Tenhle pořad sledují doma všichni Češi. Netuší ale, že je noční můrou televizních odborníků
Každý večer tisíce domácností zapnou televizi v očekávání, že uvidí souhrn toho, co se děje doma i ve světě. Čekají na své oblíbené filmy nebo seriály a mezitím si zkracují čas nejnovějšími zprávami. Pro mnoho lidí je to rituál, něco jako večeře nebo krátká procházka po práci. Televizní zpravodajství má silnou tradici a i přes rozmach internetu zůstává jedním z hlavních zdrojů, ze kterých se dozvídáme klíčové události dne. A přestože sledovanost pomalu klesá, pořád jde o jeden z nejsledovanějších typů pořadů.
Podle letošní studie o spotřebě médií sleduje zpravodajství v televizi v Česku stále více než polovina lidí. Přibližně 60 procent dotazovaných respondentů uvedlo, že získává zprávy tímto způsobem, i když tento podíl postupně klesá ve prospěch online zpravodajství. Někteří lidé teď ale varují před neustálým vystavením negativním informacím, které prý silně ovlivňuje naši psychiku.
Klasická večerní rutina
Pro spoustu lidí je večerní zpravodajství něco, co si zkrátka nelze odpustit. Vždyť přece musím vědět, co se ve světě děje, nebo ne? Pokud souhlasíte, určitě máte v něčem pravdu. Je dobré mít přehled o tom, co se děje u nás i ve světě, ale jako se vším, ani tady se to nesmí přehánět. Bohužel problém je v tom, že se to prakticky nedá nepřehnat. Většina zpráv, které na lidi působí, jsou totiž ty negativní. Proto jsou jich dnes plné zprávy a proto dostáváme jen filtr dění, který ale vůbec nemusí vypovídat o realitě světa jako takového.

Zkuste se na chvíli zamyslet, co byste ztratili za poslední rok, kdybyste zprávy vůbec nesledovali. Změnilo by se doopravdy něco ve vašem životě? Většina z nás na tuhle otázku asi odpoví, že ne. Jde zkrátka o to, že zprávy dnes nejsou v našem hlubším zájmu, ale v zájmu těch, kteří měří sledovanost. Moderní zpravodajský obsah je proto často přehnaně dramatický, plný krizí, katastrof, konfliktů a nesnází. Když se člověk denně setkává s tímto typem informací, jeho tělo i mysl na to reagují, a ne vždy pozitivně.
Není to žádná převratná novinka
Tohle není žádná novinka. Například studie publikovaná v jednom odborném časopise ukázala, že i 15 minut sledování televizních zpráv může zvýšit stav úzkosti a narušit náladu diváků, přičemž tyto negativní účinky se nevyrovnají ani obyčejnými rozhovory nebo odvedením pozornosti jiným tématem. Jinými slovy, zpravodajství není jen informační kanál. Tlačí na naše základní instinkty a může tak aktivovat stresové reakce.
Podle jiné psychologické práce je tato dynamika spojena s tím, jak je zpravodajství obvykle postaveno. Moderní prezentace zpráv je bohatá na negativní a vizuálně šokující obsah, který upoutává pozornost a zvyšuje míru obav diváků. Tento jev je v odborné literatuře znám jako mean world syndrome, tedy tendence vnímat svět jako nebezpečnější, než ve skutečnosti je. Je způsoben právě dlouhodobým vystavením negativním zprávám.
Klinické výzkumy mluví jasně
Efekt sledují i klinické výzkumy. V jedné studii bylo zjištěno, že sledování negativního televizního zpravodajství může způsobit zvýšenou úroveň pocitu ohrožení. Tato reakce je často doprovázena fyziologickým stresem, což může mít vliv i na celkovou náladu.

Psychologové a odborníci na média upozorňují, že negativní zpravodajství je paradoxně více sledované právě proto, že vyvolává silné emoce. Negativní titulky a dramatičtější podání lákají diváky, aby zůstali u obrazovky déle. Média to vědí a v rámci konkurenčního boje o pozornost je to jeden z faktorů, který ovlivňuje, jaký obsah se objeví v hlavních vysílacích časech.
Děje se to zkrátka všude
Tento trend není typický jen pro naši zemi. V zahraničí řada odborníků upozorňuje na to samé: „Nepřetržité vystavení negativním televizním zprávám vyvolává perzistentní negativní psychologické pocity, které nezmizí jen tak, pokud se od nich člověk neodvrátí nebo nepoužije cílené relaxační techniky, jako je progresivní svalové uvolnění.“ To uvádí jedna z psychologických studií, která porovnávala reakce skupiny diváků před a po sledování krátkého zpravodajského bloku.
Šokující zjištění, alarmující čísla
U nás tomu není jinak. Výzkumy ukazují, že čím dál více lidí se zpravodajství snaží aktivně vyhýbat, protože jim přináší depresivní pocity a únavu z neustálého toku negativních informací. V jednom průzkumu dokonce sami diváci uvedli, že jim zprávy vyvolávají negativní náladu. Takhle odpovědělo 63 procent dotázaných, což je alarmující číslo. Vidíte? Stačí, když napíšu takový pojem, a už jen moje interpretace nějakého faktu ve vás vyvolá reakci. Tomu se zkrátka nelze snadno bránit. Jedině tak, že vypnete televizi, omezíte příjem zpráv nebo ho budete vyrovnávat cíleně pozitivními vjemy.
Zdroje: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, wikipedia.org, cambridge.org
