Hvězda filmu Parta hic odešla: Celý život se herec těšil pevnému zdraví, nakonec ho zradilo srdce
V jednom filmu horníkům mléko vnucoval, v jiném ho o pár let později rozvážel po Brně. Řeč je o herci, kterého si diváci nejčastěji pamatují z hornické komedie či z venkovské kroniky, ale jehož jméno se z povědomí kupodivu vytratilo.
Za sebou měl bezmála padesát filmových rolí.
Tvář zřejmě znáte, kdežto jméno ne
Bezmála padesát filmových rolí, dvacet šest let v jednom divadelním souboru a ani jediná hlavní postava, o které by se dalo mluvit jako o kariérním vrcholu. Takový životopis by dnes asi žádná agentura neprodala. Tenhle muž se přitom stal jedním z nejrozpoznatelnějších obličejů českých obrazovek.

Komedii Parta hic natočil v roce 1976 režisér Hynek Bočan podle scénáře Václava Jelínka a Pavla Tordy. Doktorka Alice Váňová ve filmu přijede do Ostravy, nastoupí jako závodní lékařka a hned první týden si nadělá nepřátele. Napadne ji totiž, že by se dala silikóza zmírnit vápníkem, a vápník se v sedmdesátých letech sháněl nejjednodušeji v kravíně. Od té chvíle má na dole jediný úkol, dostat do havířů mléko.
Jenže poručte chlapům od fáraní, aby veřejně popíjeli nápoj, který mají spojený s dětstvím. Kromě děje ale za zmínku stojí i osud režiséra. Bočan si kvůli svým názorům odseděl několik sezon mimo Barrandov a zpátky do studia se dostal právě skrze tuhle zakázku. Mléčná veselohra o havířích tak pro něj byla něčím mezi návratem a nutným kompromisem.
Roli doktorky Váňové měla původně obsadit Iva Janžurová, nabídku ale odmítla a postavy se nakonec ujala Regina Rázlová. V Ostravě strávil štáb zhruba měsíc a bydlel pohromadě v hotelu nedaleko centra.
Bočan později přiznal, že nejlepší materiál vznikal až po natáčení, když se chlapi večer předháněli, kdo vytasí lepší vtip. Litoval, že u toho tehdy nikdo neseděl s mikrofonem. Ve filmu se navíc mihl i Karel Gott, kterého filmové prostředí odjakživa přitahovalo.

Muž, který horníkům poroučel
Předsedu ROH Rudlu Janečka, tedy toho neúnavného funkcionáře, který se s havíři pouští do psychologické války, ztvárnil herec Václav Babka. Narodil se 11. srpna 1927 v Praze a zemřel 1. července 2010 v Olomouci ve věku dvaaosmdesáti let.
Široká veřejnost si ho spojuje také s krejčím Frantou zvaným Lampa z venkovské kroniky Všichni dobří rodáci. Cesta k herectví u něj nevedla přes žádnou školu. K divadlu ho přivedla rodina, protože táta měl blízko k ochotnickým prknům a syn v tom tam od malička vyrůstal.
Sám se nicméně vyučil soustružníkem a k prvnímu angažmá se dostal v roce 1943 jako elév v hereckém souboru v Hradci Králové. Následovaly čtyři sezony v Mladé Boleslavi, celá dekáda v Gottwaldově, dnešním Zlíně, a od roku 1962 až do roku 1988 měl stálé místo v olomoucké činohře.
Herec samouk tak strávil na moravských prknech více než čtvrtstoletí a stal se pro Olomouc oblíbenou hvězdou. Před kamerou nasbíral bezmála padesát rolí. Vybavit si jej můžete zároveň jako Smetáčka z dětského snímku O Sněhurce, jako postaršího Babiaka z Ružových snů nebo jako postavu z povídkového filmu Psi a lidé.
Kdo vyrůstal u obrazovky v devadesátkách, potkal ho i jinde, konkrétně v seriálu Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek, v pohádce O zatoulané princezně jako strašidlo Mulisáka a v Hříšných lidech města brněnského v roli mlékaře Flídra.
Legrace, na kterou kolegové nemohou zapomenout
Jan Skopeček, který v Partě hic hrál jednoho z havířů, vzpomínal, jak si herci u společné sprchové scény vymohli, aby na place zůstali výhradně muži. Když pak odhrnuli závěs, tísnilo se za ním celé ženské osazenstvo štábu a Babka, který jim to potají zařídil, se popadal za břicho smíchy.
Ve čtvrtek 1. července 2010 ale herec, který se celý život těšil pevnému zdraví, v ranních hodinách zemřel v olomoucké fakultní nemocnici na selhání srdce, jak tehdy potvrdil jeho syn Martin. Ve kterém filmu si Babku vybavíte vy?
Zdroje: csfd.cz, olomoucky.denik.cz, zeny.iprima.cz
