V Česku právě začaly velké letní kontroly kvůli vedrům. Firmám hrozí pokuta až 1 milion korun

S příchodem léta se všichni snaží trávit co nejvíce času u vody nebo odpočívat někde v chládku. Jenže zaměstnanci nemají moc na výběr a tráví většinu dne uvnitř. V tropických dnech, kdy ale teploty dosahují čtyřiceti stupňů, se v kancelářích nebo dílnách vzduch skoro nehýbe. Pro někoho normální jev, ale tato zdánlivá maličkost může zaměstnavatele stát pěkný balík. V zákoně je totiž jedna povinnost, za jejíž porušení vám může dorazit tučná pokuta.

Meteorologové varují, že tropické dny u nás budou stále častěji.

Z kanceláře se rázem může stát skleník

Všichni jsme si to zažili. Ve večerních zprávách ohlásí příliv tropického vzduchu a druhý den venku vládnou čtyřicítky. Asfalt rozpálený do běla, sucho jako v poušti a v místnosti nedýchatelno. Ten, kdo nemá klimatizaci, je odsouzen k přežití s minimálním pohybem, protože větrák, který rozhání teplý vzduch, úplně nepomáhá. Ti, kteří klimatizaci mají, se zase modlí, aby nevypověděla službu.

V takových podmínkách se jen těžko soustředí na práci. Zaměstnanci tak po několika hodinách mají minimum energie a mozek mele z posledního. Spousta lidí na vedra reaguje bolestmi hlavy nebo závratěmi, což tomu moc nepřidá. Přesto ale většina zaměstnavatelů jen pokrčí rameny, protože horko k létu přece patří. Podle odborníků má ale dlouhodobé přehřívání pracovního prostředí vliv hlavně na soustředění a výkon, který postupně klesá.

Horko nás ovlivňuje více, než si připouštíme

V extrémních teplotách jsou lidé více nervózní a nevrlí. Zajímavostí ale je, že vysoké teploty nemají vliv jen na naši náladu. S rostoucími teplotami roste i množství chyb a úrazů, což platí i v práci. Mozek totiž na přehřátí reaguje tak, že sníží svou produktivitu a tělo zase část energie vynaloží jen na ochlazování.

Některé studie dokonce ukazují, že produktivita při extrémních teplotách klesá o desítky procent. A to nemluvíme jen o manuálních profesích. Ačkoli se to nezdá, i lidé pracující u počítače to nemají snadné. Profese jako účetní nebo projektanti, kteří musejí neustále přemýšlet a soustředit se, mohou chybou zadělat na pěkný problém. Stačí několik hodin v přehřáté místnosti a obyčejné každodenní úkoly vám zaberou jednou tolik času.

Nemusíte pracovat venku, aby vám bylo horko

Spousta lidí má pocit, že vedro na pracovišti by měli řešit pouze zaměstnanci, kteří dělají u horkých strojů nebo venku na slunci. Samozřejmě, že pracovníci na stavbách nebo silničáři jsou na tom o poznání hůř, ale extrémní teploty se týkají prakticky všech profesí.

S horkem bojují i lidé pracující uvnitř, kde není klimatizace, nebo funguje jen na dobré slovo. Prodavačky v obchodech sice mají větrání, ale za den nazvedají takové množství zboží, že se zapotí jako při tréninku v posilovně. Stejně tak jsou na tom například i skladníci, kteří ještě ke všemu mívají haly z velké části prosklené. V tu chvíli jsou tam doslova jako okurky ve skleníku.

V dnešní době rostou kancelářské budovy jako houby po dešti, ale pokud není dobře vyřešené odvětrávání, ani v nejmodernější budově v létě nevydržíte. Právě proto je dnes extrémně důležité koukat spíše na funkčnost budovy než na její vzhled.

Zaměstnanci se bojí na situaci upozornit

Největší problém je v tom, že spousta zaměstnanců o problému ví, ale raději mlčí. Mají totiž pocit, že by byli označeni za stěžovatele a zbytečně by na sebe upozornili. Jenže nic se nezmění, když se nic nezmění.

Právě to ale může být problém. Únava, dehydratace nebo přehřátí organismu nejsou věci, které se stanou hned. Vznikají postupně a člověk o tom ani neví. Lékaři upozorňují, že dlouhodobé vystavování extrémním teplotám zvyšuje riziko srdečních kolapsů, bolestí hlavy a nevolností.

„Tepelný stres může vést k úpalu, vyčerpání z tepla, křečím z tepla nebo vyrážkám z tepla. Horko může také zvýšit riziko zranění pracovníků, protože může vést k pocení dlaní, zamlženým ochranným brýlím a závratím.“

Takto popisují rizika odborníci z Národního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Není to totiž jen o pohodlí, ale hlavně o bezpečnosti. V České republice je navíc stále častější, že teploty se v létě stabilně drží nad třiceti stupni. Proto je důležité problém řešit hned.

Vedro má velký vliv i na ekonomiku

Možná vás to nikdy nenapadlo, ale vysoké teploty nejsou problém samotné firmy. Pokud jsou dlouhodobé, mají vliv i na celou státní ekonomiku. A je to logické, protože zaměstnanci pracují pomaleji, více chybují, a to se odráží na výkonu firem. V celku to pak zpomaluje celou ekonomiku státu. V některých profesích se dokonce práce přerušuje úplně kvůli zdravotním rizikům.

Podle meteorologických odhadů budou tropické teploty v Evropě stále častější vzhledem ke globálnímu oteplování. To, co bylo dříve výjimečné, je dnes běžná realita. Proto je potřeba se umět přizpůsobit a rychle reagovat.

Makat někde, kde je 30°C, bych nechtěl snad ani za 50 000 Kč. Ono to sice není zdraví škodlivé ihned, ale než si na to zvykneš, tak se sesypeš. – uživatel IsadorCZ na Redditu

Pokuta se může vyšplhat opravdu vysoko

Většina lidí si myslí, že i kdyby se ozvali, tak se nic nestane. Ve skutečnosti to ale může mít dost nepříjemný dopad. Zaměstnavatel má totiž zákonné povinnosti týkající se podmínek na pracovišti. Jakmile by je porušoval, může dostat pokutu až 100 000 korun. Horní hranice pokuty je ale mnohem vyšší a podle rozsahu porušení a dalších okolností se může vyšplhat až k milionovým částkám.

S tím, že v Česku odstartovaly velké kontroly, nejde o to, rozdávat firmám pokuty za dva stupně nad limitem, ale o bezpečnost při práci a hlavně její efektivitu. Jakmile zaměstnanci dlouhodobě pracují v extrémně přehřátém prostředí, má to vliv jak na soustředění, tak na zdraví všech. Proto je lepší řešit to hned a nebát se ozvat. Zaměstnanci nejsou povinni trpět jen proto, že se bojí ozvat. Máte v létě v práci klimatizaci?

Zdroj: cdc.gov, szu.gov.cz, mpsv.gov.cz