Nenápadné české město skrývá pod zemí „obludu“ z války. Natáčela tu už i slavná televize

Období druhé světové války patří mezi nejtemnější v dějinách naší země. Představovalo fyzickou i kulturní likvidaci národa, ztrátu státní suverenity i rozvrat společnosti pod nacistickým terorem. Protektorát Čechy a Morava se změnil v území, kde nacisté systematicky uplatňovali politiku represe, deportací a vyhlazování. Z událostí první poloviny 20. století se náš bude vzpamatovávat ještě dlouho.

Poznamenaná jsou i některá česká města nebo vesnice, za všechny jistě mluví středočeské Lidice. Ty nacisté roku 1942 vypálili ve jménu pomsty za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Část obyvatel byla zastřelena, část odvezena do koncentračních táborů. Děti, které vzhledem odpovídaly představám nelítostného režimu, byly poslány do Německa na převýchovu. Z původních Lidic nezbylo nic, připomíná je jen památník vystavený na místě tragédie a výpovědi pamětníků.

Stopy nacistického řádění v Česku

Významné stopy zanechal nacistický režim také v severočeském Terezíně. Pevnostní město z 18. století proměnili nacisté v židovské ghetto a věznici gestapa. Do povědomí se zapsalo také jako přestupní stanice do vyhlazovacích táborů na východě, především do Osvětimi. Prošlo jím na 150 tisíc Židů z celé Evropy, desetitisíce zahynuli vinou hladu a špatných hygienických podmínek, další byli deportováni na smrt. Dnes je Terezín snad nejznámějším tuzemským pietním místem a mementem toho, kam až může vést nenávist a totalitní ideologie.

Podzemní továrna na smrt

Podobně temná část historie se psala i v sousedních Litoměřicích, kde byl zřízen pobočný koncentrační tábor, který spadal pod komplex Flossenbürg. Nedaleko Litoměřic se rozkládá rozsáhlý komplex podzemních chodeb známý jako Důl Richard. Ten vznikl už na počátku minulého století jako vápený důl pro těžbu vápence. Podzemní prostory si ale koncem druhé světové války vyhlédlo nacistické velení jako ideální místo pro tajnou továrnu, kterou by bylo možné ochránit před spojeneckými bombardováními.

Jen pár měsíců provozu

Pod označením kódového názvu „Richard“ zde od roku 1944 probíhaly intenzivní práce na přestavbě dolu na podzemní továrnu pro výrobu součástek motorů pro tanky a další těžká vozidla. Součástí tohoto projektu byla i stavba zmíněného koncentračního tábora, který vznikl v areálu kasáren pod Radobýlem a jehož vězni byli sváženi do Richardu na nucené práce. Do konce války jím prošlo více než 18 tisíc vězňů, kteří na výstavbě továrny a následně i ve výrobě součastek pro nacistický válečný průmysl pracovali i 14 hodin denně.

Tisíce mrtvých za krátkou dobu

Odměnou jim bylo jen velmi málo jídla. V důsledku hladu, vyčerpávající práce i nedostatku hygieny zemřelo v litoměřickém koncentračním táboře na 4 500 vězňů. Podzemí nebylo nevhodné jenom pro pracující, ale i pro výrobu samotnou. Ve vlhkém prostředí běžně docházelo k poruchám na výrobních strojích, kvůli technickým problémům se zařízení pro výrobu litinových motorových dílů nikdy nestalo skutečně efektivní zbrojní výrobou. Přesto mělo pro nacisty větší význam než lidské životy, které tu zcela zbytečně vyhasly.

Krematorium jako memento

Vysoká úmrtnost vězňů vedla k vybudování krematoria, které dnes představuje jeden z mála hmatatelných důkazů o dění v Richardu. Krematorium v těsné blízkosti Litoměřic působí jako „obluda“ a mrazivá připomínka toho, že průmyslové zázemí nacistické mašinérie stálo doslova na životech a utrpení obyčejných lidí. Práce v dole fungovala až do 1. května 1945, zajímavostí je, že jde údajně o jeden z mála koncentračních táborů, jehož vězni byli s koncem války propuštěni. Po válce se o podzemní prostory zajímala sovětská armáda, na krátkou dobu se tu dokonce obnovila těžba vápence. Dnes je podzemí Dolu Richard uzavřeno, veřejnosti je přístupná pouze část v rámci prohlídek.

Důl Richard v televizi

Temnou historií litoměřického tábora i Dolu Richard provází i jeden z dílů české dokumentární série Krvavá léta. Ta mapuje nejtemnějších 15 let moderních dějin naší země od roku 1938 do roku 1953. Zabývá se nacistickou okupací, heydrichiádou i poválečným vyhnáním Němců, převzetím moci komunisty a represím počátku 50. let.

Průvodcem pořadu je spisovatel a ředitel nakladatelství Academie Jiří Padevět, který tato témata zpracoval mimo jiné v knize Průvodce protektorátní Prahou, za kterou dostal cenu Magnesia Litera. Série Krvavá léta je dostupná na slavné platformě Stream.cz, kde je ke zhlédnutí i díl s názvem Koncentrační tábor Litoměřice a podzemní továrna Richard.

Zdroje: Stream, Litoměřice, Litoměřický deník