Cizinci milují tyhle 3 české filmy. Češi by bohužel nedali hlas ani jednomu z nich
Kdyby se člověk zeptal českých diváků, jaké filmy považují za své největší poklady, nejspíš by padla jména jako Pelíšky, Kolja nebo Samotáři. Zahraniční divák ale vidí realitu trochu jinak, proto někdy volí filmy, nad kterými kroutíme hlavami.
Nedávno jsem narazil na Redditu, na diskusi, kde se zahraniční diváci snažili sestavit žebříček nejlepších českých filmů. Celkem mě to překvapilo a místy trochu pobavilo, zvlášť potom výběr jednoho snímku, ve kterém hraje Matt Damon.
Na první pohled působí výběr trochu úsměvně. Zatímco my vidíme souvislosti, detaily, historické nepřesnosti a celou českou tradici filmového vyprávění, pro ně je to často jen exotický příběh, zajímavá krajina nebo film, který jim vyskočil v doporučeních. To, co nás od malička formovalo, oni sledují bez kontextu. A možná právě proto vybrali trojici filmů, které by většina Čechů nikdy nezvolila.
Přesto je fascinující sledovat, jak úplně jinak může působit naše kinematografie, na cizince. Nakonec, když se na to podíváme celé jejich očima, možná i pochopíme jejich výběr a dojde nám, že jsme někdy až moc kritičtí.
Když se válčí a historikové pláčou
Prvním překvapením je Jan Žižka. Film, který u nás rozdělil publikum, protože se jen volně inspiruje skutečnými událostmi a historici u něj trpěli asi jako u slohové práce žáka základní školy. Pro české diváky je totiž doba husitských válek silně zakořeněná v kultuře a většina lidí má poměrně jasnou představu o tom, kdo byl Jan Žižka a proč je tak důležitý pro české země.
Jenže cizinec, který tohle neví, vnímá hlavně atmosféru, výpravu, tempo a celkový dojem. Vidí drsný středověk, boj o přežití, temnou krajinu a charismatické postavy. A protože nemá potřebu porovnávat scénu po scéně s učebnicemi dějepisu, přijde mu film reálný a jeho příběhu věří. Pro mnoho Čechů je to ale film, který by se do top trojky nedostal ani omylem.

České prostředí člověka zmátne
Druhé místo je ještě absurdnější. Agent bez minulosti. Ano, přesně ten film s Mattem Damonem, ve kterém utíká po Evropě, mlátí zabijáky časopisem a vypadá, jako kdyby právě vylezl ze školy pro superšpiony. Za mě je to vlastně výborný film, kterému se dá vytknout jen málo, vlatně možná jen to, že není vůbec český. Produkce je čistě americká, ale část fanoušků v zahraničí ho považuje za český, protože se točil v Praze.
Není to jediný film, kde se objevují známé ulice, Karlův most a metro, ale v tomto filmu je záběrů požehnaně. Jeden z komentářů na Redditu dokonce zněl ve stylu: „Líbí se mi, jak Češi točí špionážní filmy, mají skvělý styl.“ Tohle mě docela pobavilo. Někteří diváci zkrátka vnímají víc to, kde je film natočený, než kdo ho natočil. Čechy by asi v životě nenapadlo, zařadit tento film do české tvorby.
Do třetice všeho dobrého
A pak je tu Kytice. Jediný film z celého seznamu, který se Čechům doopravdy líbil. Nicméně, do top trojky by se nedostal, protože bychom od něj očekávali více. Je to film, ve kterým vidíme naše dětství, povinnou četbu, Erbenovy balady, jejich pochmurnou poetiku a atmosféru, která člověku vleze do hlavy už v dětství. Pro spoustu lidí je to film, který někdy až příliš přesně vystihuje naši národní povahu, naši melancholii, pokoru před přírodou a věčný boj mezi vinou a trestem. Jenže cizinci film popisují úplně jinak.

Fascinuje je jeho temnota, výtvarná stylizace a to, že jednotlivé povídky mají až nadpřirozený nádech. Vidí v tom něco mezi pohádkou, hororem a poezií. A protože neznají Erbenovy originály, netrápí je to, že si každý z nás kdysi představoval některé příběhy trochu jinak. Pro ně je to jednoduše výjimečný film. Nám se film líbí, ale jednoduše bychom čekali, že bude lepší. Naše dětství nám totiž vytvořilo velká očekávání.
Kombinace top tří je tak trochu zvláštní, ale vlastně krásně ukazuje, že české filmy mají často poselství, kterému můžeme rozumět jen u nás doma. Zároveň to ale vypovídá o tom, mnoho filmů je u nás podceňovaných, protože jim zkrátka neumíme odpustit určité nepřesnosti.
Zdroje: csfd.cz, wikipedia.cz, film.moviezone.cz
