Tenhle český seriál dobývá svět. V zahraničí po něm šílí, Češi nechápou: Vždyť ho dávali pořád dokola

Začínal jako škůdce zahrádkářů v jednom osvětovém filmu o výrobě plátna, dnes je z něj exportní zlatý důl. Jeho příběhy si oblíbili diváci v Německu, Japonsku i Skandinávii, a v Asii je podobně populární jako Mickey Mouse. Knížky s ním se prodaly milionům lidí a regály obchodů zaplnily plyšáci, trička i povlečení. 

My, Češi, jsme zvláštní národ. Vyrobíme něco, na co kouká půlka zeměkoule s otevřenou pusou, a doma to přepínáme s tím, že nás už to nebaví, protože to máme dostatečně okoukané z dětství. 

Klidně bychom mohli mít doma vystavený poklad jako z Ali Baby, ale my ho raději strčíme do skříně k vyřazeným věcem. Když se v cizině na nějakou naši postavičku stojí fronty, my doma jen rozpačitě řešíme, proč to ti lidé dělají. A tak nějak nám uniká, že to, co bereme za samozřejmost, jinde berou jako malý zázrak. 

Hrdina, který za celý život pořádně nepromluvil

Nyní mi dovolte se zastavit u jedné kouzelné informace. Náš tajemný hrdina totiž nikdy nepronesl větu, kterou by bylo nutné překládat do cizí řeči. Domlouval se výhradně citoslovci, hlavně tím nadšeným „jéje“, které mu kdysi propůjčily dcery jeho tvůrce. 

Právě proto mu rozumí prvňáček v Pekingu úplně stejně dobře jako dítko v Plzni. Napadá vás už, kdo se za tou záhadou skrývá?

Český chlupáč se třemi vlásky na hlavě dobyl svět

Řeč je samozřejmě o Krtečkovi. O té milé postavičce s červeným nosánkem a třemi neposlušnými vlásky, kterou kdysi přivedl na svět výtvarník a režisér Zdeněk Miler. Jeho slavného hrdinu poprvé dětské oči spatřily už v roce 1956 a od té doby vzniklo zhruba padesát krtčích filmů. 

Sám Miler jich za život nakreslil kolem sedmdesáti, takže krtek tvořil pořádný kus jeho tvůrčí kariéry. 

V Číně z něj udělali nejslavnějšího Čecha vůbec

Daleko na východě z něj udělali skoro celebritu, čemuž bychom doma sotva věřili. Kurátor Vladimír Potužník to kdysi vystihl tak, že pro Číňany je tahle malá postavička nejznámějším Čechem široko daleko, hned vedle dobráka Švejka. Nejhezčí na tom je, že za jeho slávou nestojí žádná drahá reklama. 

Tamní televize totiž jeho příběhy vysílaly pořád dokola, a tak na nich vyrostly celé čínské generace stejně jako kdysi u nás. Na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji se navíc stal jedním z největších tahounů celé české expozice.

Z krtince až na oběžnou dráhu

Krteček ovšem nezůstal jen u pozemské slávy, jeho cesta pokračovala doslova mezi hvězdy. V roce 2011 se malá plyšová verze hrdiny, sotva dvacet centimetrů vysoká, svezla k oběžné dráze v útrobách raketoplánu Endeavour. 

K výbavě si ho přibalil americký kosmonaut Andrew Feustel, kterého k českému zvířátku přivedla jeho žena s českými kořeny. Náš mlčenlivý šampion tak patří k hrstce „herců“, kteří si modrou planetu prohlédli pěkně shora. Popularita se přitom dávno přelila i do byznysu a do regálů obchodů po celém světě.

Pět milionů knížek a kufry plné peněz

Z malého škůdce se stala doslova exportní značka. V knižní podobě se hrdina dostal zhruba do dvou desítek jazykových mutací a knížky s ním si pořídilo na pět milionů lidí. Jen u nás se prodaly přes dva miliony kopií filmů. K tomu připočtěte plyšáky, trička, povlečení i nádobíčko pro nejmenší. 

V Německu mu říkají Maulwurf, v anglicky mluvících zemích Mole, ale stejně tak dobře ho znají ve Skandinávii i v Japonsku. 

Tvůrce, který svého vesmírného miláčka přežil jen o pár let

Zdeněk Miler se narodil v roce 1921 a jeho talent ocenila už porota slavného filmového festivalu v Benátkách, odkud si v roce 1957 odvezl jedno z hlavních ocenění. Tvůrce nejslavnějšího českého zvířátka zemřel na konci listopadu 2011 ve věku úctyhodných devadesáti let, jen pár měsíců poté, co jeho hrdina obletěl Zemi. 

Co vy, máte doma ještě někde schovaného plyšového Krtečka z dětství?

Zdroje: prozeny.blesk.cz, ct24.ceskatelevize.cz, reflex.cz, irozhlas.cz