Psychologie říká, proč některé rodiny drží celý život pohromadě. V Česku je to dnes rarita

Vzpomínám si na jednu nedělní večeři u babičky, jako by to bylo včera. Na stole byla písmenková polévka a v pozadí puštěná televize. Kolem stolu seděly tři různé generace, které se občas hádají, občas smějí a někdy jen sedí a poslouchají, jak někdo vypráví starou historku. Tenkrát mi to přišlo úplně normální. Prostě rodinná sešlost, která je běžná, pak jsem ale třeba v zahraničí narazil na to, že nic takového se nenosí. U nás to už ale také není vůbec běžná záležitost.

Stačí se podívat kolem sebe. Všude je to samý rozvod nebo změna partnera či partnerky. Statistika mluví neúprosně, 40 % manželství končí rozvodem. Ale není to jen o sňatcích, spíš o tom, že dnes není tak běžné, že se mladší generace stará o tu starší. Rodina držící pohromadě po celý život je spíš výjimka než pravidlo. Dříve tomu bylo jinak, tak proč dnes rodina není tak silná jako dřív?

Rodiny, které drží pohromadě

Když jsem o tom začal víc číst, narazil jsem na zajímavý závěr psychologů z Harvardovy studie vývoje dospělých, která sleduje lidské vztahy už více než 80 let. Vedoucí výzkumu Robert Waldinger v několika rozhovorech opakuje dokola jedno a totéž. Největším zdrojem dlouhodobé spokojenosti v životě jsou kvalitní vztahy s lidmi kolem nás.

Nejde přitom o dokonalé rodiny. Ty totiž prakticky neexistují. Důležité je spíš to, jak lidé zvládají konflikty. Rodiny, které spolu vydrží desítky let, se nehádají méně. Jen se po hádce dokážou znovu vrátit ke společnému stolu.

Je to jenom krátká bouře v jejich vztazích, dnes je ale častější, že lidé se jednoho dne pohádají a pak spolu nemluví roky. Často kvůli relativně banální záležitosti.

Psycholožka Susan Johnson, zakladatelka terapeutického směru Emotionally Focused Therapy, říká: „Lidé často hledají chyby v partnerovi, ale zapomínají, že většina konfliktů vzniká ze strachu z odmítnutí nebo z pocitu, že nás ten druhý neposlouchá a máme strach, že nás opustí.“

Jakmile se tenhle strach podaří pojmenovat, napětí ve vztahu výrazně klesá. My žijeme spíš v době, kdy údržba čehokoliv není úplně populární. Naše konzumní doba nahrává tomu, se staré věci, a tedy i starých vztahů a podobně zbavit a pořídit nové. Zkrátka máme více možností.

Proč je dnes neúplná rodina běžná

Nejčastějším důvodem rozchodů je dlouhodobé odcizení partnerů a neschopnost řešit konflikty. Lidé nevěnují pozornost jeden druhému a nesoustředí se pomalu ani na svoje pocity. Nejeden psycholog dnes hovoří i o tom, že dříve lidé zůstávali ve vztazích i z praktických důvodů. Společné bydlení, finance nebo tlak okolí byly hlavní překážkou v rozchodech. Dnes máme mnohem větší svobodu odejít. To je na jednu stranu dobře, na druhou stranu to znamená, že vztahy musí stát na něčem silnějším.

Americký psycholog John Gottman, který více než čtyřicet let zkoumá partnerské vztahy, ve svých studiích popisuje jednu zajímavou věc. Stabilní páry mají podle něj mnohem vyšší poměr pozitivních interakcí vůči těm negativním. Konkrétně pět ku jedné. Jinými slovy, na jednu nepříjemnou situaci připadá pět drobných momentů podpory, humoru nebo pochopení.

Také připomíná, že takové situace nejsou o tom mít kliku. Jde o to umět zatnout zuby a ve chvíli, kdy naše ego volá po spravedlnosti, tak umět ustoupit a raději myslet na to, proč svoji polovičku milujeme ve chvílích, kdy je to těžké.

Malé věci, které drží rodiny pohromadě

Když bychom to rozpitvali do detailu, nejde o žádná velká gesta. Nemusíte svému partnerovi či partnerce snést modré z nebe. Spíš jde o drobnosti, které děláte opakovaně a dlouhou dobu. Nikdo se ve vztahu nechce cítit nepochopený anebo dokonce, že jím ten druhý pohrdá. Jednoduše vlastně stačí pravidelně svoji drahou polovičku ocenit. Být vděčný za to, že ji máte, a dát to jasně najevo.

Nemusí to být žádná nákladná záležitost, jak si vztah udržet

Často stačí společná večeře, telefonát jednou týdně nebo nedělní návštěva rodičů. Psychologové tomu říkají mikrovazby. Jsou to malé každodenní momenty, které vytvářejí pocit bezpečí. Zní to obyčejně. Jenže právě tyhle obyčejné věci se dnes z života mnoha rodin pomalu vytrácejí.

Když už vztah začíná skřípat

Kdy jste naposledy řekli svojí mamince, že je pro vás ta nejdražší? Nebo kdy jste jí poděkovali za to, že z vás vychovala dobrého člověka? Nejde o to ve vás vyvolat pocit provinění nebo něco podobného, ale je dobré myslet na to, že to, co máme jen v hlavě, lidé často nevidí.

Pokud máte v rodině komplikované vztahy a jste na mrtvém bodě, vždy je čas s tím něco dělat. Můžete například vyhledat odbornou pomoc. Nebo se ozvat na Linku důvěry, například Linku první psychické pomoci 116 123, kde je možné anonymně mluvit s odborníkem o vztazích, stresu nebo rodinných problémech. Je to lepší, než v sobě držet zášť, ať už se vám doma přihodilo cokoliv.

Zdroje: csu.gov.cz, scitechdaily.com, ted.com, link.springer.com, linkapsychickepomoci.cz