Samoživitelce se dvěma dětmi přiznali superdávku 159 Kč. „Počítají mi příjem 35 tisíc, i když tolik nevydělávám.“

Superdávka je aktuálně jedním z velmi diskutovaných témat. Své o tom ví lidé, kterým se výše dávky kvůli avizovaným změnám nečekaně snížila. V šoku jsou například senioři nebo samoživitelé. 

Superdávka je dávka státní sociální pomoci, která nabyla účinnosti 1. října loňského roku. Jejím hlavním smyslem bylo zjednodušení administrativy tím, že jsou dohromady sloučeny čtyři původní dávky. A sice přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. 

Jedna superdávka, čtyři složky příspěvku 

Zatímco dříve mohl žadatel žádat o jakoukoli z těchto dávek, dnes jsou všechny dány do jedné. Navíc je nově žádost podávaná za celou domácnost. Aktuálně se skládá ze čtyř částí, mezi něž patří složka na živobytí, složka na bydlení, složka na dítě a pracovní bonus, který zvýhodňuje domácnosti, jejichž členové pracují.

Novinka má i několik nevýhod 

Přestože úřad práce uvádí, že mezi další výhody patří i lepší ochrana zranitelných osob, podle názoru některých žadatelů to tak v praxi nefunguje. Najdou se navíc i další nevýhody. Aktuálně jsou přísnější podmínky, než tomu bylo dříve. Do systému totiž vstupuje i pracovní aktivita a peněžní prostředky. Ty například u domácnosti s jedním členem nesmí přesáhnout 200 tisíc korun. Žadatel také může vlastnit pouze jeden osobní automobil. 

Výsledek se nyní počítá podle jiných pravidel, takže může dojít i k tomu, že žadatelé dostanou menší příspěvek než dříve. Bydlení se navíc nezohledňuje podle skutečných výdajů. Jsou používány normativní náklady na bydlení a také energetický paušál. To může být v rodině, která má vysoký skutečný nájem nebo energie, nevýhodné. 

U OSVČ nemusí záležet na tom, kolik vydělají 

O tom, jak superdávka může ve skutečnosti fungovat, promluvila anonymně pod jedním facebookovým příspěvkem uživatelka FriendlyDragon3852. Ta popsala svou situaci, kdy jako samoživitelka se dvěma dětmi a zároveň také žena pracující jako OSVČ od státu získala příspěvek 159 Kč. A to i přesto, že jsou její příjmy velmi nízké a náklady na bydlení přesahují 13 tisíc korun. Sama uživatelka k celé své situaci na Facebooku dodala: 

„Na úřadě mi bylo vysvětleno, že jako OSVČ „spadám do tabulek“, kde se počítá s příjmem kolem 35 000 Kč, bez ohledu na to, kolik skutečně vydělám po odečtení nákladů.”

Jak je to ve skutečnosti? 

Při výpočtu příspěvku, který ze superdávky plyne, je skutečně rozlišováno, zda je žadatel pracující osoba na HPP nebo OSVČ neboli osoba samostatně výdělečně činná. V takovém případě totiž zákon říká, že se příjem ze samostatné činnosti zpravidla odvozuje z daňového přiznání, ale zároveň stanovuje minimální částku, která se OSVČ započítává. U hlavní OSVČ se příjem pro účely superdávky započítává minimálně ve výši 80 % průměrné hrubé měsíční mzdy. U nové OSVČ, která předchozí rok podnikání neměla, se používá zvláštní pravidlo – 50 % průměrné mzdy.

U hlavních OSVČ se tak v tomto roce započítává minimální měsíční příjem 38 000 Kč. V případě, že člověk vydělává méně, stát i tak bere jako jeho výdělek práce 38 tisíc korun. Proč? Podle státu má OSVČ větší možnost ovlivnit, jaký příjem v daném období vykáže. Zatímco zaměstnanec má tuto částku jasně danou. A tak skutečně může žadatelka jako OSVČ s nízkými příjmy i s vysokými náklady na bydlení získat od státu jen pár korun. 

Takže až příště uslyšíte, že samoživitelce se dvěma dětmi přiznali superdávku 159 Kč, může to být bohužel pravda.

Superdávka nemusí pomoct každému žadateli 

Superdávka, která vešla v platnost v říjnu loňského roku, přinesla mnoho změn. Přestože má přísnější kritéria, někteří lidé mohou získat vyšší příspěvky než dříve. Existují ale i žadatelé, kterým se pomoc v podobě dávky od státu snížila. Své o tom ví i samoživitelka a podnikatelka v jedné osobě. Ta, i když má vysoké životní náklady, od státu dostává jen pár korun měsíčně. 

Jaký názor máte na výpočet superdávky? 

Zdroje: Facebook.cz, iDnes.cz, Mpsv.gov.cz