Televize Nova dnes uvede nový díl reality show, kde účastníci dostanou hromadu peněz, aby se ztrapnili před celým národem

Na televizi Nova patří reality show Výměna manželek k nejdéle vysílaným; na obrazovkách ji vídáte už dvacet let. A patří rovněž k těm nejdiskutovanějším pořadům české televizní scény. Tento formát, ve kterém si dvě rodiny na deset dní vymění manželky, láká diváky na dramatické situace. Koncept je však tak kontroverzní, že ho mnozí z nás vnímají jako záměrné ztrapňování účastníků před veřejností.

Ovšem za peníze. A je jasné, že lidé jsou za peníze schopní a ochotní udělat hodně. Projekt Výměna manželek vznikl na základě licence od britské stanice Channel 4. Ta ale ve Spojeném království jeho vysílání ukončila už v roce 2009.

Zpravidla se držím faktů a nic nehodnotím, ale tentokrát udělám malou výjimku

Doufám, že mi odpustíte, že jsem si dovolila osobní názor. Musím se přiznat, že pořad nesleduji, viděla jsem před lety jen pár dílů. Takže žádný rozbor projektu ode mě nečekejte. Je to jen pár střípků, které mi uvízly v paměti, a ty mě v ní dodnes straší. Radši bych byla, kdyby už vymizely a mrzí mě, že jsem si tento pořad kdy pustila. Jenže, když se v televizi objeví něco nového, člověk má zjistit, o co jde. Co kdyby to bylo něco bezvadného!

Podle mého soudu je však tento projekt něčemu bezvadnému na míle vzdálen. Proto jsem jeho sledování rázně ukončila. Po tom, jak se v jedné z epizod rodiče chovali k dětem, jsem se rozbrečela a pochopila, že tohle opravdu není program, který bych chtěla mít ve svém životě.

Kde končí realita a začíná scénář aneb emoce na povel, nebo skutečné slzy?

Dodnes netuším, zda všechno, co se v rodinách odehrává, je domluvené, nebo ne. Jestli účastníci vycházejí sami ze sebe, pak vytvářejí velmi ubohý vzorek našeho národa. Tak by se lidé mezi sebou a zejména před dětmi chovat neměli a na veřejnosti už vůbec ne. Jestli ale jde o dramaturgický záměr, pak chápu, že si účastníci musí své peníze zasloužit a mnohdy i hodně přehánět. Pravdu neznám a nejspíš ani znát nechci.

Nyní jsem se na jednom webu dočetla, že pořad od svého počátku čelí kritice kvůli tomu: „jakým způsobem předvádí sociálně slabé rodiny a jak uměle rozdmýchává konflikty mezi účinkujícími, aby si pořad udržel, případně ještě zvedl sledovanost.“  Takže to leccos napovídá, ale vy si vlastní závěry určitě dokážete udělat sami.

Sledovanost, která nepřestává udivovat

Hodně mě překvapuje, kolik lidí tento pořad s velice skromnou kulturní úrovní sleduje. Zhruba před rokem byla uvedena středeční sledovanost kolem 540 tisíc diváků starších 15 let. A to tomuto pořadu zajistilo první místo. Na druhém místě byl italský seriál Srdce se 486 tisíci diváky, třetí příčku ten den zabrala Prima s českým kriminálním seriálem Pod hladinou; ten sledovalo 413 diváků. A za nimi se umístila Show Jana Krause. A to jsem si myslela, že nejvíc táhnou kriminálky…

A v roce 2015 tu vidím, že díl špindírové z ubytovny sledovalo dokonce 1,5 milionu diváků! V čem to vězí, že diváky tolik zajímá, jaká špína se v jednotlivých domácnostech pere, jak odporně se mnohdy chovají manželé k sobě i ke svým dětem? Proč jsou místo kultivovaného rozhovoru slyšet především vulgární výrazy? Měla jsem o české společnosti vyšší mínění.

Názor psychologů

Ti zjišťují, proč se účastníci do Výměny manželek vůbec hlásí a také, proč to diváci sledují. Jedni účastníci rozhodně z touhy po penězích, další kvůli určité dávce exhibicionismu, někdo v tom může vidět dobrodružství.

A možná jsou mezi nimi i tací, kteří chtějí skutečně nahlédnout do života jiné rodiny, aby si vzali jakýsi příklad a pak se snáz poprali se svými vlastními problémy. Myslím, že hlavně z tohoto důvodu tento projekt vznikl. Aby ukázal jiné možné cesty těm, kteří si nevědí rady s rodinným životem.

Co si z pořadu odnáší divák

Někteří zajisté chtějí vidět situaci ostatních, aby lépe pochopili a mohli řešit tu svou. Psychologové upozorňují, že však existuje i početná skupina diváků, kteří tuto show sledují ze škodolibosti nad tím, že účastníci sami sebe ponižují. Mediální psycholožka Mgr. Zdenka Slobodová říká: „Účast v takovém pořadu znamená vystavení se nejen kamerám, ale i veřejnému hodnocení, které může být někdy velmi tvrdé.“

Výměna s otazníkem: komu to vlastně prospívá?

Jediné, co na pořadu shledávám pozitivním, je skutečnost, že je někdy odhaleno, jak špatně se dospělí chovají k dětem. Viděla jsem kdysi před lety právě takový díl, jak rodiče svým chováním nevědomky vytvářeli ze svého syna zuřivce a asociála. Věřím, že děti v tomto pořadu nic nehrají a jsou tam samy sebou. A v tehdejší epizodě to vypadalo tak, že by se o výchovu měl začít zajímat OSPOD.

Mně tento pořad připadá smutný a člověka nedůstojný. Ale možná je chyba hlavně ve mně, že nejsem schopná ale ani ochotná přijmout program, při němž se půlka národa baví. Tak jako tak nás nový díl čeká už dnes, ve středu 18. února. 

Zdroje: MediaGuru, SeznamZprávy, Lupa