Husákovy děti berou kina útokem: Pohádka našeho dětství se po 50 letech vrací do kin. Už zítra
Pamatujete si na ta nedělní odpoledne u televize, kdy se na obrazovce míhaly pestrobarevné orientální paláce a vy jste ani nedutali napětím? Generace dnešních čtyřicátníků a padesátníků, často označovaná jako Husákovy děti, má nyní jedinečnou šanci vrátit se v čase. Tentokrát ale v kvalitě, o které se nám u zrnitých obrazovek ani nesnilo. Legendární Pohádky tisíce a jedné noci od vizionáře Karla Zemana prošly náročnou digitální rekonstrukcí a vy si je můžete užít v takové formě, v jaké je neviděli ani diváci při premiéře v roce 1974.
Sály kin po celé republice vítají jednoho z nejslavnějších námořníků světové literatury Sindibáda. Na plátna se totiž vrací poctivá ruční práce, klenot české animace, který vznikal ve zlínských ateliérech pod rukama Karla Zemana. Film se vrací do distribuce u příležitosti 115. výročí narození svého tvůrce a po padesáti letech od svého prvního uvedení. A nutno říct, že Sindibád zestárl do krásy, respektive byl do ní zručně navrácen týmem špičkových restaurátorů.

Dobrodružství v hávu perských miniatur
Děj filmu asi není třeba dlouze představovat, přesto si ho připomeňme. Odvážný námořník Sindibád se vydává na daleké plavby, během kterých čelí všelijakým nástrahám. Film, který původně vznikal jako série sedmi krátkých snímků a teprve později byl spojen do celovečerního filmu, vás zavede do země lidožravých obrů, vystoupáte na zrádnou Magnetovou horu nebo uniknete z podmořské říše mořského sultána. Chybět nebude samozřejmě ani létající koberec nebo kouzelný džin z lahve. Celý příběh s sebou nese jednoduché, ale důležité poselství, že modré nebe nad hlavou a láska jsou cennější než všechny poklady světa.
Co ale dělá tento film unikátním, je jeho výtvarná stránka. Zeman se nechal inspirovat estetikou perských a arabských miniatur. Využil techniku ploškové animace, během které se ploché loutky pohybují v prostorových dekoracích. Výsledný vizuální styl působí jako oživlé orientální malby plné ornamentů, sytých barev a krásných detailů.
Mravenčí práce restaurátorů
To, co uvidíte v kině, se diametrálně liší od vybledlých kopií, které možná máte doma na starých VHS kazetách nebo DVD. Film prošel kompletním digitálním restaurováním, na kterém se podílela společnost Universal Production Partners pod vedením Iva Maráka a hlavních restaurátorů Marka Jíchy a Pavla Rejholce. Celý proces byl financován i díky Národnímu plánu obnovy a probíhal pod přísným dohledem Ludmily Zemanové, režisérovy dcery a spoluautorky původní výtvarné podoby filmu. Zajímavostí je, že pro určení správné barevnosti se porovnávaly nejen archivní negativy z Národního filmového archivu, ale i zahraniční kopie, diapozitivy z rodinných sbírek a dokonce i francouzské DVD.
Na hlas Jana Třísky nelze zapomenout
Při sledování Pohádek tisíce a jedné noci si nelze odmyslet jednu podstatnou složku, a to hlas vypravěče. Sindibádovi jej propůjčil fenomenální herec Jan Tříska. Jeho projev přidává filmu zvláštní naléhavost, trochu drsnosti i poetiky zároveň. Když Tříska v roce 1977 emigroval, uškodil i filmu. Komunistický režim snímek zařadil na černou listinu, a když už, tak se promítal s vystřiženým jménem hlavního vypravěče v titulcích.

Karel Zeman inspiroval celý svět
Rodák z Ostroměře u Nové Paky začínal jako reklamní výtvarník a k filmu se dostal ve zlínských ateliérech Bati. Zeman nebyl jen režisérem, byl to experimentátor, který neustále hledal nové způsoby. Proslavil se kombinací hraného filmu s animací a loutkami. Jeho Cesta do pravěku z roku 1955 je dodnes považována za nejlepší český sci-fi film a stala se inspirací pro Stevena Spielberga při natáčení Jurského parku. Další díla jako Vynález zkázy, který byl prodán do 72 zemí světa, nebo Baron Prášil obdivovaly kapacity jako Pablo Picasso, Charlie Chaplin či později Tim Burton a Terry Gilliam. Zeman dokázal s minimálním rozpočtem a v podstatě na koleni vytvářet světy, které svou imaginací předčily i nákladné hollywoodské produkce té doby.
Zdroje: idnes.cz, PR Bontonfilm, ct24.cz, kudyznudy.cz
