Marek Eben se ukázal ve Varech a zastínil i mladé hvězdy. Něco mu ani v 68 letech zub času nevezme

Jsou lidé či zvyklosti, bez kterých si určitou událost už ani neumíme představit. Wimbledon má své jahody se smetanou, Silvestr televizní estrády a Karlovy Vary? Ty mají Marka Ebena. Když se objeví na pódiu, člověk ví, že KVIFF může začít.

Teď už jsou ceny rozdány a v sobotu ve Velkém sále hotelu Thermal proběhlo slavnostní zakončení jubilejního 60. ročníku filmového festivalu. Pojďme se na něj zpětně podívat, ale tentokrát z jiného úhlu.

Marek Eben znovu stvrdil, že je duší karlovarského festivalu

Po odchodu Jiřího Bartošky se ukázalo, že Marek Eben není jen tak nějaký moderátor. Stal se jakousi kotvou festivalu. I když se chvílemi zdálo, že Vary obchází určité pietní ticho, stejně brzy běželo všechno na plné obrátky. Tak, jak to měl pan Bartoška rád.

Na červeném koberci

Karlovy Vary jsou, mimo jiné, každoroční přehlídkou večerních rób, smokingů a snahy zaujmout za každou cenu. Člověk má někdy pocit, že některé šaty vstupují na červený koberec o minutu dřív než jejich majitelé. Když se však objeví Marek Eben, stačí jen jeho úsměv a noblesa. Spousta mladých hvězd se na KVIFF snaží zaujmout outfity a pózami. Pak přijde Marek s nonšalancí jemu vlastní, a ještě k tomu se zdá, že si sjednal příměří s časem.

Roky nám přibývají všem stejně. Ale Marek Eben jako by se jen měnil z mladého elegána v elegantního klasika. Na festivalu bývá spousta lidí, kteří se na sebe snaží všemožně upozornit. A Marek Eben? Stačí, že přijde. Víc netřeba. Nepotřebuje se předvádět. Jeho největší devizou je chování a vystupování.  Pobaví publikum, aniž by někoho urážel. To už v dnešní době není tak běžné. Markovi stačí jedna krátká glosa, drobná ironická poznámka a sál řve smíchy.

Charisma neopotřebuje ani čas

Říká se, že charisma je něco, co člověk buď má, nebo nemá. A já si troufnu dodat, že s přibývajícími roky může ještě zesílit. Marek Eben je toho důkazem. A totéž platilo i pro Jiřího Bartošku. Marek není prezidentem festivalu. Není ani filmovou hvězdou světového formátu. A přesto si zahájení KVIFF bez něj dovede představit jen málokdo.

Herci přicházejí a odcházejí. Filmový svět se proměňuje téměř každým rokem. Jen Marek Eben stojí na svém místě s mikrofonem v ruce; možná jako jediná jistota v dnešní době. Je pro Karlovy Vary stejně důležitý jako červený koberec, Křišťálový globus nebo kolonáda.

Humor, který neomrzí

Dobrý humor není o tom, kolik lidí urazí. Ani nikoho neponižuje. Dobrý humor je o tom, kolik lidí spojí. A na to je Marek Eben machr. Když se ujme slova, člověk má pocit, že svět je na chvíli zase normální. Letos ve Varech pronesl řeč, která publikum dojala. Nebyl patetický ani teatrální. Jen lidský.

Mimo to se projevila i jeho pověstná ironie:

„Jsou výročí, na která se musí pozvat i lidé, u nichž doufáte, že nepřijdou.“ Dobrý vtípek. A publikum pochopilo.

Ovšem začalo to ještě dřív, a to hned po úvodní přehlídce našich herců na pódiu, kde Marek oznámil zahraničním hostům, že naši herci jsou doma slavní jak sviňa. Sál se pochopitelně rozesmál. Nevím ale, co na to říkali zahraniční hosté. Tomuto úsloví totiž mohou dobře rozumět jen Češi. A loni? Při vzpomínce na Barťáka hovořil Marek s takovou úctou až publikum rozplakal, ale nakonec i rozesmál. A to, když zmínil, že by po Bartoškovi nejradši pojmenoval tamní komín. Hulili totiž oba stejně.

Ebenovy bonmoty nejsou improvizace z nouze ani úlet moderátora. Je to pointa člověka, který zná hranici mezi vtipem a urážkou. Každá doba má své hrdiny. Já bych dodala, že každá doba potřebuje i své gentlemany. A to my v Marku Ebenovi máme. Míníme si ho ponechat ještě hodně dlouho. Myslíte si i vy, že Marek Eben zůstává symbolem noblesy a kvalitního humoru?

Zdroje: Extrasimo, ŽenyIPrima, VIPŽivot