Více než jen počasí, které jsme zažili dosud. Meteorologové varují před roky 2027 a 2028, to hlavní teprve přijde

Počasí nám poslední týdny hraje divadlo, u kterého nikdo neodhadne další jednání. Meteorologové ale varují, že skutečné drama teprve přijde. Ve scénáři figurují dva roky a jeden host s líbezně znějícím jménem. 

Málokdo teď ráno odhadne, co si za pár hodin obleče. Sotva vytáhnete letní tílko, obloha zčerná a vy sháníte něco s kapucí, druhý den je to celé jinak. Sama vozím letos v Praze v kabelce složený deštník i sluneční brýle najednou, protože bez jednoho ani druhého se ven vydat neodvážím. 

Meteorologům tuhne úsměv

Vědci teď nekoukají jen na nejbližší víkend nebo na předpověď počasí, kterou můžeme mít na dovolené u moře. Jejich pohled míří mnohem dál, konkrétně k rokům 2027 a 2028. Světová meteorologická organizace ve své poslední zprávě spočítala, že s šestaosmdesátiprocentní pravděpodobností některý z roků do konce dekády přepíše dosavadní teplotní rekord. 

Ten momentálně drží rok 2024, tedy nejteplejší období od chvíle, kdy lidstvo počasí soustavně měří. Oním tajemným hostem z oceánu je klimatický úkaz El Niño, jehož jméno ve španělštině označuje malého chlapce a lidově se mu říká i Ježíšek. Zní to skoro líbezně, jeho projevy ovšem líbezné vůbec nejsou, protože do ovzduší vypustí obrovské množství naspořeného tepla. 

Háček je v tom, že svou sílu ukáže naplno až rok po svém vzniku, a tak nám vrásky na čele dělá hlavně dvojice 2027 a 2028. Právě tyhle dva roky by se podle výpočtů mohly vyšplhat mezi vůbec nejteplejší v dějinách měření. 

Známá tvář z obrazovky zvedá varovný prst

Diváci České televize znají meteorologa Michala Žáka už dvě desetiletí, přesněji od roku 2005, kdy poprvé usedl k Předpovědi počasí. Rodák z Třebíče a docent na Matematicko-fyzikální fakultě o sobě s nadsázkou říká, že je při přípravě relace i tak trochu dramaturg a scenárista, a v oboru platí za jeden z nejdůvěryhodnějších hlasů. 

Právě on upozorňuje, že sílící El Niño dokáže zamíchat počasím na velké části planety a přiložit pod kotel rekordních teplot. 

Co všechno to přinese Česku

Evropa má v tomhle poněkud smůlu, jelikož se ohřívá nejrychleji ze všech kontinentů, tempem přes půl stupně za každou dekádu. Pro nás to v praxi znamená častější vlny veder, umíněné sucho i přívalové lijáky, které během chvilky promění ulice v řeky. 

Samotný El Niño zvedne průměrnou teplotu jen o desetinu až dvě desetiny stupně, zbytek jde na vrub lidské činnosti. Ten chlapeček z Pacifiku tedy není hlavní strůjce oteplování, spíš přisype pod už tak rozpálená kamna.

Když skutečnost předčí filmová plátna

Hollywood nás katastrofami zásobuje léta, ať už šlo o mrazivý Den poté nebo o řádící vzdušné trychtýře v novějších Twisters. Jenže skutečná předpověď na příští léta začíná znít napínavěji než leckterý scénář. 

Zarazí mě pokaždé jedno a totéž. Loni jsme u nás doma remcali na vedra, přemýšleli o klimatizaci a nakonec to hodili za hlavu, jakmile přišel první deštivý týden. Za pár měsíců si na horko nikdo ani nevzpomene, dokud znovu nepřijde. Jenže to je jeden z důvodů, proč pak znovu ohrnujeme nos nad tím, když k té změně počasí dojde. Zkrátka na ni nejsme připravení, přitom bychom jistým způsobem připraveni být mohli.

Kdybychom počasí sledovali s podobnou chutí a zájmem jako víkendovou premiéru, možná by nás příští léta tolik nezaskočila. Zatím ho ale bereme jen jako kulisu, kterou snadno přehlédneme. Napište mi, jak to vidíte vy. Jste tým vedro a koupaliště, nebo tým svetr a chladné ráno?

Zvlášť mě láká vědět, jak vedra zvládáte doma vy, jestli u ventilátoru, nebo raději utíkáte k vodě.

Zdroje: chmi.cz, blisty.cz, tn.nova.cz