných kalamit. A tak silničáři už teď brousí pluhy a při tom vydatně nadávají, ale děti, bruslaři a lyžaři už se nemohou dočkat. Těm by se taková zima, kdy bylo možné sáňkovat na každé stráni a na zamrzlém rybníku blbnout až do večera, přišla náramně vhod.

Polární vír

V globálním meteorologickém systému se projevuje mnoho hlavních i vedlejších faktorů, které zásadním způsobem počasí ovlivňují. U polárního víru se na chvíli zastavme.

Polární vír sahá vysoko do atmosféry; zhruba mezi 15 až 50 km. Rozdělen je na dvě části, které fungují zcela odlišně. Horní stratosférická část je symetrická, protože se pohybuje vysoko nad zemí a v proudění nemá téměř žádné překážky. Spodní struktura polárního víru, troposférická, je nerovnoměrná. Je to vlivem terénu, zejména hor. A také silnými tlakovými systémy, které působí jako překážky.

Arctic vortex je v zimním počasí důležitý hráč

Meteorologové musí bedlivě sledovat obě vrstvy polárního víru. Stabilní polární vír dokáže udržet ledový vzduch na dalekém severu. Je-li však vortex oslabený, studený vzduch neudrží a ten se může dostat i do našich zeměpisných šířek. Nedávné studie prokázaly, že oslabení polárního víru způsobuje i ubývání mořského ledu. Důležitou roli hraje Barentsovo a Ochotské moře.

Ztráta ledu v Barentsově moři polární vír oslabuje, kdežto málo ledu v moři Ochotském způsobuje silnější polární vír. Čili naprosto opačný efekt, což je způsobeno danou oblastí a tamními podmínkami. Nejnovější hodnocení vykazuje velmi nízký rozsah mořského ledu v Barentsově moři a téměř rekordně vysoký v Ochotské oblasti. A to napovídá, že se v zimě 2025/2026 projeví oslabení polárního víru. A tedy možný vpád arktického vzduchu i do střední Evropy.

Možnost kolapsu polárního víru

Když je polární vír ve stratosféře slabší, tak má vyšší tlak. A bývají tam vyšší teploty. To může způsobit náhlé oteplení stratosféry a polární vír může zkolabovat. To by přineslo arktický vzduch a sněžení do Spojených států i Evropy. Na změně počasí se to může projevit ihned, ale třeba až za řadu dní po takové události. Poznámka: „Každá událost náhlého oteplení ve stratosféře je jiná a neznamená automaticky silný zimní vzorec.“

Na arktickou zimu je zapotřebí se pořádně připravit. Chce to na auto zimní pneumatiky, na nohy kvalitní obuv a pozor na padající rampouchy a ledové masy ze střech!