Češi na to čekají ve frontách. Odborník jen kroutí hlavou: Na tohle bych do kina nešel ani omylem

Představte si, že sedíte v kině, jednou rukou saháte do kyblíčku s popcornem, v mezičase usrkáváte pití z obrovského kelímku, kolem vás lidé, kteří se stejně jako vy přišli podívat na film… že zní to jako idylický večer? Jenže už po prvních pár minutách filmu začnete cítit intenzivní pocit napětí, žaludek se vám stáhne a vlasy na krku se zježí. A to na plátně není žádné monstrum ani na vás nečeká žádná lekačka.

Někteří lidé tenhle druh napětí vyhledávají, jiní se mu vyhýbají obloukem. Odborníci přitom upozorňují, že i když to tak zpočátku nepůsobí, z dlouhodobého hlediska to pro naši psychiku není vůbec dobré.

Co se s vámi stane? 

V tomhle článku nebude řeč o hororovém strašení, jak jste si možná mysleli. Řeč je o snímcích, které chytily mnohem víc fanoušků než horory a které dávají běžně v hlavním vysílacím čase v televizi. Tyhle filmy totiž nejsou o nadpřirozených jevech, duchařině nebo litrech krve, ale o napětí a nejistotě, která se vám pořádně zaryje pod kůži.

Při sledování takového filmu se možná ani jednou neleknete, ale tělo přesto reaguje. Zrychlí se tep i dech, svaly se napnou a stresový hormon kortizol vystřelí do závratných výšin, podobně jako tomu je u sledování hororů. Mozek je neustále ve střehu, sice se snaží zachovat klid a nadhled, protože racionálně ví, že jste v bezpečí kinosálu nebo vlastního obývacího pokoje, ale i přesto si nemůže pomoci a reaguje. A bohužel nejhorší na tomto specifickém žánru je to, že podobně jako u hororů si stres a zážitek odnášíte i po skončení. U hororů se také může stát, že vás to po několik dalších dní ovlivní a v noci máte strach dojít si na záchod, a psycho thrillery vám tak rozbouří hladinu stresu, že jste z toho vedle ještě několik dní po zhlédnutí.

Někdo si to dokonce užívá

Pokud patříte mezi odvážlivce, které jen tak něco nerozhází a kteří se psychologických filmů nebojí, a naopak si je užívají plnými doušky, jistě jste obklopeni zástupem lidí, kteří s kroucením hlavy nechápou, jak můžete taková psychická muka dobrovolně podstupovat. Jenže stejně jako u hororů záleží na našem subjektivním nastavení. Psychologové rozdělují lidi, potažmo diváky na skupiny, podle toho, jak jsou vnímaví, citliví a hlavně empatičtí. První skupina si užívá silné zážitky, nával adrenalinu, napětí a intenzivní emoce. Pro ně platí: čím náročnější podívaná, tím lépe, a proto berou psycho thrillery jako naprosto skvělý zážitek a nezřídka s nimi nezahýbou ani horory.

Jenže pak jsou tu diváci citlivější, empatičtější, někdy i lehce úzkostnější. Ti se do děje ponoří až příliš. Prožívají vnitřní konflikty postav, jejich nejistotu i paranoiu. Film v nich nezůstane jen v hlavě, ale i v těle, a takoví si psycho thriller často nejen vůbec neužijí, ale naopak z něj mají traumatický zážitek, který promění několik následujících večerů v dlouhé převalování se v posteli.

Filmy mohou být tréninkem emocí

Zní to paradoxně, ale i psycho thrillery mohou mít svůj přínos. Kontrolované psychické napětí, kdy víme, že se nám reálně nic neděje, ale přesto prožíváme silné emoce, funguje jako takový „suchý“ trénink zvládání stresu. Mozek si zkouší pracovat s napětím a tlakem a učí se, že i nepříjemné pocity lze zvládnout. Nicméně je potřeba varovat diváky, kteří mají extrémní stres například v zaměstnání nebo aktuálně v životě. Těm by případný velmi intenzivní snímek mohl výrazně přihoršit.

Není to pro každého

Je ale fér říct, že psycho thrillery, stejně jako horory, nejsou pro každého. U citlivějších jedinců mohou zvyšovat úzkost, zhoršovat spánek nebo vyvolávat vtíravé myšlenky. Obrazy, dialogy a psychologické hry se vracejí, mozek je dál rozebírá a tělo zůstává v napětí.

To samozřejmě neznamená, že bychom se mu měli vyhýbat úplně. Pokud si rádi občas dopřejete večer s filmem, který vás donutí přemýšlet a lehce rozhodí vaši psychickou rovnováhu, je to naprosto v pořádku. Jen i tady platí staré dobré pravidlo: všeho s mírou. Aby se z filmové zábavy nestal zdroj zbytečného vnitřního napětí.

Zdroje: novinky.cz, online.csp.edu, ct24.ceskatelevize.cz, psychologytoday.com