Jméno s královskou historií dnes nosí úplně obyčejní Češi. A je jich přes 100 tisíc

Jsou jména, která působí honosně, ale pak jsou taková, která se jen honosně nosí. Mezi nimi je i dnešní jméno, které sice zní úplně obyčejně, ale dříve patřilo významným panovníkům. Nepůsobí nijak výjimečně, a přesto dříve to bylo jedno z nejvýznamnějších jmen českého národa.

Ve středověku se jména nevybírala jen proto, že se rodičům líbila. Často byla předurčena a nesla poselství a hlubší význam. Tohle jméno označovalo svobodného muže, často vládce nebo někoho, kdo byl zkrátka důležitý. Ne náhodou ho proto nosili především panovníci.

Když vás hudba proslaví

V českém prostředí má jméno naprosto mimořádné postavení. U nás je to jméno nejen spojené s historií, ale i moderní dobou. Objevuje se tak v učebnicích dějepisu, ale často i na plakátech nebo na českém pódiu. A i když už dávno není vyhrazené pro rodokmeny panovníků, je to stále oblíbené jméno, které v sobě nese důstojnost. Stačí ho říct nahlas a okamžitě vám na mysl přijde jeden panovník nebo jedna česká celebrita.

Když budeme mluvit o té celebritě, jde o muže, jehož hlas znají i v zahraničí. V hudbě a populární kultuře se stal symbolem hlasu, který by mohl každý závidět. Je to muž, který má na kontě neuvěřitelných 42 slavíků a za svůj život vydal přes 200 alb. Nebyla to ale žádná dutá celebrita. Naučil se za svůj život několik jazyků, mezi ně patřily němčina, latina, angličtina, maďarština, italština i ruština. Jeho sláva sahala i za hranice Čech, nejvíce se proslavil asi v Německu.

Chyběly by nám most i univerzita

Když se naopak rozmluvíme o zmíněném panovníkovi, je to muž, za jehož vlády se z Prahy stalo skutečné centrum říše. Stačí otevřít staré kroniky, projít seznam panovníků a jeho jméno objevíte na prvních příčkách. Narodil se původně jako Václav, ale během výchovy ve Francii přijal jméno po svém kmotrovi. Českým králem byl od roku 1346 až do roku 1378 a císařem se stal v roce 1355. Patřil k nejvýznamnějším panovníkům v Evropě. Jeho život je hodně spojený s Prahou. Založil univerzitu v Praze, nechal postavit Nové Město a pod jeho vládou se rozběhla stavba kamenného mostu přes Vltavu, který později dostal jeho jméno. Nechal také vybudovat hrad spojený s korunovačními klenoty.

K tomu přidejte Zlatou bulu, tedy říšský ústavní zákon, který platil až do zániku Svaté říše římské roku 1806 a zároveň potvrzoval výjimečné postavení českého státu. Ve skutečnosti asi už všichni víte, o kom je řeč, jen podle předchozího popisu. Stejně jako zmiňovaná celebrita, kterou není nikdo jiný než Karel Gott, tak i Karel IV. oplýval znalostí několika světových jazyků. Celkem hovořil plynně pěti jazyky, a to sice francouzsky, německy, česky, latinsky a italsky. Svojí mocí vybudoval Korunu českou.

Když z vašeho jména vznikne slovo král

Tohle jméno najdete v různých podobách po celé Evropě. Jeho jiné podoby znějí prakticky skoro stejně, jen Angličani a Francouzi mají svého Charlese, který po vyslovení připomíná našeho krále jen vzdáleně. A právě sláva jednoho dávného císaře způsobila, že se rozšířilo tak moc, až z tohoto jména dokonce vzniklo samotné slovo král. Vzniklo z latinské podoby. Je to právě proto, že se tak často objevovalo u císařů a králů, a hlavně u jedné z nejvýraznějších postav našich dějin. Jeho původ vede ke starogermánskému slovu karlaz a význam je „svobodný muž“.

Různé podoby, stejný význam

V italštině je to Carlo, ve španělštině a portugalštině Carlos, v němčině Karl, na Slovensku Karol a konečně u nás je to Karel. Dnes ho v Česku nosí přes sto tisíc mužů. Poslední sčítání lidu došlo k hodnotě 105 873 a dlouhé roky se držel kolem třináctého až patnáctého místa mezi mužskými jmény. Svátek slaví Karlové 4. listopadu. K tomu existuje ženská podoba Karla a Karolína a také hromada domáckých variant, od Káji přes Kájíčka, Kájínka až po Karlíka, Karlíčka nebo Karlos.