Od 1. července začala platit nová pravidla ohledně pojištění. Týkají se milionů zaměstnanců i podnikatelů
Prvního července se změnila jedna věta v zákoně a v hlavních zprávách kolem ní nebylo skoro slyšet ani hlásku. Přesto se dotkne peněženek statisíců lidí, klidně i těch, které vídáte v neděli večer na obrazovce. Část z nich si spokojeně mne ruce, druhá bude muset kvůli svým penězům trochu zabojovat s úřadem.
Navíc se kolem té novinky stačilo nabalit několik omylů, které stojí za vyjasnění.
Letošek přepisuje odvody kousek po kousku
Rok 2026 je z pohledu odvodů opravdu našlapaný. Hned od ledna přiletěla celá vlna změn, od jednotného měsíčního hlášení pro firmy přes škrtání celé řady formulářů až po čerstvé slevy na pojistném.

Firmy se učí ovládat dva zbrusu nové informační systémy a nejedna mzdová účetní u toho už šediví. Doprostřed téhle vřavy spadla ještě jedna úprava s účinností přesně od prvního července, mířená hlavně na lidi podnikající na vlastní pěst. Ale zrovna ta překvapivě potěší.
Proč se to vyplatí řešit?
Možná máte pocit, že odvody jsou téma pro účetní a nikoho jiného nezajímají. Jenže na volné noze dnes pracuje ohromný kus lidí, kolem které se točí třeba celý tenhle web. Spousta herců, moderátorek, muzikantů i dabérů posílá faktury coby OSVČ a odvádí zálohy naprosto stejně jako truhlář nebo kosmetička.
Aby to bylo srozumitelné, představte si schodiště. Konsolidační balíček z roku 2023 postavil živnostníkům schody, po kterých měl jejich odvodový základ rok co rok stoupat výše. Nejdříve to bylo 30 procent průměrné mzdy, pak 35 a letos měl přijít poslední schod na 40 procent.
Novela 90/2026 Sb. ale ten vrchní schod odstranila, takže se vše zastavilo na 35 procentech. Zákon o pojistném, konkrétně předpis č. 589/1992 Sb., díky tomu nově počítá s částkou „nejméně 35 % průměrné mzdy“. Výsledek? Nejnižší měsíční záloha spadla z chystaných 5 720 korun na 5 005 korun.
Peníze nazpět? Dají se získat, jen jim musíte jít naproti
Sleva funguje zpětně už od ledna, takže kdo od začátku roku posílal vyšší minimální platby, vytvořil si přeplatek. Daňové servery napočítaly, že může jít až o 4 290 korun, tedy zhruba 715 korun za každý z prvních šesti měsíců.

Zádrhel spočívá v tom, že sociálka nikomu nic neposílá sama od sebe, o vratku je nutné požádat a hotovo bývá nejpozději do dvou měsíců. Kdo se nechce zdržovat, může přeplatek nechat k dispozici na budoucí zálohy.
U paušální daně platí jiná pravidla
Paušalisté, zbystřete, u vás to funguje trochu jinak. Měsíční paušální daň v prvním pásmu klesla z 9 984 na 9 162 korun. V červenci jste navíc zaplatili výjimečně jen 4 230 korun, protože se do téhle jedné platby promítla i úleva za předešlé měsíce. Od srpna už se ale platí ta běžná snížená sazba.
Kdo si zálohu sám nezkrátil, nadělal si přeplatek, jenže ten v průběhu roku zpátky nedostane. Vyčkat musí až na vyúčtování v roce 2027, které řeší finanční úřad.
Koho se nová pravidla dotknou nejvíce
V Česku podniká na vlastní pěst zhruba milion lidí a nejsou to jen řemeslníci. Jsou mezi nimi umělci, kadeřnice, IT specialisté i drobní obchodníci. Právník Martin Glogar z ATLAS consulting připomíná, že zákonodárci plánovaný růst hranice zabrzdili a nechali ji na úrovni roku 2025.
Žádost o vrácení přeplatku zvládnete i z gauče přes ePortál ČSSZ, stačí vám k tomu datová schránka nebo bankovní identita. Kdo raději papír, může formulář odevzdat osobně na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení.
Zaměstnanců se úleva přímo netýká, ale řada jiných letošních novinek jim odvody přepočítá také. A co vy? Jste OSVČ, které teď každý měsíc pár stovek zůstane navíc, nebo naopak řešíte přeplatek u paušálu?
Zdroje: zakonyprolidi.cz, mpsv.gov.cz, pravniprostor.cz
