Stará kniha o Šumavě má dnes cenu přes 3 miliony korun. Prohledejte knihovnu
Že jsou staré knihy jen zaprášené předměty na polici, o které nikdo nestojí? Omyl, a dost veliký. Na českém aukčním trhu se prodávají tituly za desítky tisíc korun, některé ale klidně i za statisíce.
A pak tu máme knihu, která všechny ostatní strčí do kapsy. Vznikla v první polovině minulého století, jeden člověk na ní dřel celé tři roky a na světě jich existuje pouhých jedenáct kusů.

Máte doma poklad, a nevíte o tom?
Spousta z nás má doma štos knih po babičce nebo po dědovi, na které se už léta jen usazuje prach. Jenže mezi těmi zaprášenými svazky se může ukrývat docela slušný poklad. A nemusíte být zrovna znalci starých tisků, abyste poznali něco zajímavého. Sběratelé knih v Česku tvoří překvapivě živou komunitu, která je ochotná za správný kousek vytáhnout z peněženky víc, než byste pravděpodobně čekali.
Na Aukru se třeba prodalo první české vydání Julese Verna Děti kapitána Granta za bezmála 48 tisíc korun. Hrabalovy Hovory lidí z roku 1956, vydané v nákladu pouhých 250 kusů s grafikami Kamila Lhotáka, odešly za podobnou částku. Paradox je, že jeden pražský antikvář přiznal, že cennou Nezvalovu Abecedu jednou vylovil z hromady novin na veřejných záchodcích. Celkem bizarní místo pro lovení pokladů, ale přesně tak to někdy chodí.
Co rozhoduje o ceně staré knihy?
Než se dostaneme k té opravdu velké rybě, pojďme si říct, podle čeho se vlastně hodnota knih posuzuje. Není to vždycky jen o stáří, i když evropské prvotisky z doby před rokem 1500 se samozřejmě pohybují v řádech statisíců. U novějších knih rozhoduje především náklad, stav, číslo vydání a to, jestli se jedná o originální první edici.

Originální Švejk z let 1921 až 1923 s Ladovými kresbami může na trhu vynést i kolem sta tisíc korun. Obzvlášť ceněné jsou tituly s obálkami od umělců meziválečné avantgardy, třeba od Jindřicha Štyrského nebo Karla Teiga. A pak jsou tu knihy, které nejsou jen literárním dílem, ale zároveň výtvarným unikátem.
Knihy, u nichž jeden jediný člověk zvládl celý proces od napsání textu až po svázání desek, a to bez jakékoliv pomoci zvenčí. Přesně takovou knihu vytvořil muž, o kterém budeme mluvit za chvíli.
Podivín, génius a trochu blázen
Josef Váchal, narozený roku 1884 v Milavčích, patřil k nejzvláštnějším tvůrcům, jaké české umění ve 20. století potkalo. Vyučil se knihařem, k malování se propracoval víceméně po svém a jedinou oficiální průpravu mu zprostředkoval strýc Mikoláš Aleš, který ho doporučil do krajinářské školy. Víc už si musel vydobýt sám a také to udělal.
Na Váchalovi je fascinující právě ta tvrdohlavá soběstačnost. Nebyl jen spisovatel. Nebyl jen malíř nebo grafik. Zvládal všechno najednou. Pro rytí svých grafických štočků si dokonce i upravil stomatologický vrtací přístroj, protože běžné nástroje mu nestačily. Psal texty, řezal do dřeva, odléval si vlastní litery, sázel, tiskl, koloroval a vázal.
V podstatě celou tiskárnu nahradil jedním párem vlastních rukou. Kdo se s Váchalem potkal aspoň zprostředkovaně, třeba přes film Krvavý román z roku 1993, ten alespoň tuší, o jaké osobnosti je řeč. Režisér Jaroslav Brabec tehdy natočil pozoruhodnou podívanou podle Váchalova nejslavnějšího literárního díla.
Váchalův Krvavý román vyšel původně v pouhých sedmnácti exemplářích, protože autor text sázel přímo bez rukopisu a každý výtisk ilustroval ručně. Pro širší veřejnost ho zpřístupnilo až nakladatelství Paseka, které si své jméno vzalo právě od jedné z postav románu.
Dvacet kilogramů čistého šílenství
Váchalovým životním dílem, jeho absolutním mistrovským kouskem, je kniha Šumava umírající a romantická, dokončená v roce 1931. Její rozměry jsou 64 × 48 cm, tedy větší než rozložené noviny, a na váze ukazuje kolem dvaceti kilogramů.
Opravdu to není kniha, kterou si vezmete do tramvaje. Sám Váchal si z její neforemnosti dělal legraci a při jednom věnování se omluvil, že obdarovanému tu hroudu papíru a kůže nedoručil osobně. Váha a rozměry jsou ale teprve začátek celého příběhu. Váchal na knize pracoval tři roky a zvládl úplně všechno sám, od prvního písmene textu přes 74 barevných dřevorytů až po finální svázání do celokožených desek.
A ten nejdůležitější detail? Z tohoto monumentálního díla existuje na celém světě pouhých jedenáct úplných exemplářů. V roce 2008 se na pražském Žofíně konal aukční večer, na kterém se jeden z exemplářů Šumavy umírající a romantické dostal pod kladívko. Výsledná cena dosáhla částky 3,1 milionu korun, čímž se Váchalova Šumava stala nejdráže prodanou knihou v historii českých aukcí.
Napište nám do komentářů, jestli jste někdy v antikvariátu nebo na půdě našli něco překvapivého.
Zdroje: art.hn.cz, denik.cz, edu.ceskatelevize.cz
