Bere důchod 50 tisíc a pláče, že v Praze hladoví. Její stížnost rozzuřila miliony českých rodin
Padesát tisíc korun měsíčně je číslo, o kterém se většině seniorů ani nezdá. A přesto jedna pražská seniorka tvrdí, že jí to nestačí ani na základní živobytí. Když se s tím svěřila ve veřejné diskuzi, spustila lavinu rozhořčených reakcí.
Představte si penzi ve výši 50 tisíc korun čistého. Částka, kterou mnoho pracujících po zdanění ani nedostane na účet. A teď si představte, že člověk, který ji dostává, píše, že mu peníze nestačí. Nešlo přitom o žádost o pomoc, ale o stížnost člověka, který podle svých slov pobírá padesát tisíc korun čistého měsíčně.
Když se podíváme na data, průměrný starobní důchod v Česku v roce 2026 činí přibližně 21 839 korun měsíčně. Většina českých seniorů se tak pohybuje v rozmezí devatenáct až dvacet čtyři tisíc korun. Řada seniorů přitom pobírá ještě nižší důchod. Padesát tisíc je tedy víc než dvojnásobek toho, s čím vychází naprostá většina penzistů v zemi.
Není tak divu, že reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.

Co seniorka vlastně napsala
Podle svých slov žije sama v pražském bytě a náklady na jeho provoz ji prý stojí většinu penze. Energie, fond oprav, pojištění, běžné nákupy a k tomu ještě léky, které si podle svého vyjádření musí částečně doplácet, to vše jsou její pravidelné výdaje. Podle svých slov musí šetřit především na jídle a má pocit, že už jí peníze nestačí ani na běžné jídlo.
Na první pohled jsou to naprosto pochopitelné starosti, s nimiž se ve svém životě setkala většina z nás. Jenže v okamžiku, kdy člověk uvede konkrétní částku svého příjmu, se debata mění.
Proč jsou lidé rozhořčení
Lidé s penzí kolem dvaceti tisíc, kteří musí každou korunu obracet, si najednou přečetli, že člověk s dvojnásobným až trojnásobným příjmem oproti nim má pocit, že hladoví. Pro spoustu z nich to byla facka.
Objevily se i hlasy, které upozorňovaly, že Praha skutečně patří k nejdražším místům k životu v republice, protože tam jsou vyšší nájmy, dražší jídlo i služby. Rozdíl mezi životem v metropoli a na venkově je znatelný.
Samotná výše příjmu nemusí vypovídat o skutečné finanční situaci člověka. Záleží na nákladech na bydlení, zdravotním stavu i dalších pravidelných výdajích.
Ačkoliv tedy někteří vyjádřili pochopení, stále je pro ně udivující, že někdo nezvládá vyjít s jistotou v podobě 50 tisíc korun měsíčně. Jsou v Praze i tací, kteří vycházejí s nižšími částkami a nic jiného jim nezbývá.

Proč jsou penze v Česku tak rozdílné
Výše důchodu se u nás skládá ze dvou částí. Jedna je stejná pro všechny, druhá se odvíjí od toho, kolik člověk vydělával a jak dlouho pracoval. Právě tahle druhá složka dokáže mezi jednotlivými penzisty udělat propastné rozdíly. Někdo skončí na hranici minima, jiný si dlouholetou kariérou v dobře placené pozici vypracuje penzi, o které si běžný důchodce může nechat jen zdát.
Vedle státního důchodu může hrát roli ještě třetí pilíř, tedy penzijní připojištění, které si seniorka mohla v době svého aktivního života platit a díky němu si může ve stáří přilepšit pravidelnou rentou nebo čerpáním vlastních úspor.
Vysoký příjem během aktivního života se logicky promítl i do vysoké penze. Je také pochopitelné, že pokud byla celý život zvyklá na výrazně vyšší příjmy, může pro ni být přechod do důchodu náročnější. Přesto je pokles příjmů přirozenou součástí odchodu do penze a většina lidí s ním musí počítat.
Co si z toho vzít, když penze nevychází
Diskuze ale nepřinesla jen kritiku, objevila se i řada tipů, jak ušetřit na běžných výdajích, které se hodí i lidem s mnohem skromnější penzí než padesát tisíc. A ne jenom těm s penzí, ale každému, kdo vychází s penězi hůř, nebo jen nemá rád plýtvání.
Právě jedna z nejužitečnějších rad se týkala toho, jak ušetřit za jídlo. Řada obchodů a pekáren v Praze i jinde po republice nabízí přebytky potravin, kterým brzy končí datum spotřeby, výrazně levněji, než je běžná cena. Stačí sledovat aplikaci Nesnězeno nebo Too Good To Go, kde podniky v okolí nabízejí zlevněné balíčky jídla. Zapojeny jsou pekárny, restaurace i obchody a jídlo nabízejí klidně i za polovinu ceny oproti ceně původní.
„Občas si tam koupím něco z Bombay Express, v průměru o 100 Kč levněji oproti normální ceně. Penny tašky taky nejsou k zahození.“ – Saya-Mi, reddit.com
Další rady se týkaly slevových karet pro seniory, hromadné dopravy zdarma nebo se slevou, a také toho, že se vyplatí porovnávat ceny energií a nebát se změnit dodavatele, pokud aktuální podmínky přestanou být výhodné.
Je to o úhlu pohledu
Příběh pražské seniorky nakonec ukázal, jak různě lidé vnímají stejné číslo a jak moc záleží na tom, s čím ho člověk srovnává.
Pro jednoho je padesát tisíc korun důchod, o kterém si může nechat jen zdát, pro druhého je to částka, u které má pocit, že mu nestačí na základní potřeby. Záleží, jestli člověk žije sám a co vše musí platit. Stát je ochotný pomoci různými příspěvky třeba na bydlení, problémem je, že je nedává sám od sebe, ale každý, kdo špatně vychází s penězi, si o něj musí požádat sám.
Pravda je asi taková, že Praha je opravdu drahá a život v ní není jednoduchý ani s nadprůměrnou penzí. Ale rozdíl mezi obtížnou situací a hladověním je propast, kterou většina diskutujících odmítla přehlédnout.
A jak to vnímáte vy? Co byste říkali na penzi 50 tisíc korun měsíčně? A budeme rádi, když se s námi i vy podělíte o tipy, jak ušetřit.
Zdroje: idnes.cz, mpsv.gov.cz, csu.gov.cz
