Televize v Česku přišly s novým fíglem. Funguje lépe než klasická reklama
Snažíte se za každou cenu vyhýbat reklamám? Jakmile nějaká naskočí, prostě přepnete, odejdete do vedlejší místnosti nebo ztlumíte zvuk? Jenže televizní stratégové jsou o dva tahy napřed.
Sedíte na gauči, čekáte na start té detektivky, o které všichni v práci mluví, a jste v takovém tom stavu příjemného napětí. Prst máte položený na ovladači, připraveni okamžitě odstřelit jakýkoliv pokus o prodej pracího prášku. Jenže místo reklamního bloku na obrazovce vyskočí něco jiného, co vaši pozornost nejenže neodradí, ale naopak ji připoutá. Nejlepší reklama je totiž ta, která jako reklama nevypadá.

Deset vteřin v nečekanou chvíli
Klasický reklamní blok téměř všichni nenávidí, tedy určité výjimky existují. Někteří dokonce reklamy vyhledávají. Ale televize to vědí, a proto se zaměřily převážně na sponzorované příspěvky. Znělka pořadu už je na spadnutí a v tom se ozve ten podmanivý hlas: „Partnerem pořadu je…“ A následuje desetivteřinový klip.
Takže, zatímco v reklamním bloku se tísní dvacet značek a jedna přeřvává druhou, sponzor má VIP prostor. Stojí přímo u dveří vašeho oblíbeného seriálu nebo pořadu, a málokdy mu uniknete. Psychologicky tyto reklamy fungují geniálně. Pokud se na daný pořad velmi těšíte, podvědomě si tu náklonnost přenesete i na sponzora, které vám pořad přináší. A protože sponzor vás nesmí nutit k okamžitému nákupu, spoty jsou klidné, líbivé a nevadí nám.
Když hrdinové prodávají
Ještě větší umění se ale odehrává přímo v ději. Pamatujete na doby, kdy byly značky v českých seriálech trapně přelepené páskou nebo rozmazané? Dnes žijeme v éře takzvaného Product Placementu (PP). A české televize se v tom naučily chodit s grácií hodnou hollywoodských studií.
Fígl spočívá v absolutní přirozenosti. Postavy v seriálech přece musí jíst, pít, telefonovat a oblékat se. Proč by to měly dělat s anonymními rekvizitami, když za to může někdo zaplatit? Když vidíte doktora, jak si dělá kávu v kávovaru určité značky nebo na stole leží nějaký časopis, váš mozek to nebere jako komerční sdělení, ale jako oblíbenou věc vašeho hrdiny.
Takové pořady jsou v úvodní části sice označeny symbolem „PP“ , ale kdo by se tím zabýval? Pro inzerenta je tohle zlatý důl. Jeho produkt totiž dostává emoce. A to žádný třicetisekundový spot v reklamní přestávce nedokáže.

Vetřelec v rohu obrazovky
V posledních letech nastoupila ještě nejagresivnější technika, kterou můžete znát pod pojmem injektáž nebo také „side-pop“. Ano, je to přesně ta grafika, co se zničehonic vysune z rohu obrazovky právě ve chvíli, kdy se fotbalista chystá kopat penaltu nebo moderátor pokládá otázku. Lidské oko je totiž vycvičené reagovat na pohyb v periferním vidění. Jakmile se na obrazovce něco pohne, prostě se tam podíváte. Nemůžete si pomoct. Televize toho využívají k propagaci dalších pořadů nebo sponzorů. Je to vteřinová záležitost, kterou nelze přeskočit, nelze vypnout a nelze přehlédnout.
Zdroje: tn.nova.cz, lidovky.cz, ceskatelevize.cz
