Československá herečka měla hrát v oscarovém filmu místo Meryl Streep. Nakonec skončila úplně jinak
Co dokáže patnáctiletá dívka z Banské Štiavnice, když ji objeví filmový režisér? Projít si peklem na Šumavě, zvracet po prvním polibku a pak odletět do Ameriky soupeřit proti samotné Meryl Streep. Přesně to se stalo jedné československé herečce. Hollywood byl na dosah ruky, producenti ji chtěli, ale osud rozhodl jinak.
Cesta do Ameriky nebyla pro herečku ze socialistického Československa žádná procházka růžovým sadem. „Byla to už moje čtvrtá nabídka na zahraniční roli, ale nikdy jsem se nedostala ven, takže jsem to nebrala vážně,“ vzpomínala Vášáryová v rozhovoru pro web idnes.cz na svůj první mezinárodní casting. Tentokrát se však za ni zaručili na Kolibě, tehdejším sídle slovenských filmových ateliérů, a ona mohla na tři týdny odjet do země neomezených možností.

Ber tu naši, dostaneš Oscara!
„Sophiina volba“ podle románu Williama Styrona měla být jedním z nejvýznamnějších snímků posledních let. Příběh polské imigrantky Sophie, která musí čelit strašlivé volbě ohledně života svých dětí v nacistickém koncentračním táboře, vyžadoval herečku schopnou ztvárnit nevyslovenou bolest a traumata.
Režisér Alan Pakula řešil nelehkou volbu. Meryl Streepová byla už tehdy hvězda, ale Magda dokonale seděla na slovanský typ postavy. „Podívej se, máš dvě možnosti – buď v tom bude hrát Magda a ty dostaneš Oscara, nebo to bude hrát Meryl, Oscara dostane ona a ty nedostaneš nic,“ řekl Forman Pakulovi. A skutečně se tak stalo, Meryl Streep získala Oscara za nejlepší ženský výkon, kdežto režisér Pakula svou nominaci neproměnil.
Autor románu byl okouzlen
William Styron byl Magdou tak unešený, že kvůli ní dokonce zavítal do Prahy. Před shromážděnými novináři pak bez obalu přiznal, že ho fascinovala nejen její krása, ale především herecký talent, který v ní spatřil. Podle jeho slov roli nedostala pouze kvůli konzervativnímu přístupu producentů, kteří raději vsadili na již známou americkou hvězdu.
Cesta ke slávě vedla přes středověk
Magda se narodila v roce 1948 v Banské Štiavnici. Tatínek učil a pocházel z maďarského šlechtického rodu, navíc rád hrával v ochotnickém divadle. Maminka byla německého původu a také učitelka. O herectví ale neuvažovala, spíš ji lákala matematika nebo psychologie.
V pouhých patnácti letech ji náhodně objevil režisér Štefan Uher a doporučil ji kolegovi Vladislavu Pavlovičovi do dramatu „Senzi mama“. Ale skutečný průlom přišel o rok později, když si ji vyhlédl František Vláčil pro svou středověkou baladu „Markéta Lazarová“.
Natáčení tohoto dnes legendárního filmu však pro mladičkou herečku bylo pořádnou výzvou. „Já byla poprvé v životě odříznuta od rodičů, přidělili mi dozor, oficiálně aby mě chránili před muži, ale spíš se báli, abych nezdrhla,“ vzpomínala na dva roky trvající natáčení na Šumavě.

Podmínky na place byly extrémní
Mrazy až minus dvacet, bláto po pás, někdy i hlad, když se nedostavilo auto se zásobováním. František Vláčil k tomu všemu rád vypravoval strašidelné historky a často pil, což šestnáctiletou holku děsilo. S Vladimírem Menšíkem to prý bylo ještě horší. Štáb mu potřel kutnu kvůli ovci beraním spermatem, takže strašně páchnul a mezi záběry se neváhal podělit o sprosté vtipy.
Přestože natáčení „Markéry Lazarové“ bylo peklo, výsledek stál za to. V devadesátých letech jej dokonce prohlásili za nejlepší český snímek vůbec. A Magda Vášáryová díky němu začala dostávat zajímavější role. Natočila s Karlem Zemanem fantastický výlet „Na kometě“, zahrála si v Jakubiskových „Zbehovia a pútnici“ nebo v pohádce „Princ Bajaja“. A v sedmdesátých letech patřila mezi nejkrásnější a nejtalentovanější herečky v celém Československu.
Zdroje: novinky.cz, idnes.cz, medium.seznam.cz
