Právě začíná prudký zvrat počasí: Prosinec míří k nejkrutějším mrazům za posledních 15 let

Když slyšíme výraz meteorologický kolaps, zní to skoro jako přehnaný titulek z bulváru. Tentokrát ale meteorologové opravdu mluví o jevu, který se za poslední desítky let objevuje jen výjimečně. Nad severní polokoulí se rozjíždí náhlé stratosférické oteplení a s ním začíná kolaps polárního víru, tedy obřího vzdušného kolotoče, který běžně drží arktický mráz bezpečně zamčený na severu.

Polární vír si můžeme představit jako velké cirkulační kolo studeného vzduchu, které se točí nad Arktidou od hladiny až vysoko do stratosféry. Když je vír silný a pravidelný, studený vzduch zůstává hezky srovnaný kolem pólu a ve středních šířkách bývají zimy spíš mírné. Jakmile se ale do stratosféry natlačí část vysokého tlaku a vzduch se tam náhle oteplí, začne se vír kroutit, trhat a nakonec se může úplně zhroutit. A právě to se podle posledních analýz děje teď.

Záhadné proudění na polárním kruhem

Ve sledované výšce třiceti kilometrů se už několik dní ukazuje, že polární vír ztrácí sílu a mění tvar. Teploty ve střední stratosféře jsou v některých oblastech až o několik desítek stupňů vyšší než obvykle a nad Arktidou se rozlévá mohutná tlaková výše. Zjednodušeně řečeno, nahoře se tvoří jakýsi protivítr, který vír brzdí a rozbíjí. V minulosti se podobné situace vyskytly jen párkrát a často po nich následovala ledová zima.

Důležité je, že atmosféra funguje jako propojený systém. To, co se stane ve stratosféře, se během dvou až tří týdnů začne propisovat dolů do výšek, které už určují naše běžné počasí. S každým dnem se proto meteorologové dívají na výškové mapy a hledají, jestli se vysoký tlak z horních vrstev opravdu prodírá níž. První náznaky už tam jsou. Modely ukazují, že na přelomu listopadu a prosince se nad polární oblastí začne usazovat mohutná výše a samotné jádro polárního víru se posune směrem nad Kanadu a sever Spojených států.

Takže Evropa je v suchu, spíš ne

Pro Evropu to na první pohled vypadá méně dramaticky. Když se jádro víru usadí nad Amerikou, většinou to přináší mírnější vzduch z oceánu. Jenže s narušeným vírem se atmosféra chová mnohem méně stabilně a druhá fáze změny může přijít náhle.

Právě v podobných situacích se v minulosti zrodily zvraty typu zima z východu. Tehdy se nad severem Evropy usadila výše, pod ní klesl tlak nad Středomořím a nad střední Evropu se rozběhlo studené proudění z Ruska. Meteorologové tomu někdy říkají zvěř z východu. Jsou to dny, kdy suchý sníh skřípe pod nohama i ve městech. Právě tohle nás teď čeká s vyšší pravděpodobností, než dříve.

Znamená to, že prosinec bude nejspíš nejmrazivější za posledních patnáct let. Brzké narušení polárního víru vytváří podmínky pro skutečně studený start zimy. Dříve už k podobným scénářům došlo. Po takto časném kolapsu víru následoval v prosinci výrazný pokles teplot na severní polokouli. Nejvýraznější byl v Kanadě a Spojených státech, ale chladnější vzduch zasahoval i do Evropy.

Co si z toho vlastně odnést

Pro nás to může znamenat několik věcí. Zaprvé je mnohem větší šance, že už začátkem prosince dorazí do střední Evropy krutá zima a s ní i teploty hluboko pod dlouhodobý průměr. Na horách by tak mohla zima začít naplno o dost dřív, než obvykle a ani nížiny nemusí zůstat na ocet. Zadruhé je potřeba počítat s větší proměnlivostí. Narušený polární vír často přináší střídání krátkých oblev a výrazných ochlazení.

Takovou zimu pak vnímáme jako náročnější, než když zima probíhá v jednom táhlém mrazivém období. Mnozí z nás si možná vzpomenou na prosince, kdy jsme ráno škrábali led, odpoledne tál sníh a za tři dny přišel další mráz. Právě tohle může být i scénář letoška.

A nakonec je tu otázka, kterou si pokládáme každý rok. Budou bílé Vánoce? To stále nevíme. Víme jen to, že je to pravděpodobnější než měsíc zpátky. Jak to celé dopadne, rozhodnou detaily v cirkulaci vzduchu během příštích pár týdnů. Už teď se ale zdá, že zima letos nemá v úmyslu, chodit kolem nás po špičkách.

Zdroje: Severe-Weather.eu, TN.cz, centrum.cz