Léto skončí dřív, než jsme čekali. Meteorologové odhalili výhled, který slibuje prudký teplotní zvrat i první sníh

Ještě pár týdnů dozadu to vypadalo, že nás uvaří čtyřicetistupňová vedra a léto nemá konce. Teď ale meteorologové přišli s výhledem na následující měsíce a podle nich léto odejde dřív, než pořádně začne. Zatímco někde si budou užívat poslední tropy, na některých místech budou vytahovat sněhule.

Jak rychle léto přišlo, tak rychle nejspíš odejde.

Počasí se mění rychleji než dřív

Přelom července a srpna se většinou nese ve znamení vysokých teplot a lidé si toto období spojují s koupáním a dovolenou. Jenže letos to zatím vypadá, že počasí bude mnohem proměnlivější, než jsme si mysleli. Nad Evropu se stále častěji přesouvají tlakové níže, které přinášejí déšť a ochlazení.

Meteorologové navíc upozorňují, že to nebude jednorázová záležitost. Prozatímní modely už pár dní naznačují, že vlna veder ustoupí a léto bude jako na houpačce. Nejčastěji se budou střídat teplé dny s teplotami do 30 stupňů nebo chladné a deštivé dny. Takové změny jsou typické spíše na přelomu léta a podzimu. Letos nastanou o něco dříve, a to především nad středem Evropy.

Podle Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí bude v druhé půlce srpna mnohem pravděpodobnější, že k nám zavítá proudění ze západu a přinese častější deště a více oblačnosti. To znamená, že z tropických veder se celkem rychle ochladí.

Není to konec léta v pravém slova smyslu

Když mluvíme o ochlazení, nemyslíme tím podzimní teploty, ale spíše návrat na běžné hodnoty pro střed Evropy. Po tropických dnech tak teploty spadnou na hodnoty kolem 22 stupňů. Jenže po čtyřicetistupňových vedrech se i to zdá jako extrém.

Naše vnímání počasí je také zajímavý fenomén. Lidské tělo si totiž velmi rychle zvyká, což znamená, že jakmile jsou přes týden tropické teploty, organismus si na ně po chvíli zvykne. Jakmile se pak ochladí, byť třeba jen o osm stupňů, je to pro nás jako konec léta. Přitom jsou teploty do 25 stupňů pro konec srpna typické.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu totiž pocitová teplota není závislá jen na číslu na teploměru, ale i na dalších faktorech, jako je například vlhkost vzduchu nebo množství slunečního světla. U kormidla bude ale nejvíce vítr. Ten totiž v rámci studených front může přinést nárazový vítr a bouřky, které sem tam vystřídá pár slunečných dní.

Země se připravuje na změnu

Všechny změny a proměnlivost počasí jsou pro meteorology příprava atmosféry na změnu. Pro laickou veřejnost to zní jako raketová věda, ale je to vlastně jednoduché. Slunce je níže nad obzorem, dny se nenápadně zkracují a zemský povrch už neudrží tolik tepla jako na začátku léta.

To všechno se musí zákonitě někde projevit a kde jinde než na počasí. Noci jsou chladnější, ráno se objevují mlhy a zvětšuje se rozdíl mezi noční a denní teplotou. To se ostatně za poslední dny potvrdilo, protože přes noc teploty padaly i na 10 stupňů a přes den se vyšplhaly na 25 stupňů.

Ředitel klimatických služeb ve Světové meteorologické organizaci k proměnlivosti počasí dodává:

„Každý další zlomek stupně oteplení zvyšuje četnost a intenzitu extrémních meteorologických jevů.“

Velké výkyvy jak teplotní, tak srážkové, mohou za to, že na jedné straně republiky se lidé opalují a na druhém konci lidem obrovské kroupy ničí domovy. Časté střídání teplých a studených dnů je podle odborníků důsledek aktuálního stavu klimatu.

Kratší den má velký vliv

Většina lidí, kteří nejsou odborníky, si myslí, že ochlazování je důsledek studených front. To je pravda jen částečně. Málokomu totiž dojde, že za polovinou roku se postupně zkracují dny. Jednoduše řečeno, během prázdnin přijdeme prakticky o necelé dvě hodiny slunečního světla.

To znamená, že zemský povrch má každý den méně času na to, aby se dostatečně ohřál. A když do toho přijdou deštivé a zatažené dny, neohřeje se vůbec. Slunce navíc svítí pod nižším úhlem a nemá takovou sílu jako na začátku. Výsledkem jsou chladná rána a chladné večery. Proto se možná zdá, že léto odchází moc brzy, ale to si s námi spíše příroda trochu hraje. Horší ale je, že někteří si budou plánovat další grilovačku a jiní budou pomalu tahat ze skříně bundy.

První sníh může přijít cobydup

V nížinách je sice počasí jako na houpačce, ale stále letní. Na horách už se ale mohou objevit první sněhové vločky. Ve vyšších polohách je totiž snadné dosáhnout podmínek, za kterých běžně sněží. Letos meteorologové připouštějí, že proměnlivostí a pod vlivem studených front mohou první vločky dorazit dříve než jindy.

Největší pravděpodobnost prvního sněhu ještě před začátkem podzimu je podle odborníků v Krkonoších, konkrétně na Sněžce. Ve výšce kolem 1600 metrů nad mořem může sněžit prakticky kdykoli. Podobně na tom může být i okolí Kralického Sněžníku nebo Pradědu.

Přestože vyhlídky nejsou úplně růžové, nemusíte zoufat. To, že na Sněžce spadnou první sněhové vločky, ještě neznamená, že je léto definitivně u konce. Přeci jen je počasí dílem přírody a je nevyzpytatelné. Proto si s klidem to další koupání nebo grilování naplánujte.

Už víte, co podniknete?

Zdroj: charts.ecmwf.int, wmo.int, chmi.cz