Vylézají v noci přímo z vánočního stromečku. Češi hlásí stovky malých tvorů, které mají najednou po celém bytě

Rozsvícený stromek a pod ním hromada dárků. Všechno vypadá idylicky. Pak si ale někdo všimne zvláštní hrudky na větvi o velikosti vlašského ořechu. Z takových kokonů může přes noc vylézt až stovky predátorů.

Sociální sítě jsou plné fotek podobných útvarů a panických dotazů. Podle jednoho virálního příspěvku nejde o plíseň ani o nějaký škraloup z pryskyřice, ale o obal s vajíčky. A v něm může čekat klidně sto malých predátorů, připravených vylézt zrovna ve chvíli, kdy ani nedáváte pozor.

Tak to je naprosto šílené

Na první pohled působí tahle informace jako scéna z hororu. Podle odborníků i chovatelů hmyzu je ale úplně reálná. Tihle malý predátoři u nás ještě před pár desetiletími patřily mezi vzácné druhy, dnes kvůli oteplování pronikají hlouběji do české krajiny. Daří se jim nejen na jižní Moravě, ale i ve středních Čechách a na dalších místech. Samice v létě nakladou vajíčka do takzvané ootéky, pevného pěnového obalu, a ten připevní na větvičku, trávu nebo třeba na dřevěný kůl. Když se takový obal dostane na plantáž s vánočními stromky, nikdo si drobného hnědo béžového „vajíčka“ většinou nevšimne.

Teplo tyhle tvory láká ven

Strom se uřízne, naloží na kamion a skončí v českém obýváku a spolu s ním i Kudlanka nábožná. Venku by tenhle útvar odpočíval celou zimu, chránil vajíčka před mrazem a čekal na jarní teploty. V teple bytu se ale všechno urychlí. Stačí pár týdnů a z nevinné hrudky se vyvalí vláček drobných kudlanek, které se rozlezou po záclonách, stěnách i samotném stromku.

Najít tedy na stromku útvar velikosti vlašského ořechu může znamenat sto až dvě stě budoucích kudlančích mláďat. Rada zní jednoduše. Větev odstřihnout a přenést ven do zahrady, nejlépe na keř nebo na strom, kde ootéka přečká zimu v podmínkách, pro které byla vytvořena. Důležité je ji nebrat do bytu, jinak se larvy vylíhnou v prostředí, kde nemají šanci najít přirozenou kořist a většina jich uhyne hlady a vám se navíc budou ježit chlupy na zádech.

Dravec, který nám neublíží

Kudlanka sama o sobě není pro člověka hrozbou. Nekouše, ani nepřenáší nemoci. Je to dravec, který loví mouchy, kobylky, cvrčky a další hmyz. V zahradě funguje jako malý biologický „ochranný systém“. Problém nastává až ve chvíli, kdy se desítky nymf vyrojí v uzavřeném bytě, kde je těžké je pochytat a ony stejně nemají co jíst.

Matka, co se postará 

Samice přitom své potomstvo vybaví opravdu důkladně. Ootéka vzniká z jakéhosi pěnového sekretu, který na vzduchu ztvrdne a vytvoří pevnou schránku připomínající polystyren. Uvnitř jsou vajíčka poskládaná do komůrek a chráněná před mrazem, vlhkostí i predátory. Často celý útvar barevně splývá s větvičkou, takže ho člověk snadno přehlédne. V přírodě je to velká výhoda, doma u vánočního stromku už tolik ne.

Vývoj uvnitř obalu je malý zázrak. Z miniaturní buňky se postupně formují orgány i končetiny, genetická informace si diktuje barvu i velikost budoucího dravce a teplota venku určuje rychlost. Pokud přijde mírná zima, mláďata se mohou vylíhnout o něco dříve, ale stále čekají na okamžik, kdy budou mít venku dostatek kořisti. U vás doma se tenhle promyšlený časový plán urychlí o pár měsíců.

Občas se v přírodovědných článcích zmiňuje, že i uvnitř ootéky probíhá tvrdý boj. Embrya soupeří o prostor a výživu a dochází i k sourozeneckému kanibalismu. To zní krutě, ve skutečnosti jde o běžnou strategii, jak v přírodě zajistit, že alespoň část mláďat přežije. Z ootéky tak nakonec vyleze méně jedinců, ale o poznání silnějších.

Deratizátory nechte v klidu spát

Pokud by se přesto stalo, že se nymfy vylíhnou přímo v bytě, neznamená to nutně katastrofu. Jsou drobné, křehké a velmi lehké, často visí na zbytcích obalu nebo se shlukují na jedné větvi. Dá se pod ně podsunout karton, větvičku opatrně odlomit a celé hejno vynést ven na balkon nebo do zahrady. V rukavicích to zvládne každý, kdo nepropadá panice při pohledu na hmyz.

Příroda jako součást Vánoc

Myslím, že jde vlastně o připomínku toho, jak těsně jsou vánoční tradice propojené s přírodou. Živý strom si s sebou nese kus skutečného lesa, spolu s brouky, pavouky a občas i hnízdem dravého hmyzu.

Možná se tak letos vyplatí stromek při zdobení trochu víc prohlédnout. Když se na větvi objeví podezřelá hnědá hrudka, není nutné volat deratizátory. Stačí vzít nůžky, větvičku odstřihnout a přemístit ji ven.

Zdroje: facebook.com,  medium.cz, wikipedia.cz