Snacha se nabídla, že za mě starý porcelán vyhodí do popelnice. Za týden jsem zjistila, že ho prodala za 30 000 Kč
„Tohle už je jen harampádí, to vyhodím,“ zaznělo u nejednoho rodinného stolu. Starý servis po babičce, pár hrnků s oprýskaným zlatem, talíře, které už roky nikdo nepoužil. Tohle všechno běžně končí v popelnicích. Někdy ale skončí v aukcích na internetu. A výsledek? Třicet tisíc korun během pár dní.
Svět starého porcelánu je tak trochu vesmír sám pro sebe. Na trhu toho najdeme opravdu hodně. Některé kusy, které vypadají jako obyčejný kredencový přežitek, se dnes prodávají za částky, nad kterými zůstává rozum stát.
Stačí jeden hrnek
Představte si obyčejný hrneček, který zbyl v kredenci po babičce. Přesně tak vypadal i korunovační hrnek značky Wedgwood z roku 1937, který se nedávno vydražil za přibližně 400 tisíc korun. Čtyři sta tisíc za jeden kus porcelánu, tedy víc peněz, než kolik řada lidí vydělá za rok.
Tenhle konkrétní kousek byl navržen k příležitosti korunovace britského krále Jiřího VI. a jeho manželky Alžběty. Design vytvořil Eric Ravilious, britský umělec, který později zahynul během druhé světové války. Je to právě jeho jméno, které dnes prodává. Když si to řekneme upřímně, takové štěstí mít asi nebudete. Nicméně je to hezká ukázka toho, jak je starý porcelán ceněný. Je proto velmi reálné, že doma můžete narazit na kusy nebo sady, které se přiblíží k hranici 30 tisíc korun. Některé vzácné kombinace barev, především žlutozelená, se dokážou vyšplhat ještě mnohem výš.

Jiné hrnky ze stejné série se na téže aukci prodaly za 70 tisíc korun. Rozdílem byla právě barva a stav. Sběratelé totiž nehledají jen porcelán. Kupují historii s příběhem.
Jak se takové věci dostaly k nám
Možná si říkáte, že britský luxus se českých domácností netýká. Jenže během socialismu se zahraniční zboží do Československa dostávalo různými cestami. Přes Tuzex, prostřednictvím balíčků od příbuzných z emigrace nebo jako suvenýry z pracovních cest. Wedgwood nebyl běžný, ale rozhodně ani nemožný.
Znám rodinu, která měla roky ve vitríně sadu anglických šálků a myslela si, že jde o bezcenný suvenýr z návštěvy Londýna v osmdesátých letech. Až když jeden kus praskl a začali hledat náhradu, zjistili, že kompletní sada se dnes pohybuje v řádu desítek tisíc korun. Najednou už to nebyl jen hezký porcelán na Vánoce.
Mumínková horečka a další překvapení
Obrovskou sběratelskou mánii vyvolaly například finské hrnky s Mumínky od značky Arabia. Limitované edice se dnes běžně prodávají za stovky tisíc korun. Hrnek Fazer Moomin z roku 2004 se dostal přes hranici tří set tisíc. A model s motivem plavajícího Mumínka se v roce 2021 vydražil téměř za šest set tisíc korun. To už není jen nostalgie. To je investice.
V tuzemsku se dají najít také poklady. Například český porcelán z Karlovarska, značky jako Thun nebo produkce z Nové Role. Většinou sice nenajdete kus za půl milionu, ale 20 až 50 tisíc korun za kompletní servis není nic neobvyklého. Teď se například na Aukru objevil kompletní porcelánový set od jedné z nejslavnějších českých porcelánek z období biedermeieru. Nese značku S – Slavkov (Schlaggenwald) a draží se za vyvolávací cenu 25 tisíc korun. A právě to je to, na co byste se měli zaměřit. Nemyslím tím cenu, ale značku. Na každém vzácnějším porcelánu najdete ze spodní strany označení, které může napovědět něco o jeho skutečné hodnotě.

Nedělejte tuto chybu
Největší chyba, kterou lidé dělají, je, že starý porcelán automaticky považují za bezcenný. Oprýskané zlacení neznamená nulovou hodnotu. Stejně tak to, že ho máte po generace v rodině a máte pocit, že přece nemůže mít cenu, ještě nic neznamená. Právě naopak, může to být znak toho, že dnes bude mít i výraznou nostalgickou hodnotu.
Takže než se někdo v rodině nechá slyšet, že „to staré nádobí“ vyhodí do popelnice, možná stojí za to strávit hodinu tím, že si ověříte informace. Projděte případně aukční portály a hledejte realizované prodeje. Rozdíl mezi harampádím a pokladem může být někdy jen v jednom písmenku na spodní straně hrnku.
Zdroje: Aukro.cz, ireceptar.cz, dotyk.cz, poznatsvet.cz
