Signál mizí i ve velkých městech. Češi právě hlásí podivné výpadky, které se rozšiřují po celé ČR

Když za mnou před pár měsíci přišla babička, zda bych jí nezřídila tu televizi přes internet, byla jsem překvapená. Nikdy internet ani počítač nechtěla a najednou tak otočila? Jak jsem později zjistila, už pár dní jí doma nejde televize, což mě v Praze překvapilo, jenže jak se zdá, není v rámci Česka jediná.

Možná si také živě pamatujete, jak nám při přechodu na standard DVB-T2 slibovali, že signál bude stabilnější a obraz kvalitnější. To by mělo fungovat až do roku 2030, jenže realita je aspoň v posledních letech hodně jiná. Příjem signálu čelí mnoha výzvám a stížnosti přibývají.

Problémy se signálem tu samozřejmě byly vždy, ale čekala bych je na venkově, a především pak v horských oblastech, ale na pražském sídlišti, kde babička bydlí již 60 let?

Vysílače se občas poperou mezi sebou a zmatek je na světě

Nejsem zrovna technický typ, tak jsem babičce samozřejmě tu televizi zařídila jinak, ale zajímalo mě, proč jí z ničeho nic nejde televize. Ukázalo se, že těch důvodů může být opravdu hodně.

Velmi často za problémy s příjmem signálu stojí skutečnost, že v Česku používáme jednofrekvenční sítě. To znamená, že více oddělených vysílačů šíří stejné programy na jednom kanálu. Jako příklad si můžeme uvést kanál 26, kde jsou programy České televize. Vše pak závisí na tom, aby přijímač signály správně sloučil. To se podaří, jen když dorazí v tzv. ochranném intervalu.

Na mapě jsou však místa, kde jsou od sebe vysílače více než 67 km. Tady nastává problém. Když totiž nedojde ke správnému sloučení, začne se druhý vysílač chovat jako rušička. Vím, že to zní zvláštně, je dnes už je to podložené. Pokud se vypne vysílač Javořice, chybovost z vysílače Mezivrat okamžitě klesne.

Počasí jako nepřítel

O tom, že počasí ovlivňuje kvalitu signálu asi nikdo z nás nepochybuje. Pamatuji si na chvíle, kdy venku lilo jako z konve a v tu chvíli nám přestala jít i televize. Jenže podle všeho nemusí jít jen o bouřková mračna. Problémy s příjmem signálu v posledních letech způsobuje i podzimní a zimní inverze.

Při inverzi dochází k abnormálnímu ohybu vln, který způsobuje dálkové šíření signálu, a to až na vzdálenost 400 až 600 km. Na první dobrou se to může zdát jako dobrá zpráva, ale v případě našich jednofrekvenčních sítí je to naopak. Více signálů na jednom přijímači prostě udělá pořádnou paseku.

Naštěstí se vždy jedná jen o krátkodobé události, což ukazuje i počet stížností na špatný signál, které jsou po opadnutí inverze staženy.

Když zůstaneme ještě u přírody, je tu ještě jeden významný problém, který vstoupil do hry hlavně v posledních dvou letech, a to silné sluneční erupce a geomagnetické bouře. Ty dokážou rušit nejen rádiový, ale i družicový signál. A v období, které následuje po každém zaznamenaném jevu, počty stížností na problém se signálem vzrostou o desítky procent.

Televizní signál válčí i s 5G sítěmi

Za řadou problémů s televizním signálem jsou dnes i mobilní 5G sítě. Televizní vysílání přešlo do užšího pásma a od toho mobilního je dělí jen televizní kanál 48, což je pouhých 9 MHz. To v praxi znamená, že pokud se do 500 metrů od televizního přijímače nachází základnová stanice pro 5G, mobilní sít jej dokáže během chvíle zahltit.

Některým z nás dokážou chytré televize ztrpčit život

Pro technicky méně zdatné je komplikací i pravidelná údržba velkého vysílače. Kdysi to jen znamenalo, že televize vypadávala nebo nešla, ale dnes? I když výluka skončí, televize jim nenaběhne, respektive se zpátky nepřeladí. Je tak potřeba, aby divák televizi přeladil ručně. Myslím, že právě tohle bude problém s televizí mé babičky.

Na některé problémy si pak zadělávají i samotní diváci, třeba v případech, kdy mají router umístěný blízko pokojové antény. Routery i chytré telefony totiž vysílají na kmitočtech, které jsou velmi blízko běžnému televiznímu signálu.

Zdroje: mudk.cz, privatnitechnik.cz, televizniweb.cz