Tyto 3 české filmy musíte vidět dřív, než umřete. Nejsou to Pelíšky ani Kolja. Málokdo je viděl

Pelíšky znáte nazpaměť. Kolju jste viděli minimálně třikrát. Vratné lahve také zvládnete odcitovat pomalu větu od věty. Ale existují české filmy, o kterých se moc nemluví, i když by mělo. Jsou to filmy, které vás donutí se zamyslet a dokoukat se až do konce.

Většina lidí, když mají vypíchnout nějaké české filmy, si vybaví Svěrákovy snímky, Troškovy pohádky nebo Menzelovy počiny. Všechno to jsou skvělé snímky, o tom není pochyb. Ale je tu i jiná část tuzemské tvorby, která stojí za zmínku.

Jsou to snímky, které nejsou příjemné ani zábavné v klasickém smyslu. Tato díla vás přenesou do míst, kam se běžně nechcete podívat, přesto stojí za to je vidět. Dneska si prozradíme tři tuzemské tituly, které zná jen několik z nás, ale které by měl zhlédnout každý, kdo chce pochopit, co všechno může naše kinematografie nabídnout. 

Slova nejsou potřeba

První film je ten nejbizarnější ze všech tří. Jan Švankmajer ho natočil v roce 1996 a ukázal tím, že umí překročit i své vlastní hranice. Švankmajer má pověst tvůrce, který nikdy nedělá filmy podle zajetých pravidel, a tenhle počin je toho důkazem. Snímek se jmenuje Spiklenci slasti a nikdo v něm nevysloví jediné slovo. 

Film trvá pětaosmdesát minut a celou tu dobu v něm nezazní ani slovo. Sledujete šest postav, z nichž každá má svůj podivný způsob, jak dosáhnout rozkoše. Listonoška válí chlebové kuličky a cpe si je do nosu. Trafikant buduje bizarní aparát s televizní obrazovkou. A úředník si vymýšlí pomůcky na autoerotické praktiky.

Asi si říkáte, jestli jsem se nezbláznila. Ale ne, tohle ve filmu opravdu uvidíte. Švankmajer postavil celý snímek na obrazech a symbolech místo dialogů. Na tom, co se odehrává v lidské hlavě hluboko pod povrchem. Někdy vám bude špatně, jindy se budete smát, ale pořád budete nevěřícně zírat a snažit se pochopit, co to vlastně sledujete.

V hlavních rolích uvidíte Barboru Hrzánovou, Jiřího Lábuse nebo Pavla Nového. Švankmajer při uvedení filmu prohlásil, že jde o dílo o svobodě, o absolutní svobodě. A to si troufám říct, že měl pravdu. Jde o snímek, který se nebojí ukázat lidské touhy, i když jsou bůhvíjak šílené.

Strach zamčený v trezoru

Teď skočíme zpátky v čase ještě více. Na konci šedesátých let Karel Kachyňa natočil podle scénáře Jana Procházky snímek, který měl premiéru až po revoluci v lednu 1990. Dříve nevyšel kvůli tomu, že neprošel tehdejší cenzurou. Jmenuje se Ucho a patří k nejsilnějším českým dílům o strachu z moci. 

Film se odehrává během jediné noci. Manželé míří domů z mejdanu politické smetánky. Anna si užívá, má skvělou náladu. Ludvík ale cítí, že něco není v pořádku. A má pravdu, domem se jim prohnali agenti a nechali tam odposlech. Brzobohatý s Bohdalovou tu tvoří pár, který na vlastní kůži zažije peklo totalitního režimu. 

Ludvík, vysoký funkcionář, se bojí říct cokoliv nahlas. Prochází každou svou větu z večírku. Anna si nejdřív myslí, že přehání, ale čím víc ho poslouchá, tím víc jí dochází, jak moc vážná situace ve skutečnosti je. Během večírku zatkli Ludvíkova nadřízeného ministra. A Ludvík ví, že může být následující. 

Celou noc pátrá po stopách agentů a nakonec se dokonce pokusí o sebevraždu, kterou naštěstí jeho manželka zastaví. A pak zazvoní telefon. Ludvík čeká komando, jenže mu volají s informací, že se stal ministrem místo zatčeného kolegy. 

Luxus, nebo opravdový život?

Poslední kousek pochází z roku 1961 a opět ho vytvořila dvojice Kachyňa a Procházka. Říká se mu Pouta a vypráví příběh veterináře, který stojí před nelehkou volbou: láska, nebo kariéra.

Doktor Jiří Klimeš je skvělým odborníkem pocházejícím z chudé rodiny. Vychovali ho příbuzní na venkově, kde zažil první city k dívce jménem Magda. Po studiích se ale vzal s bohatou Sylvou. Po letech Magdu znovu potká a uvědomí si, kolik zbytečného času promarnil v prostředí manželčiny zámožné rodiny.

V hlavních rolích uvidíte Radovana Lukavského jako Jiřího, Blanku Bohdanovou jako Sylvu a Jiřinu Švorcovou jako Magdu. Sylva vidí, že je její manželství v ohrožení. Rozjede proto velkou akci, kdy Jiřímu zajistí pozici ve městě, obstará skvělý byt a pořídí nové auto. Jiří už má však jasno, takový život nechce. Chce se vrátit k práci, k lidem a ke své lásce z mládí.

Zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, filmovyprehled.cz