Rodina chtěla vyhodit staré nářadí z garáže. Místo toho si za něj pořídila úplně novou kuchyni

Že mají starožitné předměty svou hodnotu, to je obecně známé. Řekne-li se starožitnost, každý si představí nějakou cennost. Když se ale mluví o starých věcech, myslí každý zpravidla na nějaké staré krámy. A přitom to tak vůbec nemusí být. Už mnohokrát jsme se přesvědčili, že staré předměty mohou svým majitelům vynést slušné peníze.

O takové věci se zajímají sběratelé stále víc. Dalo by se říci, že o tento sortiment, který pochází z 60. až 80. let 20. století, zájem roste skoro geometrickou řadou. Tento trend ale nemusí trvat věčně. Sbírky se naplní a vyhledávat se postupně začnou předměty z dalších let. Proto je nejvyšší čas, abyste své poklady nabídli sběratelům teď, když je pro to vhodná doba.

Poklady se neskrývají jen v obýváku

Často se bavíme o sběratelských předmětech z domácnosti, a to od dekorací, přes sklo, starý nábytek, obrazy až po staré nádobí z kredence. A že jde o cennosti se většinou zjistí pouhou náhodou. Ale domy nemají jen obytné místnosti, mají též vedlejší prostory. Patří k nim garáže a dílny. I tam se kdysi používaly předměty, které jsou dnes zastaralé. Ale jejich hodnota se časem nesnížila. Spíš naopak.

Nejcennější bývá ruční nářadí z první poloviny 20. století, zejména jde-li o značkové kusy, původní sady či malé série. Anebo nářadí a nástroje s řemeslnou, vojenskou či lékařskou historií. Ceny se obvykle pohybují v jednotkách tisíc za kus. Ovšem tu a tam se vyskytne nějaká rarita a cena klidně poskočí až do desítek tisíc korun. Ke sběratelsky nejvyhledávanějšímu sortimentu patří truhlářské a řezbářské sady v původních dřevěných kufrech. Cena se může vyšplhat hodně vysoko u kompletních, značkových a zachovalých sad.

Co rozhoduje o hodnotě nářadí

Sběratelé se rovněž zajímají o speciální nářadí z období 1. republiky či 40. až 50. let (Wehrmacht, SS, vojenské dílny). Sem patří třeba montážní klíče, kovářské nástroje, speciální nástroje pro sudy, muniční bedny. Vojenský původ může cenu výrazně zvýšit, a to díky své jedinečnosti.

Kdybyste po předcích našli někde ve stodole velmi staré kovářské nebo dokonce kolářské nářadí, mohl by se zlepšit stav vašeho účtu. Velké nástroje, ručně kované kusy, anebo unikátní tvary – to všechno má značnou cenu. A zvyšuje ji původ, stáří a stav. Hodnotu nářadí či nástroje navýší i prokázání provenience. Když lze doložit dílnu významného řemeslníka, továrnu nebo je přiložena původní dokumentace, hodnota bývá podstatně vyšší.

Které kusy jsou nejcennější

Z aukcí a bazarů vyplývá, že běžné kusy jako sekery, kladiva, hasáky, vrtačky se prodávají za nižší tisíce korun. Unikátní kousky, například staré rolnické nářadí, mohou vynést i 15 tisíc korun za kus. Hodnotu i nad 50 tisíc korun mohou mít již zmíněné velmi staré kompletní truhlářské a řezbářské sady, vojenské nástroje s dokumentací, unikátní kovářské kusy a nářadí s historickým významem a doložením původu.

Jak poznat, které nářadí nevyhazovat

Bývá obvykle značené – je na něm vyražen výrobce i se zemí původu. Je dobré, když je nářadí v zachovalém či původním stavu; rozhodně se je nesnažte sami nějak upravovat. Velkým bonusem je původní obal, kufr, pouzdro. Cenu rovněž zvyšují fotky, účtenky, nebo dopisy, které se k předmětu vztahují a dotváří jeho příběh. K zamyšlení nad dílenským, řemeslným, zemědělským i vojenským nářadím mě přiměl příběh rodiny, která se podělila na Redditu o svou zkušenost a také nezměrnou radost.

Bedna změnila dějiny jedné rodiny

Rodina, které bychom pro účely článku mohli říkat třeba Ptáčkovi, koupila starý statek k rekonstrukci. A všichni doufali, že s vyklízením to bude snadné. Ale nebylo. Stodoly narvané zemědělskými stroji, dílna i garáže plné nářadí a nástrojů. Všechno ovšem vypadalo jako rekvizity z filmu o prvorepublikových řemeslnících a hospodářích. To, co se z toho nakonec vyklubalo, by vydalo nejméně na dva články. Proto se dnes zaměříme jen na vyklízení dílny a o ostatním až někdy příště.

Vyklízení probíhalo ve stylu: šrot do bedny, ostatní na trávník, aby se mohlo malovat. Starý svěrák York 60 Moravia? Šup a už byl v bedně. Ruční vrtačka IXION? Bedna. Industriální nástěnná vrtačka – bedna. Elektrická litinová vrtačka LEKOV. Soubor nářadí pro podkováře. U toho Katalog na nářadí truhlářské, zámečnické a další řemesla z roku 1928. Bedna, určená do sběrného dvora, se plnila rychleji než rodinné album na dovolené. A kdyby se všechno vyvíjelo podle plánu, skončil by tento příběh v kontejneru mezi starými matracemi a zbytky linolea. Nikoliv na sociálních sítích.

Často rozhodne náhoda

O náhodě jsme mluvili už na začátku. A tady opět sehrála svou roli. Dorazil totiž vnuk. Školák s mobilem v ruce, se zrakem zavěšeným na internetu. A pak – zcela náhodou – stočil svůj pohled do bedny. „Ale vždyť ty věci mají staré nápisy, to by mohla být rarita…“ A už googlil.

Ale co bych vyprávěla dál. Spojili se s odborníky a za cennější kousky z dílny si nakonec vybavili zcela novou kuchyň. Ale nebylo to zdaleka všechno. Stodola ještě byla plná zemědělského nářadí a strojů, v domě kachlová kamna, šicí stroje a mnoho dalšího… A do toho už šli Ptáčkovi najisto. Ale o tom zase až příště.

Zdroj: ČasProŽeny, Aukro, SBazar