Tak podivný český film by dnes nikdo nenatočil. Teď je zvláštní, ale před 23 lety lámal rekordy

Česká komedie přilákala v roce 2003 do kin 417 tisíc diváků. Recenzenti ji smetli ze stolu jako trapnou exhibici. Diváci ale chodili v davech a film vydělal přes 33 milionů. Podobný koncept by dnes přitom asi zelenou nedostal. Změnil se humor, nebo očekávání publika?

Za poslední desítky let u nás vznikla spousta filmů, které se prosadily na festivalech nebo v zahraničí. Avšak souběžně s těmito projekty tu vždy byly i méně povedené kousky. A právě o jednom takovém projektu dnes budeme mluvit. O filmu, který v roce 2003 přilákal do kin skoro půl milionu diváků. A který dnes vypadá jako přehlídka trapnosti, avšak v té době vydělal desítky milionů a diváci se u něj od srdce zasmáli.

Film složený jen z vtipů

Kolem roku 2000 české filmy procházely návštěvnickou krizí. Lidé raději volili zahraniční produkci a tuzemské snímky sklízely v tom lepším případě průměrné výsledky. Pro distributory to znamenalo nejistotu, jestli se jim vložené peníze vůbec vrátí.

Do téhle patové situace vstoupil režisér s nápadem, který vypadal nereálně, tedy natočit film složený jen z anekdot. Příběh se měl opírat opravdu jen o vybrané vtipy, nikoliv o nějaký promyšlený příběh. Producenti nicméně přesně věděli, na koho míří, na průměrného českého diváka, který nechce poslouchat žádná velká moudra, ale chce se zkrátka jen pobavit a u filmu vypnout.

Ambice byly od začátku nízké

Koncept byl jednoduchý, obsadit do snímku tváře, které každý zná, a vybrat anekdoty fungující napříč generacemi. Dále bylo potřeba děj, anebo tedy v tomto případě spíš „děj“, zasadit to do malého města, jaké znají všichni Češi ze svého okolí.

Rozpočet tvůrci drželi nízko, natáčeli v Týně nad Vltavou, Bechyni a na zámku v Náměšti na Hané. Zapotřebí naštěstí nebyly žádné nákladné kulisy ani speciální efekty. K natáčení stačily jen vtipné situace a herci, kteří je umějí prodat.

Výsledný snímek opravdu překvapil

Komedii Zdeňka Trošky z ledna 2003, která přilákala přes 417 tisíc návštěvníků do českých kin, se jmenuje Kameňák. Na tehdejší dobu to byl, co se diváků týče, impozantní výsledek. Příběh se točí kolem fiktivního městečka Kameňákov, kde bydlí policista Pepa Novák s celou rodinou. Manželka Vilma učí na místní škole, dcera Julie je zdravotní sestrou a synáček Pepíček komentuje každou drobnost, která se kolem něj děje.

Celý snímek je vlastně slátanina populárních vtipů o manželství, flirtování, policii, jeptiškách, nemocnicích či hospodách. Všechno je zasazené do volného rámce o lordovi hledajícím rodinný poklad na zámku. Přičemž místní podvodníci se samozřejmě snaží dostat k bohatství dřív než šlechtic.

Kritici zůstali v úžasu

Zatímco diváci plnili sály, kritici sepisovali drtivé recenze. Na ČSFD má snímek průměr kolem jedné hvězdičky od recenzentů, kteří ho vidí jako „kondenzovanou bídu české kultury“ nebo „atomovou bombu“.

Jeden recenzent napsal: „Cítil jsem se vyloženě trapně, nevěřil jsem vlastním očím i uším a nechápal, jak se téhle obhroublé fašírce můžou lidé smát.“ Další dodal: „Tohle má s filmem společné jenom to, že se to natáčelo na film.“ Mezi kritikou se ale přeci jen objevily i pozitivní ohlasy, že se takhle diváci prý dlouho nepobavili. 

Výdělek byl téměř 34 milionů korun

Pro rok 2003 šlo o opravdu skvělý výsledek. Kameňák se tak zařadil mezi nejúspěšnější tuzemské filmy té doby a Bontonfilm měl výnosy daleko nad očekávání. Úspěch byl tak markantní, že následovala pokračování. Kameňák 2, 3, 4 a nakonec i pátý díl. 

Televize Nova pak odkoupila vysílací práva a začala Kameňáka pravidelně vysílat v hlavním čase. Natočil by dnes někdo stejné dílo? Asi těžko. A pokud ano, je otázkou, zda by návštěvnost byla tak vysoká, jako byla před více než dvaceti lety, kdy do kin zamířil první díl.

Zdroje: filmovyprehled.cz, csfd.cz, cs.wikipedia.org